Sám kapelník Víťa Troníček během vystoupení přiznal, že Marien zažívají doslova ujetý rok. Dotočili čtvrté studiové album "2020", na které na Startovači vybrali neuvěřitelných takřka půl milionu korun, křest však museli několikrát odkládat a nakonec ho v Heřmanově Městci odehráli za průtrže mračen. Tohle počasí však v Telči absolutně nehrozilo - azurové podnebí dávalo tušit výborný zážitek.

Navíc jsem měl tu výhodu, že jsem měl možnost mít desku už nyní, kdy teprve vstupuje do prodeje, pořádně naposlouchanou. Po úvodním Troníčkově přivítání a narážce na roušky a čínskej sajrajt ("Vy teda vypadáte") zazněla známá "Pouliční lampa" a pak se spustila doslova smršť skladeb právě z čerstvé nahrávky. Je tedy pravdou, že některé písně už Marien živě hrají déle, takže i to byl možná důvod, proč koncertu nespadl řetěz a publikum se i díky věčným průpovídkám a šťouchancům uvnitř celé, takřka rodinné skupiny, dobře bavilo.

Nehrál se však pouze "Příboj", "Káva a lívance" či "Balkónová", postupem času došlo i na známější dívčí duet "Ze skla" či dojímavou výpověď "Olešnická". Marien vůbec mají věrné fanoušky, kteří jim nejen finančně přispějí v hmotné nouzi, ale jsou za nimi ochotní cestovat takřka po celé republice. Zčásti je to dáno songy, které Pardubičtí hrají, věrohodnými texty a dobrou náladou, kterou šíří všemi směry.

Proto se není čemu divit, že nepřidávali po prvních a druhých, ale i po třetích ovacích vestoje. Lidem byly prostě kusy "A bylo léto" i "Alchymista" málo. Dosavadní nejzásadnější píseň, co Víťa Troníček za téměř tři desítky let své skladatelské činnosti napsal, se totiž jmenuje "Zrcadla". Tu už zpívali všichni a pustili kapelu z pódia jenom proto, aby svůj set mohli odehrát i Jarret.