Vítejte u další série drbů ze společnosti nejen alternativní, ale i jakékoliv jiné, především z oblasti nekomerční, prvním březnovém "díle" čtrnáctideníku Podzem. Po té minulé mi přišel moc pěkný mail (i když vcelku nenápaditý - ne, že bych už ty vulgarismy někde neslyšel...), kde mě autor, podepsaný hrdě a neanonymně "Loki" obvinil, že píšu pořád o těch samých, a "...jestli náhodou nejsem od nich podplacenej?", což se musím přiznat, je představa docela veselá, nicméně lákavá. Myslím, kdyby mě tak někdo chtěl podplatit aspoň natolik, aby mě psaní o téhle hudbě uživilo, a nemusel jsem si vydělávat sezením v kanceláři. Ale vážně - píšu samozřejmě jen o tom, o čem se dozvím. Jasnovidný nejsem, a žádná "hudební ČTK", odkud by se dalo čerpat, u nás zatím neexistuje. Představa, že budu prolézat desítky webů, až na něco narazím, je scestná. No a některé kapely či jejich manažeři informace rozesílají a někteří jsou líní. Někteří hudebníci jsou aktivní, pro jiné je vrchol aktivity dva tři koncerty měsíčně a jedno demo za tři roky. V tom to celé je. O tom, že jakoukoliv informaci mi může poslat kdokoliv a já ji tady na 90 % zveřejním (těch zbývajících 10% jsou informace typu: "Budeme mít zas jednou koncert a dokonce tam budem hrát dvě nové písničky..."), se, myslím, už mnozí přesvědčili a navíc jsem tu k tomu i vybízel. Možná to bude vypadat, že už sem nemám co dát - ale to bych se pak s tím nemořil dvakrát měsíčně takovou dobu. Čili si ten risk, že mě z toho bude někdo podezírat, klidně dovolím a těším se na příště.

Tonda Kocábek

REVIEW: Umolousaný anděl
O předávání 11. cen Akademie populární hudby se na MusicServeru, ale i jinde psalo dostatečně. Nicméně díky reprezentativním žánrovým cenám mám myslím důvod zmínit se i zde. Jak to dopadlo, už víme všichni, i o tom, jak Jiří Langmajer překvapivě přijal moderování po prohlášení, že hledají někoho nevýrazného a potom na pódiu moc nepobyl, i o tom, že Jablkoň nevyhráli, a přesto cenu dostali, i o tom, jak si někdo nepřítomností zvyšoval popularitu. Prostě hra na malém českém písečku.
Původně to vypadalo docela nadějně - v nominacích se téměř bez výjimky objevila jména těch, kteří opravdu něco umí a navíc něčeho skutečně dosáhli letos, a dopředu tak bylo vyloučeno odevzdávání cen za zásluhy z minulosti. Na předávacím ceremoniálu se hrálo naživo - tedy až na jednu výjimku, která měla být největší ozdobou, ale nakonec se mezi hosty stala téměř ostudou. Jenomže to zase dopadlo tak nějak česky. Vynořilo se opět několik pochybností a podivností, které prestiž celé akce, která je po minulých letech hodně nízká a potřebovala by posílit jak sůl, naopak ještě srážejí. Takže pár postřehů:
- Hrát si na velký svět je směšné. Než zvát cizí hvězdy třetí kategorie (tady bych asi měl zdůraznit, že Ivana Krále nepovažuji za cizince a že Brathanki a Richard Müller se mi velmi líbili...), možná by bylo lepší nechat vystoupit loňské vítěze a ušetřené peníze věnovat jako finanční bonus vítězům žánrových cen, kterým určitě pomůžou, a navíc nastolí pocit, že takové ceny pro ně k něčemu jsou.
- Určitě na prestiži nepřidá, jestliže do práce Rady zainteresovaný člověk, jako je Ivo Pospíšil, hraje na předávání s kapelou toutéž Radou pozvanou jako host večera.
- Hudební publicisté krom své kategorie hlasovali i pro objev roku v dané kategorii. Pak se ona objevená dance jablka smíchala s objevenými alternativními hruškami a výsledek byl prezentován jako "příslib roku" za celé žánrové ceny! Tomu říkám špatný vtip (a to i přesto, že oceněným Tara Fuki to hluboce přeju...)
- Člověk, nominovaný v některé kategorii, by asi neměl předávat cenu v kategorii jiné.
- Je přinejmenším trapné, jestliže někteří ocenění výsledky vědí dopředu a jiní ne, potažmo někteří mají videozáznam poděkování a jiní ne (obzvlášť pak v kategorii, která nemá nominace).
- U žánrových cen by neuškodilo bližší představení oceněných širší veřejnosti - o popularitě DJe Wiche či kapely Endless si nedělám iluze...
- Určitě by nebyla špatná hlubší spolupráce s televizí, která předávání přenáší - napadá mě např. následný pořad pořad o vítězích či představování nominovaných předem, obzvláště pak klipů...
- A v neposlední řadě: Nechat ze sálu vyvést ochrankou diváka jenom proto, že nadšeně vykřikl "hobluj", je hloupé a smutné...

Delta je tu už 15 let
Součást kulturního domu Prahy 6, klub Delta, pražská mekka (nejen) alternativní hudby slaví v dubnu patnáct let své existence. "Domácí" scéna kapel OTK, Pod Černý vrch, Oswald Schneider či v poslední době třeba Hm... má na klubové mapě své pevné místo. A to bez ohledu na interiér komunistického kulturáku či (díky poloze na periférii) nesnadnou dostupnost (cca půl hodiny z centra). Krom koncertů se zde promítají filmy, léta zde zkouší několik kapel, dramaturgii programu má na starosti v posledních letech Mardoša z Tata Bojs. Celý dubnový program je v rámci výročí zaměřen hlavně na tradiční jména jako jsou Krásné nové stroje, Garage, Here, Už jsme doma či Jiří Schmitzer, ale zahrají i mladé naděje jako je slovenský objev Veneer či vítězové Malé Alternativy 2000 Léčba neklidem. Ozdobou pak bude 18.4. jediné jarní pražské vystoupení The Plastic People Of The Universe.

Nové hudební vydavatelství
Agentura AMP, jedni z těch, o kterých se tu zmiňuji často (viz úvod), protože jsou prostě dost aktivní, hlásí založení nového labelu. Má název Ginkgo Biloba Edition a v dnešní době debat o kopírování a cédéčkách přehratelných jen někde i zajímavou filosofii. Ta totiž počítá s cenami 260,- až 280,- Kč, s ignorancí velkoobchodní sítě, a prodejem jen ve vybraných osvědčených krámcích a především přes internet. Prvními dvěma tituly budou jednak nové album česko-moravsko-německých Klar (řeč tu o něm byla minule) a debut tria V.R.M.

DG 307 na turné
Jak už tu také bylo uvedeno, DG 307 vydávají nové, sedmdesátiminutové album "Šepoty a výkřiky". Aktuální pozměněnou sestavu po odchodu bubeníka Tobiáše Jirouse a kytaristy Davida Macháčka, tvoří Pavel Zajíček (zpěv), Tomáš Schilla (cello), Josef Rőssler (klávesy), Pavel Cigánek (kytara), Ota Sukovský (baskytara) a nově i Dalibor Pyš (housle) a Přemek Drozd (bicí). Premiéra nového programu je ve čtvrtek 14.3. v pražské Deltě, následovat bude dalších 16 koncertů - vesměs tradiční zastavení podobných kapel - Na Rampě v Jablonci, U letního kina v Litoměřicích, Pod lampou v Plzni, U musea v Olomouci nebo Rokle v Ostravě. Rozpis kompletního turné najdete na webu skupiny.

Šarkőzi nepospíchají
Krátce po vydání debutového alba "Naklání se čas" se rozešla původní sestava skupiny. Kytaristka a zpěvačka Katka Šarkőzi tedy postavila skupinu novou, spolu s renomovaným basistou Alešem Charvátem a kytaristou Rendou Pařezem. Ten však dal později přednost nové kapele s Vladimírem Václavkem V.R.M. V současnosti je tedy všechno jinak. Katka s Alešem se zavřeli do studia a "...pomalu, ale jistě vzniká nejprve nová deska (tedy opačný postup než je obvyklé) a pak teprve budou noví spoluhráči, kteří mají kladný vztah k vymoženostem elektroniky a k různým čarovným zvukům a kteří se nebojí zakomponovat je do živého vystupování i přesto, že nad nima práská bičem magicko-rytmická smyčka...". Dodejme, že nová deska je plánována do Vánoc.

Koho mají rádi rastamani?
Můj rádiový kolega, dlouholetý propagátor reggae a žánrů mu příbuzných jako jsou dub či ska, Karel Ctibor alias DJ Kaya (mj. člen Swamp Safari Sound Systemu), vyhlásil jako první u nás velkou výroční anketu této škatulky. Výsledky jsou poučné i pro jiné hudební fanoušky, než jsou jen skalní příznivci žánru. Anketa byla rozdělena do světové a domácí části, na seznámení s jejímiž výsledky se zaměřím. Zpěváka roku si rozdělili Lukáš "Curlylock" Collieball (Beatz Smokin Weedz) a Simon "Ruffskank" Francis (The Chancers), Kapelu roku dostali Polemic, následovaní Švihadlem a The Chancers, mezi DJ (což ovšem značí to, čemu se na taneční scéně říká MC, tedy člověk, který mluví, deklamuje a recituje do hudby) zvítězil sám organizátor DJ Kaya, který se s Babylon Rockerem podělil i o kategorii Selector (to je ten co pouští hudbu - aby se to hezky pletlo, na taneční scéně se mu říká... no ano - DJ). Mezi soundsystemy to vyhráli Rude Audio Krew (pravidelně je můžete vidět a slyšet třeba v Praze v Klubu 007 Strahov či v Guru). Album roku dostali opět Polemic za svojí desku "Gangster-Ska", Objev roku patří plzeňským Tleskač a Událostí roku byl označen koncert Black Uhuru feat. Sly & Robbie v Roxy. Cílem pro příští rok je udělat z této ankety žánrovou cenu Akademie populární hudby Reggae & Ska. Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu o tuto hudbu u nás, nápad rozhodně ne zcestný...

Na muziku k moři? S výběrem!
Před několika lety se tu objevil zajímavý nápad - S bigbítem k moři. Hudební agentura ve spolupráci s cestovkou připravila týden u moře. Princip je prostý, přes den se válíte u moře (nebo někde jinde), večer popíjíte a posloucháte muziku - české kapely, které vám přivezli až pod nos. Letos to nejdřív vypadalo, že po odchodu Blanky Štrayblové z agentury AMP se pojede k moři dvakrát. Zatímco (jak už jsem tu psal) Blanka nabízí Itálii s Hudbou Praha a Už jsme doma, AMP pojedou tradičně do Chorvatska, a to s Garage, Echt!em, Visacím zámkem a Vaškem Koubkem. Jenže v posledních dnech se překvapivě vyrojili další organizátoři, jako například Klub Rock Café, který vám nabízí také Chorvatsko s mnoha dalšími kapelami - stejně jako AMP ve spolupráci s CK Mareš Sport. Podrobnosti najdete zde.

Suffer mají novou desku
Třeboňská parta Suffer, podle jejichž přípěvku se jmenoval povedený sampler emo/hard-core/noiseových kapel "My Time Is Over", vydala své nové album s názvem "4 Happy Guys & Beautiful Girls". Je na něm - abych citoval jednoho z distributorů - "vyzrálejší a snad ještě chytlavější materiál, než na debutovým CD "When The Whales Die", ale pořád je to ten rychlej a dobře zahranej hardcore-punk se silnejma melodiema". Desku vydalo stále agilnější vydavatelství Samuel.

Browsení po síti
Jak jsem se zmiňoval minule, Jan Burian vydává nové album. Svůj klavír na něm ještě víc kloubí s různými samply a zvuky, často až industriálními. Zároveň má i nové webové stránky, které ale můžete porovnat i s těmi staršími. Docela pěkný a ještě stále novotou čerstvý mají web i radikální hipíci Slut - akorát pokud máte starší počítač tak jako já, berte to jako zkoušku trpělivosti... A jestlipak znáte portálek Noise.cz? Jestli ne, přicházíte o mnoho a měli byste to honem napravit. Funguje už nějaký ten pátek a v sekci kapely jich najdete hned slušnou porci pohromadě.

...a ještě třešnička na závěr
V pravidelné závěrečné pozvánce na zahraniční koncert potěším dnes hlavně příznivce temnějších záležitostí a gotického rocku. Hlavně jim by totiž nemělo uniknout, že v sobotu 16. března se v pražském Rock Café opět po letech objeví belgičtí Breath Of Life. Sekundovat jim budou moravští žánroví spřízněnci Alvaréz Peréz. A jako bonus Sisters Of Mercy z videa. Takže tužidlo do vlasů, podmalovat oči, černou perelínu a... - ne to byl blbej vtip, uznávám... Ale ten koncert by za to stát mohl...