shop.musicserver.cz
Víťa Troníček - Vážím si teď každého umouněnce, který má oranžovou vestu

Víťa Troníček - Vážím si teď každého umouněnce, který má oranžovou vestu

Vydáno: 26.11.2021 08:00 v sekci Rozhovory - Milan Menčík | foto: Markéta Listíková

Lidem poslouchajícím běžná rádia jméno Víťa Troníček moc neřekne, posluchačům Českého rozhlasu Pardubice však ano. Moderátor pořadu Folková pohlazení je navíc aktivní muzikant. Hraje už třicet let, teprve nyní se ale odhodlal k sólovému albu "Mnohotváří větru". O všech jeho tvářích jsme si povídali.

Sám se považujete za týmového hráče, nikoli za sólistu. Kdy ve vás tedy uzrálo rozhodnutí přece jenom sólovou desku natočit?

Byl to takový stárnoucí sen, že "až jednou bude čas..." Covidový lockdown ten čas sice nabídl, ale uprostřed existenčních starostí jsem myšlenky na muziku moc neměl. Přesvědčil mě vydavatel Ivan Kurtev ze SuperGramu někdy v lednu, že by ta práce na mém sólovém albu mohla naopak pomoci nejen mně, ale i pár lidem v našem okolí. S odstupem času vidím, že hlavně po stránce záchrany duševního zdraví mě to hodně ve zlých časech podrželo.

Z kolika songů jste vlastně vybíral a jak dlouho se vám v šuplíku hromadily?

V podstatě připadala v úvahu až dvacítka písní. Některé z nich leží v šuplíku už z časů skupiny Poupata, takže jistě dvacet let, část se nevešla do repertoáru Marien, něco vznikalo pro divadlo, jen malou část alba jsem dopsal a piloval s vidinou sólovky. Bál jsem se, že to bude nesourodý a koncepčně roztříštěný pel-mel, ale teď věřím, že se nám z toho nakonec povedlo udělat přednost.

Dalo producentům hodně práce vysvléct vás z marienovského kabátku, nebo to byl přirozený proces?

Bylo to vlastně jednodušší, protože jsme nemuseli brát ohledy na souzvuk Marien a limity, které nese živé koncertování. Mohli jsme svobodně zkoušet a experimentovat, nechat se třeba inspirovat v aranžích světových hudebníků, které mám rád. Pro větší pestrost jsem část alba naopak plně ponechal v režii mladého a mimořádně talentovaného kytaristy Kryštofa Tomečka, který postavil úžasnou studiovou kapelu z profesionálních funk-jazzových muzikantů, to byl mazec. Bluegrassová část desky je pak návratem k muzice, kterou obdivuji už odmala. S tak excelentními kolegy, jako je Ondra Kozák, Ralph Schut či Honza Kouba, bylo snadné vytvořit vysněnou BG skupinu. Moc nás to spolu bavilo a bylo by fajn si některé věci zkusit realizovat i naživo.

Jako pěveckého hosta jste si nakonec pozval do duetu "Tábornická" svou ženu Zdenu. Bonusovou "Světlo člověčiny" už na koncertech Marien hrajete, přidáte i některé z dalších skladeb do koncertního repertoáru domovské skupiny, nebo to bude pouze doména Tria?

"Tábornická" je starší píseň, kterou zpíváme s naší táborovou partou, nahrávka vznikla už dříve jako singl pro výročí České tábornické unie, ale nehodila se na loňské album "2020" Marien. Spolu s live záznamem "Světla člověčiny" tady slouží jako ukázky možná mé nejpřirozenější hudební tváře. Pokud ji ostatní členové Marien přijmou za svou, objeví se i na koncertech.

Měl jste od začátku touhu natočit takto žánrově pestré dílo? Je ještě nějaký z hudebních stylů, který rád posloucháte, a na desce není?

Právě ta nesourodost a letitost některých písní z různých období už od počátku směřovala k té k žánrové rozkročenosti alba. Chybí tam asi jen mé milované flamenco nebo gypsy swing.

V "Závadném obsahu" slyším kytaru Jeffa Becka, v "Maturitě" sbory jako u kapely Buty. Byly i tohle vaše hudební vzory?

"Závadný obsah" je po intimní písničkářské části spíše bluesovou variací na garymoorovské téma, což zlehka souvisí i s obsahem stejnojmenné divadelní hry trutnovského činovníka Petra Vanžury, pro kterou jsem ji napsal. Při "Maturitě" bylo krásné sledovat mistry jazzmany, jak s malíčkem v nose a úžasným nadhledem umějí nahrát jakoby pop-rockovou pecku. Ano, myslím, že za každou písní bychom mohli hledat nějaké inspirace, ale právě to mě moc baví jako kontrast k folkové muzice, které se celý život věnuji.

Víťa Troníček

Víťa Troníček
Víťa Troníček se narodil v roce 1976, vystudoval strojařinu a LŠU a absolvoval několik nástaveb a kurzů, týkajících se hudby a novinařiny. Už od roku 1991 brázdí folková pódia - nejprve se skupinou Poupata a posléze po jejich rozpadu s Marien. Vyjmenovat, s kým vším tyto kapely či Víťa sám spolupracovali, by vydalo na samostatný článek. Působí i jako herec v Divadélku pro školy, dramaturg několika folkových festivalů a jako většinový autor písní domovské formace. K zálibám velmi výřečného a vtipného muzikanta patří hudba a společnost. Je podruhé ženatý, s manželkou a zároveň kolegyní z kapely Zdenou mají dvě děti. Nyní mu u vydavatelství SuperGram vychází žánrově velmi pestrá sólovka "Mnohotváří větru".

Vaše deska je plná skvělých hudebníků. Byla koronavirová doba tím pomocníkem, že všichni měli čas a chuť si přijít zahrát?

To bylo jedním z hlavních argumentů, proč jsem nabídku točit sólovku hned po vydání alba "2020" skupiny Marien přijal. A mám radost, jak nadšeně se toho aktéři ujali, obzvláště ti, které vlastně překvapilo, že jsem se na ně s prosbou o spolupráci obrátil. Myslím, že pro všechny zúčastněné to nakonec byla moc zajímavá, neplánovaná a velmi vydařená akce.

Víťa Troníček
© Markéta Listíková
Jsou texty hodně autobiografické? U skladeb "Dva světy" nebo "Co můžu udělat, lásko" mi přijdou pravdivé až na kost.

My folkaři obecně považujeme sdělení písně a věrohodný obsah za důležitější část, než je třeba výsledná zvuková podoba či líbivost interpretace. "Dva světy" jsou kupříkladu reálným popisem jednoho náhodného setkání, když jsem coby začínající rozhlasový redaktor běhal po horách a natáčel rozhovory se starousedlíky. "Co můžu udělat, lásko" inicioval můj brácha, který chtěl dárek pro svou ženu. To, že se v námětu promítne úhel pohledu či subjektivní prožitek, je pochopitelné. Ale zatímco osobní zpovědi písničkářů obvykle končí v podobě s jednou kytarou nebo s přirozeně znějící partou novodobých lidových muzikantů typu Marien, na tomto albu jsme s písněmi pracovali jako s materiálem pro plnotučnou hudební stránku věci. Žádné zvukové či žánrové limity.

Jak se dokážete z grácií loučit s odcházejícími členy kapely Marien, ukazuje fakt, že na novém albu se podílel jako spoluproducent přítel Zuzky Mimrové Kryštof Tomeček. Platí tady ono okřídlené, že slovo dalo slovo a měl jste producenta?

Zuzka byla v Marien původně jednoročním pěveckým záskokem, který se protáhl na šest báječných let - to se ani nedá nazvat loučením, ten vztah stále trvá. Už když nás před lety s Kryštofem seznamovala, bylo mi jasné, že se jedná o nejpozoruhodnějšího kytaristu, kterého jsem kdy viděl. Jeho následná kariéra i fakt, že vyučuje na Ježkově konzervatoři téměř stejně staré studenty, to dost potvrzují. Měl jsem velký respekt ho oslovit, protože pro jeho až akademicky precizní vnímání muziky jsou některé typické prvky folkové hudby, která nikdy nestála jen na hudbě, vlastně nesrozumitelné. Je mezi námi tak velký žánrový i generační rozdíl, že to byla velká výzva, ale oba nás ta spolupráce v ledasčem obohatila a věřím, že nebyla poslední. Před jeho kytarovým uměním hluboce smekám.

Všichni členové Marien normálně chodí do zaměstnání, vy jste se věnoval Divadélku pro školy, takže si zkoušíte vedle profese hudební i tu hereckou. Která vás víc naplňuje?

Mám rád pestrost života. S naším divadlem se specializujeme na výukové programy pro školy, jsem tam nejen herec, ale také spoluautor, režisér, hudebník, ale i řidič a kulisák. Když není covid, tohle mě živí naplno. Vedle koncertování s Marien nebo Triem mám ještě úvazek u Českého rozhlasu. Myslím, že dělat jen jedno z toho by mě dlouho nebavilo, ale jako koláž mnoha profesí mi to dává smysl.

Víťa Troníček
© Ivan Kurtev
V době koronaviru jste byl vlastně bez práce a živil jste se uklízením větví a pálením klestí podél železničních tratí. Jak moc má kytarista vašich kvalit strach o prsty při práci s motorovou pilou?

Spíše ty vibrace z motorovky jsou problém. Jednu chvíli to bylo zlé, nemohl jsem po ránu sevřít ruku v pěst, trvalo to půl roku. Ani dnes nemám tu hybnost prstů stoprocentní, ale na druhou stranu je hra na kytaru nejlepší rehabilitací a snad následky nejsou trvalé. Obecně ty lesní brigády v covidovém období byly lekcí do života. Poznal jsem neskutečně báječné kluky, co se ocitli ve stejné situaci a umějí vzít za práci. Vážím si teď každého umouněnce, který má oranžovou vestu.

V poslední době jste se prostřednictvím písní taky několikrát vyjádřil k politické situaci u nás. "Světlo člověčiny" tuhle desku uzavírá, předtím to byla třeba "Propast". Sledujete, jak se k politice vyjadřují kolegové z branže, třeba Tomáš Klus? Pořád se dnes řeší, jestli by se zpěváci měli veřejně vyjadřovat, ale nejsou tu oni právě od toho?

Myslím, že je hloupé, když se někdo snaží cíleně napsat politický protestsong. To nemůže dopadnout dobře, obzvláště když třeba popovým interpretům chybí ta folková věrohodnost a snaží se nějak burcovat nebo vyjádřit to, co by jako chtěl dav slyšet. Slavná protestsongová tradice našeho žánru však vychází z prosté a hluboké osobní potřeby vyjádřit svobodně svůj názor. Až teprve pokud dostatečně rezonuje s názory větší skupiny lidí, se může stát protestsongem. Děje se tak ale obvykle bez přičinění autora. Toho se držím.

Ani ta "Propast", ze které vzešlo heslo "Naděje zlátne" a která byla znělkou slavných demonstrací Milionu chvilek, ani "Světlo člověčiny" či "Stopy VH" sestavené z citátů Václava Havla, nebyly psány jako protest, ale jako osobní vyjádření smutku z rozdělené společnosti, ztráty ideálů či podivného chování lidí. Kumštýři by se myslím neměli bát k politice svobodně vyjadřovat, pokud tu potřebu mají, protože demokracie prostě vyžaduje, aby politika byla živoucím dialogem ve všech sférách lidské společnosti. Je to však nesmírně ošemetné a interpret si tak může zazdít cestu k půlce hlediště.

Jaký jste měl pocit z letošních voleb? Myslíte, že s koncem vlády paktu Babiš-Zeman nastanou v naší zemi lepší časy?

Ano, věřím především v návrat politické kultury. Postrádal jsem u mnohých představitelů našeho státu určité mravní a morální hodnoty. Teď přichází generace politiků, kteří s sebou nevláčí vazby z minulosti, a je mi sympatický současný přislib směřování. Vyhráno zjevně ještě zcela není a asi nikdy nebude, ale správa státu je především dialog a ten lze konstruktivně vést jen v mravně hodnotném, slušném a kultivovaném prostředí.

Víťa Troníček
© Ivan Krejsa
Na závěr pojďme ještě k muzice - chystáte křest své sólové desky?

Už proběhl, netradičně a velmi komorně. Kmotry byly mé děti a album jsme pokřtili v kánoi na hladině mé milované Pastvinské přehrady v Orlických horách. Nechci kolem toho dělat velký humbuk nebo nějaký velký koncert, který bude křičet, že nahrávka je na světě, ať si ji všichni koupí. To album by mělo být odměnou pro ty, co něco hledají. Už teď je díky opět mimořádně úspěšné sbírce na serveru Startovač společným dílem, s takřka rozebraným prvním nákladem. Nemám ambice s ním prorazit a budovat sólovou kariéru, mé srdce zůstává v Marien.

Za předpokladu, že se situace s covidem znormalizuje, jaké máte plány s Marien? Loni jste vydali úspěšnou a skvělou desku "2020", vydáte z ní ještě nějaký klip?

Uvidíme. Teď jsme hodně koncertovali, protože bylo potřeba odbavit mnoho odkládaných koncertů, nebyl čas na tvorbu. Až na konci roku vždycky sčítáme a bilancujeme a děláme si rozvrhy na další rok. Pokud to ekonomická stránka dovolí, videoklip by byl určitě fajn.

Jaké jste si vyslechl reakce od spoluhráčů na vaši sólovou prvotinu?

Jsou na mě hodní, možná si to ani nezasloužím. Znají mě nejlépe a zdá se, že jsem i je dokázal v něčem překvapit. Bez Marien a jejich prvotní finanční podpory by práce na albu ani nemohly začít. Ale díky tomu žánrovému výletu "Mnohotváří větru" si teď jasněji uvědomuji, v čem tkví tajemství úspěchu Marien a čemu bychom se měli v budoucnu věnovat.

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Norah Jones - Visions 7/10
Recenze: Norah Jones své noční Vize ponořila do soulu a blues Čtyři roky utekly a americká hudebnice Norah Jones je tu zpátky s novou porcí autorských písní. Její předchozí album "Pick Me Up Off the Floor" bylo odklonem k tradičnějšímu pojetí jazzu, gospelu i klasického popu. Letošní... čtěte zde
Vydáno: 19.03.2024 09:00 v sekci Recenze
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Tomáš Klus v klipu "Chci si tě vzít" rozdává lásku a něhu (18.02.2024 11:47)
- Naživo: Žalman a Marien přinesli do vánoční Telče radost z hudby i muzikantské umění (31.12.2023 09:26)
- Naživo: Tomáš Klus v Divadle Kalich spíše mluvil, než zpíval (22.12.2023 17:22)
- Video: Tomáš Klus a Sima Magušinová v pohádkové skladbě "Vesmír má" zpívají velmi mile o naději (09.10.2023 10:58)
- Naživo: Marien se na dešťových Prázdninách v Telči překonávali a Fukanec zdatně sekundoval (02.08.2023 18:56)
- Video: Marien uzavírají kapitolu alba "2020" klipem k titulní písni (26.07.2023 17:17)
- Naživo: Hrady CZ na Točníku ovládli Kabát, Mirai, Kryštof a velmi teplé počasí (18.07.2023 18:27)
- Festival Hrady CZ oznamuje kompletní program ve velkém stylu, na dvou pódiích zahrají Kabát, Kryštof, Mirai, Wanastowi Vjecy, No Name či Tomáš Klus (24.05.2023 14:46)
- Video: Tomáš Klus přináší ve vánoční písni "Zvonova zpověď" naději (24.12.2022 09:00)
- Video: Tomáš Klus v klipu "Mariím" vzdává hold všem ženám a matkám (07.12.2022 16:52)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince Vladimír Mišík The Prodigy Queen AC/DC Karel Gott Adele Sophie Ellis-Bextor Kabát Taylor Swift U2 Lucie Vondráčková Madonna Rush Dua Lipa Bono Mirai Kryštof Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu