Switchfoot pocházejí z kalifornského San Diega a jejich první deska vyšla už v roce 1997. Do této doby ovšem jejich alba distribuovaly pouze nezávislé labely. Zlomový okamžik jejich kariéry je svázán s osobou, se kterou by u této kapely nikdo nepočítal. Mandy Moore, která kdysi hrdě konkurovala Britney a Jessice Simpson, v roce 2002 natočila poměrně zajímavý film "A Walk To Remember", který doprovodila skvělým soundtrackem, na němž se mimo jí samotné vyřádili nejvíce právě Switchfoot, a tento okamžik se dá označit jako zlomový bod jejich kariéry. Následovala smlouva s labelem Columbia Records a následně i první deska a ještě zcela neopomenutelná účast na soundtracku k filmu "Spiderman 2". V současné době, kdy je deska v Americe nějaký čas venku, se prodalo přes milion kopií. Toť dosavadní historie.

Switchfoot bývají nejčastěji stylově přirovnáváni ke kapelám, jako jsou Counting Crows, Third Eye Blind či Matchbox Twenty, ovšem nejvíce se asi podobají Goo Goo Dolls, což je, a to si přiznejme, hodně těžká pozice, protože Goo Goo Dolls v tomto žánru, který by se dal nazvat jako alternativní poprock, nasadili laťky hodně vysoko. Musím napsat, že se s tímto handicapem Switchfoot vypořádali velice solidně, i když, jak je napsáno již v nadpisu, své služebně starší kolegy zatím nepřeskočili.

Na rozdíl od všech výše zmiňovaných kapel už to ovšem není čistá kytarovka v americkém stylu, i když první spidermanovská "Meant To Life" tomu napovídá, ale Switchfoot už do své hudby ve větší míře včleňují i prvky spíše elektronické, tedy něco podobného, co známe třeba od U2. Tento elektronický základ se proplétá například celou "This Is You Life". "The Beatiful Letdown" je posazeno především na výborných melodiích, ale hlavně na brilantní produkci, o kterou se postarala kapela sama dohromady s Johnem Fieldsem, který zatím není příliš známý, ale který se nějaký čas staral například o The Rembrandts. Hlavně zásluhou produkce je toto album dobře poslouchatelné, protože netrpí bolestí podobných kapel, které zní i na několikátý poslech stále stejně. V podstatě již na druhé či třetí sjetí se z tohoto alba vyloupne minimálně šest či sedm singlů, které by měly hitové ambice, což rozhodně není málo.

Jestliže jsem Switchfoot neustále srovnával s Goo Goo Dolls, pak musím i napsat, že jim touto deskou pomalu začínají šlapat na paty. Switchfoot se na svém "debutu" jeví jako velice talentovaná skupina, která má potenciál to dotáhnout dost daleko. Trochu mě mrzí, že se tato muzika u nás neprosazuje ve větší míře místo O-zone a jim podobným, protože takto přicházíme o velice kvalitní poprock či rock (přijde na to, jak má kdo nastaveny měřítka), kterého není nikdy dost.