Dvacet nejlepších domácích desek roku 2024 podle musicserveru (15-11)

zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1

---

15. Poly Noir - K mýmu ohni nesedej

Trvalo to dlouho, ale výsledek za to čekání stál. Petr "Poly" Pálenský, lídr brněnské crossoverové party Insania, kutil písně pro svou sólovou tvorbu od roku 2018. A po šesti letech vydal debut "K mýmu ohni nesedej". Ten je napěchovaný podvratnou temnou country, která je sice mimo naše hranice populárním sub-žánrem, v domácích podmínkách ale stále spíše ojedinělým.

Poly na desce baví svým textařským umem, který tak piluje v domovské skupině, i hudebními aranžemi posazenými mezi Ennia Morriconeho a Johnnyho Cashe. A je to moc lákavý koktejl plný překvapivých zvuků, rýmů i melodií. (Ondřej Hricko)

---

14. Aneta Langerová - Zázračná písně krajina symfonická

Připomenout si dvacet let na scéně lze obligátním výběrem hitů (stalo se), ale taky zcela výjimečným způsobem. Nejde ovšem přitom jen o samotnou filharmonii. Koncerty nebo nahrávky popových a rockových interpretů s velkým orchestrem dopadly v historii všelijak od sukcesu k naprostému propadáku.

Aneta Langerová se svými spolupracovníky vytvořila dokonalé dílo, na němž všechno funguje: dramaturgie, nádherně zahrané skladby, dynamika, živelná radost a zpěvaččin hlas. Ten hlas! Něco, co vás pokaždé mocně zasáhne. Největší sílou téhle symfonické krajiny jsou vynalézavé aranže a to, jak všichni hrají společně, spolu, dohromady. Kapela šlape, kolikrát se všichni vezou na vlně euforie a filharmonici to odpálí ještě někam výše. (Pavel Parikrupa)

---

13. Manon Meurt - Unravel

Manon Meurt se za šest let od svého ceněného albového debutu "MMXVIII" doslova přerodili. Na "Unravel" úspěšně setřásli nálepku shoegaze z Rakovníka a přirozeně do svého zvuku včlenili vlivy ambientu, nenápadné elektroniky, post-rockové snivosti i industriálních ruchů. A svůj podíl na tom má producentský kouzelník Eddie Stevens, který nahrávku oblékl do mnohovrstevnatého zvuku. Libuje si v detailech, nepřichází však o křehkost, ba éteričnost.

Hudební obrazy, které Manon Meurt na novince kreslí, jsou chvějivé, snivé. Jako by se v mysli posluchače rozpíjely a vpíjely jeden v druhý. Není těžké se v nikam nespěchajících tempech nahrávky ztratit. "Unravel" je strhující svým specifickým způsobem - a udělá to pokaždé, když si ji pustíte: jemné nitky melodií si vás postupně omotají a pak už si s vámi rakovnická formace dělá, co chce. Protáhne vás neuchopitelně komplexními náladami "Timeless" i téměř folkovou "Linen", která patří akustickým nástrojům. Nesmírně obrazotvorný zážitek. (Jiří V. Matýsek)

---

12. Thom Artway - Trhám mraky

Cesta ke třetímu albu Thoma Artwaye začala v roce 2021 odvážným krokem - změnou jazyka. Tehdy singlem "Nezapomenout" muzikant přesedlal z angličtiny na češtinu. Vše loni vyvrcholilo deskou "Trhám mraky". Na té se zpěvák připomíná jako písničkář, který dovede postavit emotivní "Chrám", ale i napsat popovou hitovku jako "Ani jeden den".

Ano, chytlavější kousky mohou evokovat tvorbu jiných umělců (třeba takový "Tobogán" by skvěle zapadl do diskografie kapely Kryštof), najdeme tu ale i osobitější anebo osobnější skladby. Například poklidnou "Zavolej" napsal Artway pro svého syna. Jako takový protipól funguje drzost pojmenovaná "Za Staromákem", která i kvůli podivné intonaci a neuchopitelné melodii může nepříjemně zaskočit. S opakovaným poslechem ale posluchač zjistí, že jde o song nejen velice výrazný, ale také neméně povedený.

Jedenatřicetiletý interpret zkrátka stvořil vydařené barevné dílo, s nímž potvrdil, že se zpěvem v mateřštině by měl určitě pokračovat. (David Böhm)

---

11. Irena & Vojtěch Havlovi - Four Hands

Po čtrnácti letech vydali manželé Irena & Vojtěch Havlovi další nádhernou desku "Four Hands". Jejich hravé improvizace většinou vycházejí z minimalismu, opakování a rozšiřování nějakého základního motivu. Jen si k tomu na různých albech různě nastavují mantinely a hranice, v nichž se pohybují (krásná a mnou oblíbená je třeba kolekce "Viola Da Gamba").

Tentokrát se soustředili do čtyřruké hry na klavír a varhany a své skladby striktně rozdělují do světa klavíru (jedenáct kompozic), varhan (čtyři) a obojího (čtyři). A zas je to osobité, silné a, jo, léčivé, což záhy vysvětlím.

Proto si neodpustím osobní a subjektivní vhled. Nahrávka vyšla krátce po mé operaci páteře. V lázních, kde jsem se pak měsíc zotavoval, mi pomáhala meditovat, soustředit se na léčbu, odpočívat. V té době jsem bohužel netušil, že půjde o poslední album této originální manželské hudební dvojice. Vojtěch Havel v říjnu nečekaně zemřel. (Honza Průša)