Už to tak asi musí být, některé rockové party pod vlivem úspěchu svoji hudbu až příliš odlehčují. Američanům z Goo Goo Dolls se prozatím dařilo toto měknutí velice dobře krotit, i když jim paradoxně přineslo jejich dosavadní úspěch. Akustická balada "Name" z desky "A Boy Named Goo" byla pro punkové Goo Goo Dolls hodně neobvyklou záležitostí, ale její několikatýdenní pobyt v americké Top 10 z nich najednou udělal hvězdy. Kapela si v tu chvíli uvědomila, že to lze i jinak a už následující deska se nesla v daleko klidnějším duchu. "Dizzy Up The Girl" a především singl "Iris", jinak pilotní písnička filmu "City Of Angels", kapele vynesly tři nominace na Grammy. Zatím poslední řadové album "Gutterflower" ovšem opět znamenalo lehké přitvrzení, bohužel novinka "Let Love In", jejíž název již o lecčems vypovídá, se opět naklonila na tu nesprávnou stranu.

Těžko říct, co se za ty čtyři roky od vydání "Gutterflower" změnilo. Zda ke značnému zklidnění prostě členové Goo Goo Dolls došli tak nějak věkem, nebo se hudebně odebírají někam za zenit, či v tom má prsty nový producent, kterým není nikdo menší než Glen Ballard (jeho triumf s Alanis Morrisette a "Jagged Little Pill" snad vůbec nemá smysl vzpomínat). Tak jako tak, veškeré fragmenty grunge, punku a tvrdšího rocku jsou vesměs všechny úplně pryč, což se nemělo stát, protože právě tohle dělalo Goo Goo Dolls zajímavými.

Předchozí řádky mohou svádět k názoru, že nad Goo Goo Dolls lámu hůl, což bych velice nerad. Pořád tu zbývají hodně silné melodie, ať už je to ve "Feel The Silence" nebo v singlu předznamenávajícím celou desku "Better Days", slušný kytarový zvuk jako v úvodní "Stay With You" a především výborný lehce identifikovatelný Rzeznikův zpěv. Na staré časy přece jen Goo Goo Dolls zavzpomínají v "Listen" a "Strange Love", které napsal Robby Takac, a je velká škoda, že na desce nedostal více prostoru. Na druhou stranu evidentním šlápnutím vedle je zařazení coververze hitu Supertramp "Give A Little Bit". Na DVD "Live In Buffalo July 4th 2004" respektive na koncertu, který zachycuje, má své opodstatnění, na přiloženém CD už méně - zase taková pecka v podání Goo Goo Dolls to není - a na "Let Love In" je už prakticky zbytečná.

Hodnoceno bez ohledu na minulé desky Goo Goo Dolls - "Let Love In" by si vysloužila nejspíše 7/10. A naopak - kdybych měl brát v potaz pouze předchozí tři řadovky, hodnocení by bylo o dva stupínky níže. Čili konečné hodnocení je jakýmsi průměrem mezi těmito dvěma postoji. Zkrátka řečeno, pro nováčky je tahle deska příjemnou kytarovkou se silnými melodiemi a pro objektivní fanoušky Goo Goo Dolls bude "Let Love In" nejspíš malým zklamáním.