S punkem jsem se poprvé potkal někdy v roce 1986, ve svých devíti letech. Bylo léto, jeli jsme autobusem na Fučíkovu (dnes Nádraží Holešovice) a v té stodvojce seděl pár s číry na hlavě. Ti dva mne fascinovali, ale taky jsem se jich trochu bál. A pak nastoupil revizor, který nezapřel své stavovské móresy a choval se jak idiot.

Navážel se do nich, nahlas je komentoval, říkal něco jako: "tady vidíte vzácný exemplář homo idiotus." A mě to jednak hrozně štvalo, přišlo mi to od něj odporné a nefér, a taky jsem čekal, kdy se na něj vrhnou a jednu mu vrazí. Fascinovalo mne ale, jak ho přehlíželi a ignorovali.

Prostě nereagovali na nic, neukázali mu ani lístek, ani občanku. A těsně před konečnou, když pan důležitej chtěl volat příslušníky Veřejné bezpečnosti, sáhli do kapsy a lístky ukázali. Dodnes si to celé pamatuju, tak silně formující zážitek to byl.

Pak následovala dlouho pauza a v roce 1990 se ke mně dostala nejdřív "Rebélie", první deska, kterou tehdy vydal Monitor, a pak i ostatní samplery. "Epidemie", "Akce punk", "Punk's not dead" a další - a už to jelo.

Chodil jsem do osmé třídy a pak do prváku a občas jsem si koupil číslo anarchistického A Kontra, ale nadšený jsem byl i ze speciálu Rocku & Popu o punku (48 stran pouze punk!), časopis Filip pro náctileté měl tenkrát taky jedno punkové číslo. A já to hltal a punk žral a poslouchal od konce základky.

Teď jsem sáhnul po knize "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" (vyšla už v roce 2022, ale to nevadí), která si vzala za úkol mapovat český punk let 1979 - 1989. Primárně jde o sbírku punkových textů, dobových fotek, ale je tu i úvodní text, který se snaží český punk analyzovat a popsat, a také krásné rozhovory s Josefem Vlčkem, punkovým fotografem Štěpánem Stejskalem, Petrem Zelenkou a členkami kapely Plyn.

Za nejstěžejnější část publikace považuji soubor čtyřiceti šesti textů písní čtyřiceti šesti kapel z osmdesátých let. Ten přináší reprezentativní vhled do punkové poezie. Autor se snažil přiblížit co nejširší škálu témat, o nichž se tehdy zpívalo.

Od protivojenských a protiválečných skladeb ("Bombardéry" od HNF, nebo "Tak se přidej!" od Do řady!) přes kritiku bolševických rodin ("Hodnej kluk" od Našrot) až po opovrhování diskofily a veksláky ("Dyskáč je běs" předchůdce Znouzectnosti Zastávky Mileč). A samozřejmě se nad vším vznáší mrak bezútěšné situace, nihilismu nebo kritiky poměrů, čemuž vévodí píseň, jež dala knize jméno - "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" kapely Modrý tanky.

Při procházení a pročítání těch slov mne překvapilo, co všechno mi zůstalo za ty roky v hlavě. Zajímavé je, jak se jednotlivé texty za dobu své existence vyvíjely, drobně se prohazovala slova, skladba se proměňovala. Aspoň já ji mám v hlavě nezřídka uloženou trochu jinak, než jak je v knize uvedená.

Trochu úsměvně tu působí snaha přepsat text tak, jak byl přesně zpívaný. Takže třeba ona legendární "Tak se přidej!" tu neustále opakuje totožná slova refrénu ("Budeš mít zelenou v kapsách, v hlavě a na kalhotách. Přidej!"), celkem devětkrát, nebo "Schody do nebe" od chebských Šišaté kolo pětkrát opakuje "Já chci zpátky, já chci zpátky, já chci zpátky do školky". Čekal bych spíš úpravu, která vytáhne text, opakované refrény, sloky či popěvky odstraní a vyzdvihne onen poetický rozměr.

Úvodní část knihy přináší text Radima Kopáče, který se snaží vznik punku u nás uvést ve všech možných kontextech, punkové kapely se pokouší dělit do logických celků, všímá si regionálních odlišností. Tato část nabízí plno vysvětlujících poznámek a vlastně bych tu čekal víc. Jako základní vhled do tématu to obstojí, člověku, který o prvních deseti letech punku v českých zemích nic neví, to dodá spoustu zajímavých faktů, ale sám bych uvítal text poutavější, rozsáhlejší, více postavený na příbězích.

Co mi chybělo v onom učeném textu o punku, to jsem ale našel v závěrečných rozhovorech. Zas bych si sice představoval o něco rozsáhlejší povídání a otázky méně generické a uniformní, ale třeba vzpomínky Petra Zelenky mi přišly fascinující. Režisér snímku "Visací zámek 1982 - 2007" a zpěvák a basák punkové party V noci je rozený vypravěč a rozpovídal se náramně, třeba o tom, jak se k punku dostal on.

I když to tak možná z recenze nevypadá, z knihy "Všechno je špatně, zpátky na stromy!" mám velkou radost. Vrátila mne do puberty i před ni, připomněla mi jeden důležitý hudební milník mého života. Čtenář, který o té době ví pramálo, bude spokojen. Jako základní exkurz do počátků tuzemského punku funguje publikace krásně. My, kteří jsme tu dobu aspoň zčásti zažili, bychom ale přivítali o něco hlubší a rozsáhlejší dílo.

Že mne ale čtení opravdu zasáhlo a zapálilo, může dokládat i skutečnost, že jsem hned začal poslouchat staré punkové kazety. A taky jsem si udělal playlist na Spotify, který onu dobu částečně pokrývá. Takže pokud se chcete naladit na stejnou vlnu, můžete tady: