U Michaela Bublého po mnoha letech jeho kariéry už prostě víte, co můžete od každého jeho nového alba čekat. Základ tvoří několik originálních kousků, které doplňuje novějšími coververzemi a také předělávkami písní, které už na sobě nesou nějaký ten křížek. Zatímco původní skladby nesou relativně moderní zvuk, nové úpravy starších songů povětšinou pracují s rozmáchlou bigbandovou orchestrací. Ale samozřejmě ne vždy.

U této trojice stavebních kamenů Bublého desek se mohou osobní preference posluchačů lišit. Autor této recenze jednoznačně upřednostňuje muzikantovu originální tvorbu, která tepe energií a životem a jejíž aranžmá je přece jen výrazněji ukotveno v současnosti. Titulní "Higher" a první singl "I'll Never Not Love You" jsou výborné rádiovky, melancholická "Mother" pak nabízí úplně jinou polohu zpěvákova hlasu. Co čekat od klasik typu "You're the First, the Last, My Everything" či "Smile", je snad jasné. Pro všechny fanoušky Paula McCartneyho pak nabízí materiál ke studiu předělávka písně "My Valentine", kterou sám velký Brouk produkoval. A zatímco na svém albu si vystačil se střídmým kytarovým doprovodem, Kanaďanovi s velkým hlasem dopřál velkolepý orchestr.

Jak už je napsáno v titulku: Michael Bublé je na "Higher" jako nová i stará, ale vždy pohodlná bačkora. Moc dobře se to poslouchá, o nic moc nejde, ale ta třičtvrtěhodinka poslechu vždy uplyne v příjemné atmosféře. Pokud byste si chtěli desku zařadit do své sbírky na cédéčku, pořídit si ji můžete třeba na shopu musicserveru.