Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (5-1)

Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (5-1)

Vydáno: 01.02.2021 14:20 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Rok 2020 byl podivný, hudební svět nevyjímaje. Přesto i loni vyšly nějaké ty desky, a tak jsme je i tentokrát zrekapitulovali a vybrali ty nejlepší. Jednadvacet redaktorů a redaktorek by ocenilo celkem sto dvacet pět domácích (českých a slovenských) alb. Tohle je finální dvacítka a příčky nejvyšší - pět až jedna.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6


5. Lenka Dusilová - Řeka

Lenka Dusilová - Řeka
Jsou interpreti, u nichž lze dopředu jen těžko odhadovat, jak bude znít jejich příští projekt. Lenka Dusilová patří mezi ně. Po spolupráci s Baromantikou, která přinesla žánrově pestrou směsici silných melodií, se hudebnice posunula zase dál, tentokrát k delším skladatelským tvarům, hlubším metaforám a abstrakcím. "Řeka" je bez nadsázky poezií v hudbě. Je tajemná, plná nečekaných sdělení. Autorka zde často experimentuje, pídí se po samé podstatě toho, co jedna píseň dokáže unést, a uchvacuje svou nespoutaností. Skladby jsou dlouhé, atmosférické, střídají se v nich jazyky, přístupnost i styly. Desce nadto nechybí organičnost - chvílí zní jako zatoulaná ozvěna starodávného folklóru, jindy posluchače smete nekompromisní elektronikou. A jako vždy nechává Lenka svou hudbu gradovat tak silně, až se jednomu tají dech (jako třeba u vynikajících "Vláken"). "Řeka" je jednoduše událost. Je to náročné, přesto průzračné album, které má všechny přednosti vody. (Lukáš Boček)


Tip Tomáše Parkana: Nikol Bóková - Unravel

Nikol Bóková - Unravel
Už předloni překvapila Nikol Bóková svým albem "Inner Place" a loni na něj navázala deskou "Unravel", jejíž název je malou slovní hříčkou. V angličtině toto slovo znamená něco rozplést či rozmotat a česká klavíristka tu v patnácti skladbách rozmotává kompozice Sergeje Rachmaninova, Vítězslava Nováka, Tomáše Svobody a také Maurice Ravela. Liší se tak od předchůdce, který byl čistě autorský, avšak ani tentokrát nejsme ochuzeni o její vlastní tvorbu. Převzaté kusy nahrála veskrze pouze s klavírem a pojala je spíše v klasickém duchu, zatímco v těch původních, v nichž se k ní připojil kontrabasista Martin Kocián a bubeník Michał Wierzgoń, v jazzovém pojetí rozvíjí inspirace a témata zmíněných skladatelů. Díky tomu má toto dílo jakési dvě tváře - jednu více uměleckou a vážnější a tu druhou uvolněnou a přístupnější. Mezi nimi vzniká napětí, s nímž si ovšem sama protagonistka excelentně pohrává a přenáší jej na posluchače. Obdobně jako na "Inner Place" i tentokrát její podání srší dynamikou a neuvěřitelnými kontrasty. Už před rokem jsme Nikol Bókovou označili za hudebnici, od níž můžeme v budoucnu očekávat velké věci, nyní to tímto počinem potvrdila.


4. Aneta Langerová - Dvě slunce

Aneta Langerová - Dvě slunce
Navázat na úspěch veleúspěšné a oceňované desky, jakým kolekce "Na Radosti" byla, je pro intepreta vždy těžké sousto. Není divu, že novou nahrávku Aneta Langerová spřádala dlouhých šest let, nepočítáme-li tedy loňskou pozapomenutou spolupráci se slovenskými Korben Dallas. "Dvě slunce" ovšem mohou být pro mnohé fanoušky mírným zklamáním. Komorní nudou či zpovědí spíš niternou, než posluchačsky líbivou. Komplet ale - při potřebné dávce trpělivosti a troše snahy naladit se na poklidné tempo jednotlivých písní - skrývá minimálně stejně strhující autorský potenciál, jaký Aneta nabídla na opěvovaném předchůdci. Jímavými, do nitra zahleděnými texty, v nichž zkoumá nejen sebe samu, ale i člověka obecně, umí jako málokterý domácí umělec uhranout až k slzám. Skladby jako "Strom", "Jak krásné je být milován" nebo "Závrať" jsou plné osobité poetiky i sebevědomého a jasně rozpoznatelného autorství. Langerová po vyznání lásce k přírodě a vlastním kořenům obnažila svou duši a nezbývá než se jejímu talentu a odvaze znovu poklonit. (Ondřej Hricko)


Tip Davida Böhma: Bert and Friends - Panna a netvor

Bert & Friends - Panna a netvor
Zpočátku to mohlo vypadat, že Bert & Friends skončí jako sezónní záležitost. První tři singly "Haluzinace", "Plody moří" a "Lupanárium" od sebe bez informací o nějakém větším projektu dělil i víc než rok. Vystoupení na Colours Of Ostrava a velmi povedené album "SUPR" však naznačily, že půjde o víc. A nahrávka "Panna a netvor" to definitivně potvrzuje. Na čtyřech položkách si uskupení neklade žádné kreativní limity a každá z nich ukazuje, jaký talent v něm třímá. A je pak úplně jedno, že naprosto netušíte, o čem to zpěvák vypráví. Texty baví svou roztomilou přiblblostí, ruku v ruce jdou ale s nápaditými a velmi bohatými aranžemi. Píseň "Piš mi básně" a vlastně i celé minialbum se může zdát až příliš zastřené, s dalšími poslechy však objevíte, že se v jednotlivých skladbách skrývají krásné a hlavně originální melodie. Jen je škoda, že po dohrání si člověk povzdechne, jak to bylo krátké. Možná i proto se Bert do žebříčku dostal až prostřednictvím tipu.


3. Lenny - Weird & Wonderful

Lenny - Weird & Wonderful
Debutem "Hearts" si laťku nastavila proklatě vysoko, v jeho stínu však Lenny na očekávané druhé studiovce nezůstala. Také na přípravu "Weird & Wonderful" si dopřála dostatek času a z výsledku je znovu patrná naprostá řemeslná preciznost a vybroušenost. Zpěvačka se zde představuje zase v trochu jiných podobách - snaží se jít s dobou, častěji inklinuje k elektronice a třeba skladba "Maneater" je až filmově velkolepá. Především si však Lenka Filipová mladší zachovala svůj osobitý rukopis. O tom, že zůstala výtečnou písničkářkou, svědčí kousky jako "Figure It Out" nebo "Home", v říznějších singlech zase dává na odiv svůj pověstný chraplák a živelnou energii. Zásluhou této rozmanitosti a především díky silným autorským songům a špičkové produkci natočila Lenny desku, která minimálně o třídu převyšuje standardy českého popu. Už podruhé. A vzhledem k velikosti jejího talentu nejspíš ne naposledy. (Josef Martínek)


Tip Dana Hájka: HRTL - Hotspot

HRTL - Hotspot
Obalem tohoto alba se nenechte zmást, žádný záškodník s iniciálami MD na vás tady nečeká. Naštěstí. HRTL (Leoš Hort) na své třetí nahrávce opustil svůj mikrosvět studia a mantinelů svého hardwaru a softwaru a obklopil se starými klávesami (včetně provařeného Rolandu SH-101), modulárními instrumenty a třeba i svým crapy mobilem, do něhož si ukládal své zvukové skici, které právě na tomto albu dotvořil. Samotná deska je tak zvukovým pelmelem (a to nečekaně přístupným), který si ale nehraje na žádnou módní retro vlnu. Hravá kolekce má svá pravidla. Jednotlivé songy zpravidla odkazují na místa vzniku (například Praha nebo Brno). Leoš už od dob svého debutu "Dataloss" předvádí, jak cílevědomě umí pracovat s elektronikou, a ani v tomto případě tomu není jinak. "Ciao Ryuichi" nebo "Akai Lektvar" přesně vystihují jeho cit pro technicky vypilovaný detail v kontrastu s vyšperkovanými melodickými sekvencemi. "Hotspot" nezklame žádné fandy současné elektroniky s nadčasovým přesahem a rozhýbe vás i při domácím poslechu.


2. Jaromír Nohavica - Máma mi na krk dala klíč

Jaromír Nohavica - Máma mi na krk dala klíč
Už několik dekád nejpopulárnější český písničkář se na své aktuální kolekci "Máma mi na krk dala klíč" vrátil ke kořenům. Kompaktně působící směs starších i aktuálních písní totiž Jaromír Nohavica prezentuje pouze za doprovodu akustické kytary, kterou v jednom případě doplňuje ještě foukací harmonika. Toto sporé podání jen umocňuje intimní charakter celé nahrávky, na níž se autor často vrací do minulosti, obrací se ke své matce, manželce, písničkářskému vzoru i příteli. Zatímco nenápadné melodie se dostávají pod kůži až s opakovaným poslechem, už na ten první je jasné, že jako textař zůstáváNohavica v jiné kategorii než většina zástupců tohoto žánru u nás. Albem "Máma mi na krk dala klíč" potvrzuje, že ačkoliv se v posledních letech připomínal spíše prvoplánově působícími popěvky, schopnost napsat snadno srozumitelné a přitom hluboké songy naštěstí neztratil. (Petr Šrajer)


Tip Petra Šrajera: Vydavatelství Divnosti

Divnosti
V hudebních cenách podcastu "Stárnoucí mileniálové" dostalo vlastní kategorii, v našem výročním žebříčku alespoň tuto čestnou zmínku: loňský rok byl bezpochyby divný, možná proto se v něm tolik dařilo českému nezávislému vydavatelství Divnosti. Na tomto labelu loni vyšlo sedm pozoruhodných desek, které spojuje osobitost, české (případně slovenské) texty, určitá porce divnosti a osoba Tomáše Tkáče. Ten tomuto vydavatelství šéfuje, a pokud se zrovna nejedná o počin některého z jeho projektů (Pris, Něco něco nebo sólová tvorba), vydaná alba alespoň produkoval. Najdeme mezi nimi dlouhohrající debut písničkáře Člověk krve, který svým způsobem navazuje na landscape folk Petra Linharta, introvertní disco tria Neřvi mi do ucha nebo první nahrávku Parta vynikajících lidí, kapely okolo hudebního publicisty Zdeňka Lichnovského. Všechny jsou k poslechu zde a všechny za ten poslech stojí. (Petr Šrajer)


1. Tata Bojs - Jedna nula

Tata Bojs - Jedna nula
Petr Fiala z Mňágy a Žďorp kdysi dávno tvrdil, že "jediná jistota je mlha". A v domácí populární hudbě (v nejširším významu tohoto označení) jsou jedinou jistotou asi jen Tata Bojs. Jasně, kdo jim dosud nepřišel na chuť, asi jim nepřijde už nikdy, protože po třech dekádách na scéně už v podstatě jen pilují svůj osobitý hudební a textový styl. U každé jejich nové desky si však můžeme být jisti, že se dočkáme nezvyklého výtvarného konceptu, působivých melodií a vtipných či naopak přemýšlivých, ale v každém případě vynalézavých textů. "Jedna nula" to vše splňuje beze zbytku, a i když s poměrně krátkým časovým odstupem je na definitivní soudy možná ještě brzy, přesto si troufnu tvrdit, že v tomhle albu má kapela jednu z nejsilnějších a nejcelistvějších položek své diskografie. Kolekce neobsahuje slabší píseň a hned několik z nich se určitě stane dlouhodobou položkou koncertů - "Holka z plakátu", "Minoritní" a "220 Travoltů" jsou instantní hity a "Tajemství" či dvojice "Velkých třesků" nabízejí to něco navíc, na což jsou Tata Bojs specialisti. (Honza Balušek)


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Tak jste si to nakonec přeci jen poněkud pokazili. (David, co ho všichni nesnáší ale on je miluje, 01.02.2021 14:44) Reagovat

    Lenny a Nohavice do TOP 5 nepatří ani náhodou, ani do TOP 10, ani do TOOP 15. Pořadí je taky ne úplně povedený, za mě jasnou a naprostou jedničkou je Lenka Dusilová, druzí Tara Fuki, třetí Aneta, čtvrtá Amelie Siba, pátí Tata Bojs. Ale co už s vámi, už to byla i větší tragédie, tak hodnotím vaše hodnocení celkově za 3 ;-)

    • Re: Tak jste si to nakonec přeci jen poněkud pokazili. (Anonym, 01.02.2021 16:20) Reagovat

      a? musí být topka musicserveru jako ta tvoje? nebo co?

      • Re: Tak jste si to nakonec přeci jen poněkud pokazili. (David, co ho všichni nesnáší ale on je miluje, 01.02.2021 16:45) Reagovat

        Jasně, že musí být vždycky po mém !!! Já jsem autista, a kdo je víc ??? !!!

        • Re: Tak jste si to nakonec přeci jen poněkud pokazili. (Anonym, 01.02.2021 17:27) Reagovat

          Kdokoliv jiný...

          • Re: Tak jste si to nakonec přeci jen poněkud pokazili. (Karel, 01.02.2021 22:35) Reagovat

            David je originál ... David je borec !!! Já ho žeru !!! A vy ostatní jste dementi !!!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Billie Eilish - The World's a Little Blurry 9/10
Recenze: Billie Eilish ve skvělém dokumentu "The World's a Little Blurry" odzbrojuje svou otevřeností Billie Eilish je pořád ještě teenagerka, přesto už o ní existuje celovečerní dokument. Je to pochopitelné - tato svérázná dívka a originální umělkyně už toho dosáhla a zažila tolik, že to na našlapaný skoro dvouapůlhodinový... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 08:00 v sekci Recenze
2
Marek Ztracený - Ztracený v O2 areně (DVD) 7/10
Recenze: Marek Ztracený v O2 areně rozhodně nebyl ztracený Několik let trvalo, než se kariéra Marka Ztraceného zlomila tím správným směrem. Deskou "Vlastní svět" nabrala doslova kosmickou rychlost, se kterou sestřelila první obrovský terč - pražskou O2 arenu. Stalo se tak právě před rokem.... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 17:15 v sekci Recenze
1
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage 9/10
Recenze: Nick Cave a Warren Ellis hledají na albu "Carnage" lék na osamění a izolaci V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2021 00:00 v sekci Recenze
3
Nerina Pallot - Old Dogs, New Tricks 8/10
Minirecenze: Nerina Pallot se na "Old Dogs, New Tricks" pustila do intimních coververzí Britská písničkářka Nerina Pallot vydala svou poslední řadovku v roce 2017 a od té doby své příznivce čas od času potěší alespoň nějakým tím singlem nebo ípíčkem. Aktuálně ve studiu nahrála pět coververzí skladeb původně... čtěte zde
Vydáno: 28.02.2021 09:00 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Slavná alba: Z napětí mezi mytickou a skutečnou Amerikou vzešlo "The Joshua Tree", nejslavnější album U2
Publicistika: Slavná alba: Z napětí mezi mytickou a skutečnou Amerikou vzešlo "The Joshua Tree", nejslavnější album U2 U2 se z dublinské post-punkové party dokázali stát jednou z nejvýraznějších kapel, kterou poslední půlstoletí populární hudby zrodilo. Nepřekonaným milníkem zůstává v očích mnoha posluchačů deska "The Joshua Tree" z roku 1987.... čtěte zde
Vydáno: 27.02.2021 08:30 v sekci Publicistika
33
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Favoritkou Cen Anděl je se čtyřmi nominacemi Lenka Dusilová (01.03.2021 10:36)
- Naživo: Horečka nedělní noci aneb Jak Tata Bojs křtili desku "Jedna nula" (22.02.2021 12:51)
- Pusťte Tata Bojs 21. února do svého obýváku (09.02.2021 12:14)
- Na okraj: České zpěvačky se našly! (16.01.2021 09:00)
- Video: Aneta Langerová ON AIR: Jsem staromil. Dokud to půjde, alba budu vydávat i ve fyzické podobě (10.01.2021 10:33)
- Video: Lenka Filipová a Lenny vyslyšely přání fanoušků. Společná píseň "Samotní nejsme nic" vznikla k novému seriálu (08.01.2021 10:39)
- Video: Podívejte se na záznam prvního koncertu Lenky Dusilové s novou kapelou z letošního léta (31.12.2020 17:22)
- Kryštof a Karel Gott si společně podmanili rádiový éter, Jaromír Nohavica kraloval vánočním prodejům alb (23.12.2020 08:00)
- Makrorecenze: Makrorecenze "Jedna nula" Tata Bojs (18.12.2020 08:30)
- Yzomandias obhájil albové prvenství, rádiím kralují tři české kapely (17.12.2020 08:00)

ALBUM TÝDNE 09/2021

Nick Cave & Warren Ellis
Carnage

V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové vypravili do studia, aby vzniklo "Carnage", jejich první společné písničkové album.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Viktor Sheen Karel Gott Beyoncé Sia Kryštof Lenka Dusilová Liam Gallagher Mirai Robbie Williams Taylor Swift Slipknot Aneta Langerová Lady Gaga Lucie Bílá Tata Bojs David Bowie Ozzy Osbourne Dua Lipa Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu