Robbie Williams - Britpop

Robbie Williams překvapuje albem "Britpop". Vrací se ve velké formě

Vydáno: 27.01.2026 13:30 v sekci Recenze - Jakub Malar | foto: Jason Hetherington

Robbie Williams se na desce "Britpop" obrací ke kořenům, ke kterým se nikdy úplně nedostal, a všem vytírá zrak. Výsledkem není nostalgická hra na devadesátky, ale sebevědomá, překvapivě silná a energická nahrávka, která již dnes patří mezi nejvýraznější v jeho kariéře. Zpěvák ukazuje, že stále umí překvapit.

8/10

Robbie Williams - Britpop

Vydáno: 16.1.2026
Celkový čas: 38:13

Skladby: Rocket, Spies, Pretty Face, Bite Your Tongue, Cocky, All My Life, Human, Morrissey, You, It's Okay Until the Drugs Stop Working, Pocket Rocket

Vydavatel: Sony Music

Pokud definici slovíčka britpop pochopíme jako britskou rockovou hudbu obsahující chytlavé melodie s texty odkazujícími k národní kultuře, pak do ní minimálně část rané tvorby Robbieho Williamse do určité míry spadala. Britpop byl také směr, kterým se interpret zpočátku chtěl ubírat. Nakonec ale zamířil spíš k popu, což mu nikdo nemůže vyčítat.

V období kolem milénia jsme jej v Evropě považovali za novodobého krále popu, zatímco v Americe byl naopak všem ukradený. Ne proto, že by ho měli za netalentovaného nebo že by mu chyběly hity, ale americkému publiku zkrátka neseděl jeho humor a styl. Byl příliš britský.

Zmiňuji to v souvislosti s velmi povedeným filmem "Better Man" (kdo neviděl, ať to napraví). Schválně jsem si četl komentáře u vybraných amerických recenzí a většina z nich se nesla ve stylu: "Kdo je, sakra, Robbie Williams?" Jenže i když film celosvětově komerčně propadl, kriticky uspěl, jeho turné jsou stále vyprodaná a do toho přišel ještě hodně diskutovaný netflixovský dokument.

Robbie je zkrátka v kurzu. Pokud něco chybělo, pak to bylo nové album. A to teď přišlo. Jmenuje se "Britpop" a potěší, že tentokrát nejde jen o další zářez do diskografie.

Od poslední čistě autorské nahrávky letos uplyne deset let ("The Heavy Entertainment Show" i nadále považuji za to nejhorší, co kdy vydal), ale Robbie rozhodně nezahálel - vznikla vánoční kolekce, symfonická deska i elektronický projekt Lufthaus. Nikam nezmizel, jen jeho tvorba za poslední roky patřila přinejlepším do průměru.

Netflixovský dokument leccos objasnil: cesta, kterou začal s "Intensive Care", se dá skoro označit za uměleckou sebevraždu (tehdejší singl "Tripping" rozhodně není jednoznačná hitovka a cením, že něco takového poslal do mainstreamu). Pokračovala albem "Rudebox" (kapitola sama pro sebe - projekt nepochopený, přitom jedna z nejzajímavějších nahrávek nejen své doby), a i když vyloženě hvězdný status nikdy neztratil, umělecky zažíval slabší období.

Díky dokumentu už víme, že být Robbiem nebylo nikdy jednoduché - celý život bojuje s démony a zůstává vlastně s podivem, že vyloženě nikdy nezabrzdil. Na svých albech servíroval většinou vatu (singlů jako třeba "Candy" nahrál poskrovnu) a paradoxně opravdu dobrou nahrávkou byla až "Progress", s níž se na chvíli vrátil zpět do Take That.

Upřímně, sám bych nečekal, že v roce 2026 budu psát recenzi na jeho desku, kterou se nebojím zařadit k absolutní špičce jeho diskografie. Ale ve světě se teď dějí i podstatně divnější věci. Je to tak - "Britpop" je prostě parádní. Sám Robbie jej prezentuje jako nahrávku, kterou chtěl natočit hned po vyhazovu z Take That (a nikdy se netajil tím, že by rád patřil k britpopovým umělcům - viz jeho krátkodobé paření s Oasis).

Ve skutečnosti jde o první počin, který se může sebevědomě napojit na úspěšné období zakončené "Escapology". A co víc, postavil bych jej na stejnou úroveň jako "I've Been Expecting You", což je za mě vrchol jeho tvorby. Samozřejmě už dnes těžko bude mít stejný efekt, přesto co do kvality a kompaktnosti novinka patří k tomu nejlepšímu, tečka. Navíc přichází v době, kdy se britpop dostal znovu do kurzu - comeback bratrů z Manchesteru mu v tom rozhodně přišel vhod.

Když loni vypustil první singl "Rocket", byl jsem v úžasu. Vůbec to nezní jako skladba chlapa po padesátce. Jedná se o rockovou jízdu jako hrom, která na koncertech hravě nahradila "Let Me Entertain You" jako otvírák (klobouček, že mu v ní hostují legendy Tony Iommi a Glenn Hughes). Na nové album navnadil perfektně.

Následně vydané singly na mě působily sice trochu rozpačitě, zvlášť v porovnání s tím prvním, ale "Britpop" skutečně funguje jako celek. Třeba "Spies", která vyšla jako druhá ochutnávka, mě hned nechytla, jenže s každým dalším poslechem baví čím dál víc a pomalu ji začínám řadit do stejné kategorie, do níž patří třeba "Monsoon".

A jak už jsem zmínil, všechny skladby vydané po "Rocket" působily tak, že singl bude jen jednooký mezi slepými, ale Robbie si prostě nechal ty nejsilnější věci na desku. "Cocky", kterou s ním složil a nahrál Gaz Coombes ze Supergrass, zní jako jejich nevydaný song (což jen podporuje Gazův zpěv v refrénech) a jde o čistou radost.

Slušným vypalovačkám "Bite Your Tongue" nebo "You" nechybí charisma ani vtip a u nikoho jiného než u něj by takhle dobře nefungovaly. Vezměte si text z refrénu "Bite Your Tongue": "Wham bam, ain't it a scam / Afghanistan and Vietnam." Takové kraviny se musí umět prodat.

Deska celkově hodně sází na kytary, a tak z ní docela vyčnívá skladba "Morrissey", ale zase jen v tom nejlepším smyslu. Jde o hystericky sarkastickou diss píseň snažící se dostat pod kůži (ve všech myslitelných významech) bývalému zpěvákovi The Smiths. Robbie si tu pohrává s rolí stalkera, který věří, že nabručený Mozza se svými rozporuplnými názory prostě jen potřebuje pořádně obejmout.

Třešničkou na dortu se stává fakt, že tenhle kousek napsal zpěvák společně s Garym Barlowem. Člověk si dokáže živě představit, jak Morrissey při té představě rudne vzteky. A já jen doufám, že se ještě alespoň jednou sejdou v Take That, protože evidentně jim to spolu pořád funguje.

Skladba "Human" (ta s Chrisem Martinem) pak působí jako vzkaz poslaný zpátky z budoucnosti, který má lidi povzbudit, aby si užívali života, než je dožene nějaká dystopická realita. A předposlední "It's OK Until The Drugs Stop Working" je sebevědomá, drzá odrhovačka, v níž se potkává Tony Christie (třeba si někdo vzpomene na "(Is This the Way to) Amarillo") s Blur, podaná s trochou drzosti a sebeironickým mrknutím oka.

Robbie je zkrátka i po padesátce pořád sám sebou - ale možná k sobě konečně našel klíč. Anebo je to jen náhoda. Každopádně se nakonec ukazuje, že mu nejde o to napravovat staré křivdy, pochopit, co se tehdy stalo, nebo si vysnívat, jaké by to bylo, kdyby se tenkrát v roce 1995 přidal k Oasis.

Album ve výsledku vyznívá jako výlet zpátky v čase, na jehož konci čeká zjištění, že mu na tom vlastně ani moc nezáleží. A co víc - je stále tady a má daleko k uslzené nostalgii. A mimochodem - nasbíral teď víc albových jedniček v Británii než The Beatles. To není špatné na toho tlustého tanečníka z Take That, nemyslíte?

PS: Schválně nehodnotím deluxe edici, protože v původním konceptu, kdy vše uzavírá zpomalená orchestrální verze úvodní "Rocket", funguje celek mnohem lépe než deluxe verze zakončená otravně kýčovitou "Desire" s Laurou Pausini.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Anna K., Lucerna Music Bar, Praha, 14.4.2026
Naživo: Anna K. zazářila v Lucerna Music Baru, její koncert ozvláštnil DJ Roxtar Populární zpěvačka Anna K aktuálně korzuje republikou s turné "Vždycky se budeme znát", kterým vzdává hold stejnojmenné písni. Ta letos slaví dekádu od svého vydání. S tímto programem zavítala na dva večery i do Lucerna Music... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2026 19:00 v sekci Naživo
Pet Shop Boys, Electric Ballroom, Londýn, 7.4.2026
Naživo: Pet Shop Boys plnili v Londýně těm nejzarytějším fanouškům jejich nejtajnější přání Nejen skalní příznivci Pet Shop Boys vědí, že některé b-strany jejich singlů jsou lepší než spousty jejich hitů. Na tyto kousky ovšem britské duo na svých koncertech nemá čas. I proto vznikla koncertní série "Obscure", která... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2026 15:00 v sekci Naživo
Pohled do českých hitparád - 15. týden 2026
Start z nuly na sto. Ewa Farna a Mirai se díky "Vzpomeneš si?" ihned po vydání pyšní nejhranější domácí skladbou Teprve na konci března představili Ewa Farna a Mirai svůj společný singl "Vzpomeneš si?". Česká rádia po něm okamžitě sáhla a udělala z něj nejhranější tuzemskou skladbu. Celkově dál vede Taylor Swift s "The Fate of Ophelia".... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2026 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
Nové desky 14/2026 - od Holly Humberstone přes Bring Me The Horizon po Snoop Dogga
Nové desky 14/2026 - od Holly Humberstone přes Bring Me The Horizon po Snoop Dogga Minulý týden nepřinesl mnoho nových velkých nahrávek, i tak vám ale - v dočasném personálním oslabení - přinášíme informace o novinkách Holly Humberstone, Bring Me The Horizon, Snoop Dogga, Tenille Townes, Enter Shikari, Immolation,... čtěte zde
Vydáno: 15.04.2026 15:30 v sekci Novinky | Nové desky
David Stypka - neboj, dýchej, čaruj 9/10
Hudba v TV: Dokument o Davidovi Stypkovi "neboj, dýchej, čaruj" je nádherný. A taky brutálně upřímný V lednu uplynulo už pět let od úmrtí Davida Stypky. Režisér Dan Svátek se proto rozhodl věnovat jeho životu i odchodu z něj dokumentární film nazvaný dle titulů Stypkových desek "neboj, dýchej, čaruj". Syrový snímek zpěváka i... čtěte zde
Vydáno: 15.04.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v TV
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Hudba v TV: Dokument "Take That" nevypráví jen o hudbě, ale hlavně o přátelství a jeho vývoji (13.04.2026 14:00)
- Hudba v TV: Dospívání po The Beatles. "Muž na útěku" mapuje období, kdy Paul McCartney hledal sebe sama (11.04.2026 09:00)
- Nové desky 8/2026 - od Gorillaz přes Tata Bojs po Bruna Marse (04.03.2026 17:30)
- Video: Robbie Williams vyseknul poklonu Ozzymu Osbourneovi. Podívejte se na jeho "No More Tears" z Brit Awards (02.03.2026 09:59)
- Nejvíc nej: Rok 2025 podle Kateřiny Špaček aneb deset nejlepších alternativních desek (27.01.2026 20:30)
- Nové desky 2/2026 - od Robbieho Williamse přes Madison Beer po Dymytry Paradox (21.01.2026 12:00)
- Robbieho Williamse už nebavilo čekat, a tak novou desku vydal o tři týdny dřív (16.01.2026 17:53)
- Zimní olympiádu odstartují Andrea Bocelli a Mariah Carey (13.01.2026 12:52)
- Nahrají Oasis bondovskou písničku? Stačí prý zavolat (06.01.2026 17:20)
- Letos už opravdu vyjde! Tony Iommi slíbil nové sólové album (05.01.2026 11:28)

ALBUM TÝDNE 15/2026

Arlo Parks
Ambiguous Desire

Se začátkem dubna přišla nová éra britské hudebnice Arlo Parks. Deska "Ambiguous Desire" přináší intimní zpověď čerpající z osobních zážitků této muzikantky a básnířky. Tentokrát zní o něco roztančeněji a působí jako její deníkový záznam. Jak si v něm umělkyně vede?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 20.04.
Tame Impala (AUS) (O2 arena, Praha)
Po 20.04.
Witch Fever (UK) (Klub Varšava, Praha)
Po 20.04.
Ditz (UK) (Café V lese, Praha)
Po 20.04.
Author & Punisher (US) (Kabinet Múz, Brno)
Čt 23.04.
Aries (US) (Rock Café, Praha)
Čt 23.04.
Gala Concert Of Hollywood Stars (US) (Obecní dům, Praha)
So 25.04.
Concert with Music From Stranger Things (US) (Nová spirála, Praha)
Ne 26.04.
LØLØ (US) (Café V lese, Praha)
Út 28.04.
Archers (US) (Bike Jesus, Praha)
Út 28.04.
Gustavo Santaolalla (AG) (Hudební divadlo Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Vladimír Mišík Prince Justin Bieber Madonna Coldplay Ewa Farna Beyoncé Lady Gaga The Cure
musicserver.cz na Facebooku musicserver.cz na Twitteru musicserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2026 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe