Divní tím divným způsobem - v případě Kill the Dandies! jde o docela výstižnou charakteristiku. Dvojice La Petite Sonja a Hank Manchini postavila vlastní kapelu zhruba v době, kdy electroclashový projekt Moimir Papalescu & The Nihilists vykračoval na cestu k vrcholu. Částečně to asi byl důvod k rozchodu, zmíněné duo si ale dokázalo prošlapat vlastní cestičku. A docela širokou, jen co je pravda. Rámuje ji šestice alb a Českým lvem oceněný soundtrack k filmu "Okupace", byť v posledně jmenovaném případě pod hlavičkou Disco Ocultista.

Zaujme i skutečnost, že aktuální nahrávka této party vznikala ve stejné době, kdy The Nihilists kutili své návratové album "Mystery Women In Acid Pools". Drobná ovlivnění lze každopádně zaslechnout. Oba počiny pojí zamlžená zasněnost, na obou najdeme zvukový odskok k funky estetice hudebních doprovodů béčkových kriminálek ze sedmdesátých let.

Ostatně, v těch sedmdesátkách zůstávají Kill The Dandies! ponoření dlouhodobě, jsou v nich jako doma. I novinka zní hodně retro, přesto dokázala formace nový materiál zahalit do klubového oparu, který si libuje v rozmazaných kytarách, éterické elektronice a snivých vokálech, které jako by k posluchači promlouvaly z jiných sfér.

Kolekce působí až nezúčastněně, hudba plyne bez větších výstřelků a občas se, bohužel, trochu rozplývá v mírné zaměnitelno. Výrazné kousky, jako úvodní zašpiněná bluesovka "The World", krásná balada "I’m Gonna Be Bad", která by dobře zapadla do filmů Davida Lynche, nebo finále s melodicky chytlavou "Wake Me Up with Silver Dawn", ale pozornost přitáhnou.

"Weird In A Weird Way" nejde primárně po chytlavosti. Svoje kouzlo ale tvorba seskupení s touto deskou neztrácí. Jen už Kill the Dandies! dali definitivní vale divokosti svých raných děl. Jejich klidnější, snivější poloha sice neznamená takovou ránu na solar, nicméně sluší jim velice. Posluchač ale musí jít jejich hudbě mnohem více naproti a dovolit jí, aby jej unesla.