Skutečně čtete dobře - deset hodin. Tyhle koncerty mají totiž svou oficiální část, za kterou se platí vstupné. Na tu navazuje část neoficiální, konaná ve Sklepě, za kterou se neplatí nic. Tedy pouze to, co člověk zkonzumuje během hraní a zpěvu, přičemž program trvá až do půl čtvrté ráno.

Start tentokrát znovu opanovali Marien. Skvělá kapela, která se svým pojetím folku vryla recenzentovi do srdce tolik, že podle něj nemá v našem rybníku konkurenci. Co však o ní pořád psát, aby se člověk neopakoval, byl pokud možno objektivní a přitom dokázal sdělit, co cítí? Pořád pisateli vrtalo hlavou, jak tahle parta, která stále vystupuje na amatérské bázi, dokáže při svém zaneprázdnění tak perfektně secvičit svůj materiál muzikantsky i pěvecky a ještě ho odehrát s lehkostí i vtipem. Tentokrát však pardubická formace dost nechtěně napomohla.

Všechno vlastně začalo vtipkováním o pánvi zpěvačky a kapelníkovy ženy Zdeny Troníčkové. Následovala skladba "Třetí přání", ve které právě ona nasadila tón příliš vysoko, obrátila oči v sloup a ostatní muzikanti i publikum zůstali zbouraní smíchy. Jak se říká, na podělaného padne i dekl, takže postupně začali chybovat téměř všichni. I sám kapelník - jinak nefalšovaný kytarový virtuoz - doslova zvrtal předehru k intimní písni "Vzpomínka". Ale v závěru jsme už zase mohli obdivovat muzikantsky i pěvecky dokonalé hudebníky.

U jiných vystupujících by možná z publika zněl pískot a nadávky. Marien jsou však především dobří lidé, kteří kolem sebe pořád šíří pozitivní náladu, na nic si nehrají a popovídají si úplně s každým. Nemají potřebu se nad nikoho povyšovat a vychovávají si přesně takové publikum, jako jsou oni sami. Obecenstvo se smyslem pro humor, se schopností odpustit a budovat dobrou náladu a atmosféru, která se ze společnosti vytrácí. Proto si člověk může troufnout tvrdit, že naštvaných odcházelo minimum lidí. Spíš se naopak všichni těšili, co se bude dít v noci ve Sklepě. A věděli proč.

Abychom neutekli od muziky - kapela odehrála jubilejní koncert ve vyprodané Lucerně, v roce 2025 se chystá i nadále oslavovat dvacet společných let, takže plány má, a to je jenom dobře. Svoji sílu ukázala i tentokrát. Třeba v coveru Zuzany Navarové "Andělská", který zazpívala Karolína Böhmová, nebo v "Hotelu California" od The Eagles.

Vzhledem k tomu, že autor článku nedávno recenzoval čtyřvinyl Abby, napadlo ho i v té souvislosti, že také Marien mají svoji blonďatou zpěvačku (Agnethu - Karolínu) i brunetu (Fridu - Zdenu). Jak by zněla v jejich podání "Chiquitita"? Ale hlavní samozřejmě zůstává vlastní tvorba. Letos vydané výborné album "Světla je víc..." budiž toho důkazem a lze se jenom těšit na věci budoucí.

Také Epydemye už ví, co bude dělat v roce 2025. Plánuje slavit výročí deseti let od vydání přelomové nahrávky "Kotlina", chystá nové album, které pokřtí 5. dubna v pražském Paláci Akropolis a bude také jezdit a hrát po celé republice jako doposud.

Má své Epy ultras, kteří s ní jezdí takřka na všechny koncerty a dokážou na sebe nabalovat další a další fanoušky lačnící po energické a melodické hudbě, která má i svou hloubku a také co říct. Jelikož koncert Marien trval přes dvě hodiny, Epydemye zvučila ještě v době, kdy už měl její set oficiálně začít. To ale nevadilo, protože na hodinky zde kouká málokdo.

Více než hodinu a půl hrála to nejlepší z vlastní tvorby a předvedené ukázky z chystané další studiovky slibují opět skvělý hudební zážitek. Už klasicky ke konci vystoupení sedící obecenstvo povstalo a tančilo.

Jak již předeslal úvod článku, konec koncertu neznamenal konec večera, stačilo se jenom přesunout o pár desítek metrů dál do Sklepa. Marien zde v kompletním složení hráli přesně, jak je známe - pro radost a potěchu sebe i druhých, a to ty nejhezčí písničky převážně z ranku folku, country a trampské muziky až do zavíračky. Odměnou jim byl zpěv takřka do posledního místa zaplněného prostoru, zářivé oči a dobrá nálada všech přítomných. Na shledanou za sedm měsíců na letních Prázdninách v Telči.