Na "Until The Sky Bends Down" James Harries porušil snad všechna pravidla z natáčení svých předchozích desek. Náhle nespoléhal jen sám na sebe, přesto se z nových písní nevytratilo nic z něj samotného. Zůstala i naléhavost jeho nezaměnitelného hlasu, jen se více otevřel spolupráci a vsadil na majestátní zvuk.
Mnoho věcí na šesté řadovce
Jamese Harriese "Until The Sky Bends Down" nezůstalo zcela na svém místě. Sice těmto změnám zkraje nedůvěřoval a splnění snu - natočit album ve velkém stylu a třeba i s orchestrem za zády - sunul stále před sebou, ale až s touto deskou dozrál čas vstoupit na tenký led a nechat nemálo činností na někom jiném. Předchozí
"Growing Pains" a "Voice Memos: A Collection Of Songs I Recorded On My Phone" byly nahrávány živě (vesměs) na jeden zátah, v druhém případě ke všemu dokonce stačil jen Jamesův mobilní telefon.
Nyní bylo vše jinak, studiové sekvence, kapela, orchestr a irský producent Paul Bell, který se nebál jednotlivé skladby rozebrat do poslední noty a následně je poskládat jinak, ale přitom neztratit nic z originality Harriesovy tvorby. Mix měl pak pod palcem
Ondřej Ježek. Štěstěna zůstala nakloněna a "Until The Sky Bends Down" je v mnoha momentech ojedinělá, nepřehlédnutelná, ale i křehká deska do noci.
Se zmíněnou "Voice Memos" má novotou vonící nahrávka přece jen pár věcí společného. Písničky
ožívaly na cestách a samotné příběhy byly přetaveny do poutavých textů, z nichž se nevytratila nezaměnitelná osobitost hlavního aktéra. "Salvation" vznikala kdesi v holandském hotelu, který byl liduprázdný a jeho majitelka jej tam zanechala zcela osamoceného a ona pointa, že možná tehdy si člověk uvědomí, co vše krásného okolo sebe má a že je vlastně šťastný, je nečekaným zábleskem uvědomění a pozitivity. Balada "Carolina" byla pro změnu sepsána na toaletách v kadeřnictví v Berlíně, před rádiovou show, kam se James chystal, a v původní, syrové verzi se všemi ruchy okolí vyšla právě na "Voice Memos". Můžete tedy rozhodovat, která podoba je vám bližší. Z "Until The Sky Bends Down" jako celku však vyřazuje určité melancholické zabarvení a nadhledem protkané srovnání se s životními ideály, které se s přibývajícím věkem přeměňují a zpevňují.
Pryč jsou doby, kdy Harries tvořil songy pro "Snowboarďáky" nebo "Rafťáky" nebo natočil komplet hudební doprovod pro film ("Lidice"), na první polovině "Until The Sky Bends Down" se představuje jako plnohodnotný skladatel
dospělého majestátního popu, který sice bortí mantinely zaběhlého Jamesova písničkářství, přesto v této pětici skladeb naleznete civilnost a naléhavost. "Salvation" vše velkolepě otevírá, "Shooting Star" je posléze představitelem poctivého rádiového hitu (i když jej díky zdejší rádiové zabředlosti příliš často bohužel neuslyšíme, čest výjimkám). "My Saving Grace" je fiktivním Olympem této sekvence, kterou završuje skladba "Tell Me What You Have To Lose", jež v sobě uchovává nádech současného pojetí country.
Po pomyslném otočení vinylové
placky (před Vánocemi je naplánováno i vydání na limitovaném vinylu) se tvář "Until The Sky Bends Down" přehoupne do velmi komorní roviny. Zahajuje ji titulní kompozice jen za doprovodu klavíru, naopak v "Where Does The Magic Go" se James prvně chopí sám kytary a představuje se ve své nejtypičtější poloze - jako uhrančivý písničkář, jenž odzbrojí svou nezaměnitelnou uvěřitelností, dokáže rozesmutnit, rozveselit hláškami, které vtěsnává mezi jednotlivé části své show. Krátká, přesto emociálně výrazná "Lay Down Beside Me" je předvojem před závěrečným, cestovatelsky (s nadsázkou) retrospektivním monolitem "The Hillside". Ten trvá přes devět minut a postupně přechází do lehce psychedelické rozervanosti, přičemž přechod z akustiky do plnohodnotného hudebního spektra s ruchy je zajímavým zvukovým zvratem.
Skok do neznámého teritoria vyšel a přináší nové možnosti v dalším působení
Jamese Harriese. "Until The Sky Bends Down" roste s každým poslechem, kdy nejdříve zaujme majestátněji znějící první polovina, v druhém sledu naplno polapí komornější momenty. Obě tato
převtělení mu však sedí a naplno dokazují, jak jeho charakteristický a nezaměnitelný vokál může fungovat v nových polohách.
"Until The Sky Bends Down" bude pokřtěno 15. září v pražském experimentálním prostoru NoD/Roxy a James Harries si jako hosta na koncert pozval polskou písničkářku žijící v Čechách
Agu, která si sebou přiveze kytaristu Viktora Chomiaka a debut "Ke světlu". S Jamesem pak vystoupí jeho doprovodná kapela a smyčce.