Tereza Mašková neztělesňuje typ zpěvačky, jejíž popularita by na základě aktuálního trendu bleskově vyletěla nahoru, aby za rok či dva zájem opadl. Patří mezi trpělivé stavitelky, které ke stabilnímu základu pomyslně přidávají cihlu po cihle. Za svými sny míří pozvolna, ale o to vytrvaleji a jistěji.

Koncert v O2 universu byl jejím dosud největším a vyprodal se už v předstihu. Růžová diva na něm představila své třetí, v listopadu vydané album "(Ne)budu sedět v koutě", ale samozřejmě nevynechala ani zásadní písně z předešlých dvou studiovek. Setlist zpestřilo i několik coverů, které si v jejím podání fanoušci oblíbili.

Nejen spoustou premiérově odehraných skladeb, ale i ambiciózním vizuálním pojetím se vystoupení nejvíce lišilo od jejích zastávek v pražské Lucerně v letech 2023 a 2024. O tom, že se Mašková se svým týmem nespokojila s nutným minimem, ale chtěla fanouškům přinést výjimečný zážitek, svědčil už její velkolepý nástup na scénu.

Diváky nejprve uvítala z projekční plochy, když do sálu nakoukla pomyslným protrhnutím otvoru v oponě. Poté se už Tereza z masa a kostí snesla na pódium pomocí závěsné konstrukce. Večer odstartovala expresivní písní "Amen", která otevírá i zmíněnou loňskou desku. Vypjaté výšky se rozléhaly prostorným sálem a hned na úvod dávaly na odiv její velkou přednost - excelentní vokál.

U nového materiálu rodačka z Třince ještě chvíli zůstala, protože jako druhá v pořadí zazněla první singlová ochutnávka "Hořkosladký valčík", jejíž strhující atmosféru podpořila čtveřice tanečnic. Ty kolem interpretky tvořily pomyslné sítě, které člověka svazují a z jejichž sevření se Mašková snažila vymanit.

Hned úvodní blok odhalil také propracovaný stage design, který pochopitelně kladl důraz hlavně na růžovou barvu. Dominantou pódia se stalo pět velkých LED panelů, které společně vytvářely celistvé obrazce. V některých kouscích ale převzal hlavní roli pouze prostřední z nich, čímž se jinak obdélníková obrazovka zúžila do podoby mobilního displeje na výšku.

Ústřední hvězda několikrát převlékla kostým a koncert se neobešel ani bez dalších doprovodných efektů, například těch s ohni. Při songu "Nahá" se protagonistka vznášela vysoko nad jevištěm - ač přiznala, že se bojí výšek.

Vizuální koncept se tvůrcům skutečně povedl na výbornou. Na to, že šlo o show zatím v menším sourozenci velké O2 areny, působila výprava monumentálně. Chtělo by se napsat až světově, kdyby se toto slovo v poslední době nepoužívalo více, než je zdrávo.

Fanoušci takovou péči jistě ocenili, nicméně jádro vystoupení Terezy Maškové nejspíš nikdy nebude vězet v podívané okolo. Její písně zcela obstojí i bez jakéhokoliv pozlátka, nesou totiž silný obsah a zároveň vynikají poutavými melodiemi. V kombinaci s okouzlujícím zpěvem nadané interpretky dokážou chytnout za srdce a nepustit.

Platilo to o již prověřených hitech jako "O nás dvou", "Tam za řekou", "Láskou se splést", ale i o novinkách. Z nich pochopitelně nemohla chybět působivá balada "Ať se loučíš sám", kterou předvedla v dramaturgicky nabitém bloku, v němž její kapelu doplnilo ještě smyčcové kvarteto. Sama ji označila za zřejmě nejvýraznější z aktuální nahrávky, což potvrzují i čísla poslechovosti.

K momentům, které se zaryly hluboko pod kůži, patřilo zařazení skladby "Budu při tobě stát", při které za zpěvaččinými zády běžely záběry z její loňské svatby s již dlouholetým životním partnerem Oliverem. Při ní ji fanoušci sedící na ploše překvapili, když při refrénu začali mávat papíry právě se slovy: "Budu při tobě stát."

Chybět nemohla ani "Scházíš", kterou se Mašková vyrovnává se ztrátou otce, o něhož přišla už v dětství. Nejen samotnou interpretací této emotivní výpovědi, ale i slovy o tom, jak nemá smysl v sobě bolest potlačovat, jistě zasáhla mnoho přítomných diváků.

Právě slova mezi písněmi měla v podání devětadvacetileté umělkyně velkou váhu. Pro řadu zpěváků bývá tato část trápením, protože nevědí, co by nad rámec zpívání publiku sdělili, ona naopak dokáže hloubku textů svých skladeb přenést i do mluveného projevu.

V hlavě utkvěla například její úvaha nad tím, jak jí spousta lidí pořád říká, že ještě nemá vyhráno. I když si je vědoma toho, že ji čeká ještě spousta práce, sama si není jistá, zda existuje ještě nějaké větší vítězství než dělat to, co miluje, a dělat si to po svém.

Že nemluvila do větru, potvrdila mimo jiné tím, jak naložila s otázkou hostů. Nelovila provařená jména, naopak dala šanci patnáctiletému chlapci z dětského domova Štefanu Danihelovi, který ji v prosinci oslovil po koncertě v Ostravě. Zaujalo ji, že i přes překážky, které mu život postavil do cesty, nepřestává snít a usmívat se. Když společně zazpívali předělávku "Hallelujah", publikum doslova explodovalo nadšením. Takový talent v tom chlapci (a samozřejmě i v Tereze) dřímá.

Podpořit ji přišli také Igor Timko a Zoli Sallai z No Name, kteří jí hodně pomáhali zejména při startu kariéry. "Když potkáte někoho výjimečně talentovaného, máte dvě možnosti: buď můžete dělat, že ho nevidíte, nebo se mu můžete poklonit. Přišli jsme se poklonit fenomenálnímu talentu Terezy Maškové," uvedl Timko.

Pánové spolu s ní zazpívali v uličce mezi diváky medley hitů slovenské kapely a poté ji na oplátku pozvali na svůj prosincový koncert do velké O2 areny, kde oslaví třicet let na scéně. Jako překvapení navíc Mašková oznámila, že spolu chystají i duet, který vyjde "čoskoro".

Třetím a posledním hostem se ve finálovém bloku stal Marek Lambora, který si s ní přišel zazpívat největší hit "Náš příběh". Jeho klip už na YouTube nasbíral přes 28 milionů přehrání, naživo ho společně předvedli ale teprve podruhé.

Oblíbený herec zůstal i na křest nového alba. Toho se účastnili také spolutvůrci a fanoušci, které políbila štěstěna a našli pod sedadly obálku s pozváním na scénu.

Ač ve zpěvaččině repertoáru hodně vynikají pomalejší tóny a oduševnělé výpovědi, nejde o její jedinou polohu. Diváky dokázala zvednout ze sedadel svižnými předělávkami "Billie Jean" a "Uptown Funk", které připomněly její někdejší vítězné účinkování v SuperStar.

Energické finále zase patřilo dva roky starému singlu "Jíst, spát, meditovat, milovat" a dvěma novinkám: "Bejby bude sedět v koutě" a "Královny". Ty následovaly jako přídavek po bouřlivých ovacích vestoje.

Ve druhé jmenované si hvězda večera nasadila countryový klobouk a i díky doprovodné choreografii s tanečnicemi vizuálně připomínala americké divy. "Královny se nevzdávaj, věřit nepřestávej!" vzkazovala interpretka srdnatě z pódia.

Šlo o pamětihodný večer po všech stránkách: hudební, vizuální i té čistě lidské. Tereza Mašková dokazuje, že ani v době, kdy o úspěchu v showbyznysu více než kdy dříve rozhoduje marketing, se talent, píle a pokora neztratí.

Její pozoruhodná cesta bude na jaře pokračovat na turné po celé republice. Kam povede dál, naznačil při rozloučení s diváky nápis na projekční stěně: Směr O2 arena.