Název "A New Morning" (Nové ráno) měl předznamenávat nové období v existenci britské kapely Suede. Jestli je deska opravdu pozitivním začátkem lepších dnů Bretta Andersona and Co., se můžete dozvědět v naší recenzi.
Celkový čas: 56:23
Skladby: Positivity, Obsessions, Lonely Girls, Lost In TV, Beautiful Loser, Streetlife, Astrogirl, Untitled, Morning, One Hit To The Body, When The Rain Falls, You Belong To Me
Vydavatel: Sony Music / Bonton
suede (Lukáš Tomanec, 18.02.2003 16:34) Reagovat
Teď jsou na Německém turné a prý jsou spokojeni
suede urcite nekonci (suedeboy, 18.02.2003 20:16) Reagovat
album nie je ziadna pecka ako napriklad debutovy alebo Dog Man Star, ale stale je to v porovnani so zvyskom svetovej produkcie skvele album a da sa pocuvat.
bol som pred par mesiacmi na koncerte k tomuto albumu a brett vyzeral celkom vo forme aj co sa tyka hlasu.drzim palce aby Suede neskoncili. pre mna najlepsia kapela.
docela jsem se bál ... (Pavel Šmerda, 04.03.2003 17:02) Reagovat
... docela jsem se bál, jaké album asi bude, protože poslední CD některých kapel, u kterých jsem se nemusel bát koupit jejich CD naslepo, mě v poslední době docela odradila (například jsem nezkousnul 2 poslední alba Radiohead, poslední album Deep Purple apod.) a věřte, že mám poměrně benevolentní záběr v muzice, takže se doufám nejedná o to, že bych nechápal posun ve vývoji kapely.
Tedy ... není to album na jeden poslech, alespoň pro mě nebylo. Ale poté, co jsem ušima prohnal opakovaně celé album asi 5x, kdykoli se k němu teď vrátím, mohu s uspokojením prohlásit, že se mi velmi líbí. Souhlasím s tím, že zpěvák zpívá velmi velmi civilním projevem (kde jsou doby, kdy hlas proháněl efekty a vytvářel neuvěřitelné barvy hlasu jako na Coming Up, nebo svým falzetem poukazoval na to, že se sakra dá zpívat i jinak, než je běžné viz. první album Suede)a co víc, sluší mu to. Ale co mě dostalo v rámci celku nejvíc, je basa. Vždy u Suede nenápadná, dílem i většinou ne zrovna hi-fi mixem písniček (i v tom se vždy Suede odlišovali, vyjímku snad tvoří album Electricity), ale na tomto albu nelze zapřít McCartneyho školu. Ano ano, toho McCartneyho, který to s Beatles zabalil v sedmdesátém. A k tomu se vlastně celou dobu dostávám. Nevím, proč vlastně britové neustále hledají nějaké nové Beatles, když už je mají. Nejen tímto albem (a doufám, že ne posledním) mi to Suede dokázali. Díky, tohle album je skutečně dobré.
(závěrem snad jenom, že mé názory jsou ryze subjektivní a na osvětlení, toho, co ke které nahrávce cítím, by prostor nestačil ... a stejně už jsem toho napsal až až)
Tweet