Nabitý program Prázdnin v Telči uhání dál kvapíkovým rytmem. Úterní večer dostaly na starosti dvě (věkem rozdílné, ale stylem až tolik ne) formace. Marien i Nezmaři nabídli kvantum humoru a romanticko-melodických folkových tónů, jež nedokázal přehlušit ani sílící déšť.
Live: Marien a Nezmaři
místo: Nádvoří zámku Telč
datum: 3. srpna 2021
Marien a
Nezmaři se už prakticky za dvě dekády společného brouzdání po folkových pódiích znají velice dobře, což bylo jasně patrné i ze špičkování, které v průběhu tříhodinového koncertu pravidelně na pódiu zaznívalo.
"Nezmarský pamatujou tenhle zámek ještě jako novostavbu," prohlásil na margo zkušenějšího kolektivu kapelník pardubické formace
Víťa Troníček.
"Když jsme hráli poprvé v Pardubicích, projelo pod pódiem pět kočárků," zněla zase briskní odpověď z druhé strany. A těch vtípků bylo samozřejmě daleko víc.
Večer začali pardubičtí i z toho důvodu, že nejsou profesionální kapelou - většina členů má civilní zaměstnání a každé ráno nastupuje normálně do práce. Z famózní desky "2020" tentokrát zaznělo o něco méně songů než loni, ale jejich vystoupení nemělo slabší chvilku. Milovníci leckdy až romanticky naivních, přesto krásných textů a melodií si více než hodinu přicházeli na své. Tahle parta samozřejmě nemohla opustit kolbiště dřív, než zazněla legendární skladba "Zrcadla".
Nezmaři hráli v Telči už více než šedesátkrát, protože jezdí i na zimní obdobu Prázdnin. A stejně lidi pořád chodí v neskutečně hojném počtu a baví se, jako by je viděli poprvé. I když je jejich tvorba postavena na původních autorských písničkách, je Nezmarům vlastní zahrát i několik vkusných coververzí - zde to byla píseň "Mít rád bližního svého" z muzikálu "Jesus Christ Superstar" nebo Garfunkelova "Bright Eyes" s českým textem.
A přesto, aniž by byl člověk skalním fanouškem kapely, songy "Musíš jít dál" nebo "Bodláky ve vlasech" se u táboráků hrají velmi pravidelně. Takže je snad každý tvorbou jihočeské formace políben, aniž by o tom leckdy věděl. Muzikanti dvakrát sáhli i do tvorby spřízněného Mikiho Ryvoly a nemohl chybět ani další cover "Růže", která existuje i v působivé verzi s jihočeskou filharmonií.
Kapela se nestačila divit, že i když ke konci už lilo jako z konve, většina obecenstva vydržela v pláštěnkách na svém místě a odmítla přijít i o jen malou část koncertu. Aby taky ne, takhle si nás hlavní pořadatel Milan Kolář a jeho početná pořadatelská enkláva za ty roky vychovali, protože oni sami se snaží pro diváky a návštěvníky festivalu dělat to nejlepší už skoro čtyřicet let. A budou snad i dál.