"Are Goin’ On" The Beatmen je autentická výpověď o zlatých letech československého bigbítu

V roce 1965 vystoupili v Bratislavě na dvojici koncertů Britové Manfred Mann. Byli první a poslední kapelou, která do Československa uzavřeného za železnou oponu přivezla autentický a nefalšovaný bigbít, pro tehdejší posluchače jen vzdálený sen poslouchaný na vlnách rádia Luxemburg. Jako předkapela obou koncertů (proběhly 7. a 8. října) byli příhodně zvoleni místní The Beatmen, jedna z mála domácích kapel, které se podařilo do domácích, kulturně poněkud sešněrovaných podmínek, implantovat dobově populární mersey sound.

The Beatmen bývají často označováni jako kapela Deža Ursinyho. Faktem však zůstává, že Ursiny se stal členem formace až po půl roce a až postupně se vypracoval v bezpochyby originálního a inovativního muzikanta. Záznam, který do jednoho playlistu spojuje oba tehdejší koncerty, ukazuje, že beatmeni byli co do tvůrčích schopností velmi vyrovnanou skupinou. Repertoár je rovnoměrně rozložený mezi skladby z dílny jednotlivých členů. Oba dva koncerty jsou takřka totožné, dojde jen k drobným změnám v pořadí a na závěr druhého koncertu přibyla skladba "Thinking of You Baby" a nahradila na prvním koncertě dvakrát hranou "Hey, Mr. Jones" (ta vznikla jako pocta hlavní hvězdě programu, Manfred Mann).

Celkový počet jednotlivých skladeb se tak ustálil na třinácti. Do rukou se nám tak dostává dost možná nejucelenější přehled repertoáru The Beatmen, dosud rozptýlený po raritních singlech z let 1965-66 a po kompilacích. Zejména z tohoto důvodu je vydavatelský počin Indies Happy Trails Redcords skutečně záslužný.

Oprávněné obavy týkající se kvality záznamu se naštěstí nepotvrdily. Zvuk, ve své době vedený přímo ze zvukařského pultu na magnetofon Sonet B3, je překvapivě čitelný. Trošku zamrzí nevyrovnaný mix zpěv vs. hudební základ: Zpěv je - mimo sóla - jasně hlasitější, hudba je bohužel trochu utopenější. Ale to už narážíme na technické limity dobových nahrávacích systémů, najmě ve své podstatě amatérských.

Záznam má obrovskou výpovědní hodnotu. Uchovává klíčovou kapelu československého rocku na vrcholu jejích tvůrčích schopností (jen pár měsíců po vzniku záznamu se kapela rozhodla emigrovat na Západ, proti čemuž se ohradil Ursiny a založil si vlastní kapelu The Soulmen, aby se pak po roce 1970 vydal na sólovou dráhu). Nahrávka - možná i díky technickým obtížím, působí vysoce autenticky a přesvědčivě zaznamenává specifickou dobovou atmosféru - včetně milého uvádění každé skladby i překladem jejího názvu.