Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Wohnout - Každá hádka vyčistí vzduch

Wohnout - Každá hádka vyčistí vzduch

Vydáno: 16.11.2018 08:10 v sekci Rozhovory - Hana Bukáčková

Wohnout vydali začátkem listopadu album "Miss maringotka" a 16. 11. je pokřtí v Lucerně. O desce prohlašují, že byla nejtěžší a nejprohádanější. "Občas to bylo fakt na krev," říká Zemánek. Co všechno během jejího vzniku pánové zažili a co chystají? O tom všem jsme si povídali v rozhovoru.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Wohnout
© Facebook kapely
Honzo, hned zkraje odbočím od hudby. Proč nosíš poslední dobou na krku tkaničky?

Honza: To je kravata, to nejsou šňůrky. To je, jak kdyby ses mě ptala, zda je ta kravata moderní. Není.

Zemánek: On na tom trouba nosil klíč, aby ho neztratil, a stejnak ho ztratil.

Honza: Jednou jsem si kupoval tkaničky do trekových bot a byly tak hezký, že mi bylo líto je do těch bot dát. A od té doby je nosím na krku.

V prvním listopadovém víkendu jste zahájili turné k nové desce. Jak přijali fanoušci nové písničky a kolik jste jich zařadili do koncertního repertoáru?

Honza: Deska vyšla den před tím, než jsme vyjeli na turné, tak lidi neměli šanci to vstřebat, natož si pořídit cédéčko. Aktuálně jich hrajeme sedm. Z toho čtyři byly klipový puštěný ven do éteru.

Zemánek: Dvě z nich - "Hloupou" a "Sladký dřevo" - jsme už hráli i předtím…

Honza: Budějovičáci a Rakovničáci byli testovací publikum. Na nich jsme si vyzkoušeli, co ti další třeba neuslyší. Už tam jsou adepti na vyřazení.

Které jsou na vyřazení?

Oba: "Bída s nouzí" a "Bollywood".

Zemánek: Spíš jde o to, že je neumíme ještě hrát, to je ten problém. Ne že by na to lidi reagovali špatně, ale je to spíš sebekontrola, sebekritika, kdy máme pocit, že to neumíme.

Honza: Třeba v "Bídě" je hodně slov, a jak to lidi neznaj' a jak to není jednoduchá singlovka, tak to nemůžou přijmout na první poslech.

Zemánek: Buď se ji naučíme, nebo půjde pryč.

Wohnout
© Facebook kapely
Honza: Pak tam je "Bollywood", který jsme dali na začátek playlistu a to taky nedělá úplně dobrotu. Lidi si zvykaj' na akustiku a zvuk koncertu, a jak do toho napereš novou písničku, není to dobře.

Zemánek: Podle mě pryč nepůjde.

Honza: To je ale podřadnější názor, který má rytmika - basa, bubny. Takže to není demokratický. (smích) Na koncertech chceme hrát tvrdě, oproti desce, kde jsme za popíky. Proto tíhneme k tvrdším písničkám.

Zemánek: Proto například hrajeme písničku, která se jmenuje "Záchytka".

Wohnout - Zemánek
© Martin Šimral
"Záchytka" je inspirace z vlastní zkušenosti?

Zemánek: Bohužel ano, bohužel moje. Ale to by bylo na delší vyprávění. To bylo zhruba před 15 lety. Tehdy se ženil bubeník a mi se podařila taková věc, že jsem skočil opilý do Vltavy a přeplaval ji tam a zpět. Když jsem vyskočil z vody a chtěl se dál bavit ve společnosti, odchytla mě policie a já jsem s nimi komunikoval netradičně a nepříjemně. Nevěděli si už se mnou rady, tak mě odvezli na záchytku.

Wohnout - Honza Homola
© Martin Šimral
Honza: To bylo hezký období, kdy jsme si nechali narůst kníry a měli jsme je barevný. Jirka měl červený knír. Takže když ho odváželi, měl na sobě trenýrky a červený knír. (smích)

Zemánek: Aby se tato záležitost zhudebnila, potřebovalo to uzrát a příběh dobře propracovat.

Honza: Písnička se měla původně jmenovat "Přiznání"…

Zemánek: Ale "Záchytka" zní jasnějc.

Téma alkoholu se objevuje v několika písních zároveň.

Zemánek: Alkohol a společenský život provází celou naši kariéru.

Honza: To asi znaj' všechny kapely a další profese jako herci, doktoři a právníci. Třeba právníci jsou daleko větší rockeři.

Zemánek: Navíc žijeme v Český republice, kde je to takový standard.

Wohnout

Wohnout je česká hudební skupina, která vsází na tvrdé a melodické kytarové riffy, vtipné texty a energické koncerty. Tvoří ji bratrská dvojice Jan a Matěj Homolovi (oba kytara a zpěv), baskytarista Jiří Zemánek a bubeník Zdeněk (Fenek) Steiner. Formace vznikla v roce 1996, ale do širšího povědomí se dostala o dvě léta později, kdy dělala předkapelu při turné skupiny Lucie, Žlutého psa a amerických The Offspring v Praze. Ve stejném roce vydala první desku "Cundalla", kterou následovala alba "Zlý noty na večeři", "Pedro se vrací", "Rande s panem Bendou", "Nevydáno", "Polib si dědu", "Karton veverek", "Našim klientům" a "Laskonky a kremrole". Letos k těmto řadovkám, bestofce a živáku přibyla "Miss maringotka", která jejich hudební rukopis utvrzuje.

Minulý týden jste natáčeli klip "Bída s nouzí". Proč jste si jako režiséra vybrali Michala Skořepu?

Honza: Potkali jsme ho v tramvaji, když jsme jeli s bráchou. Hlásil se k nám, že nás poslouchá a dělá videa. Ale to je několik let zpět. Poslal nám klip své kapely Stroy, kde byla kamera v místnosti a střídaly se tam světla. Bylo to jednoduchý a strašně efektní. Koukali jsme na další jeho věci, zjistili jsme, že se nám to líbí. Mezitím uběhlo několik let a režisérů a stalo se to až teď.

Wohnout
© Facebook kapely
Viděla jsem fotky z natáčení, kde vám to sluší a jste patřičně vyfešákovaní.

Honza: Já se převlíkat zas tak nemusel.

Zemánek: Já se nemusel vůbec převlíkat, šel jsem rovnou na plac. (smích)

Honza: Natřeli nás hlínou, umazali nám zuby a ruce. Po natáčení jsem se moc nemyl a jel jsem domů, a nikdo si ničeho nevšiml. Tak jsem si říkal, že mě maj' asi za až takovýho homelessa, když to ani nepoznaj'.

Wohnout
© Martin Šimral
Kdy jste naposled třeli bídu s nouzí?

Honza: Psychologickou v průběhu celýho nahrávání tohohle alba, protože to pro nás byla nejprohádanější deska, nejtěžší. Neříkám, že to je špatně, ale je to tím, že nám na tom záleží. Dřív nám to bylo třeba jedno.

A proč ten zlom?

Honza: Na posledních třech čtyrech albech nepouštíme žádnou vatu a nenecháváme všechno na poslední chvíli. Hodně jsme dbali na texty, na aranže a fakt několikrát předělávali věci dokol. A kolem toho vznikaj' emoce. Což je těžký. V kapele máme demokratický rozhodování.

Zemánek: A čím je člověk starší, tím víc chce prosadit svůj názor a neustupuje.

Honza: Navíc každej má pravdu.

Zemánek: Teď ty nárazy byly fakt tvrdý.

Wohnout
© Facebook kapely
Honza: Kdysi jsme měli s bráchou společné písničky, teď je to míň. Dřív jsem dělal hudbu a on text. Teď se to úplně nepotkalo. Každý to děláme zvlášť. Kolikrát člověk nahraje svoji písničku zvlášť z toho důvodu, že máme unisonový riff, kdy obě kytary hrajou to samý při nahrávání zvlášť, abychom měli stejnej feeling.

Zemánek: Nejhorší to máme my s bubeníkem, protože musíme umět hrát všechno. Kdežto oni jen polovinu. Ale zase to máme dřív hotový.

Honza: O hudbu nejde, spíš jsme se hádali o texty. Od bráchy jsem dostával ceres za texty, ve kterých se názorově rozcházíme. Ale vše to bylo ku dobru věci. Hádky vznikají proto, že si za něčím stojíš. S něčím uhneš na popud kapely, ale někdy se sekneš a nenecháš se ovlivňovat a pak jsou třenice velký.

Zemánek: Občas to bylo fakt na krev.

Wohnout
© Facebook kapely
Honza: Někdy jsou texty vážný a osobní. Díky hádkám se snažíme zachovat image kapely, kdy to je stále potrhlý a není prostor na emoce. Paradoxně teď texty řešíme, aby dávaly smysl. Dřív, když jsme to neřešili a prali tam nesmyslný texty, tak tam všichni hledali geniální hloubku, a ona tam nebyla. Teď je to přesně naopak. Snažíme se dokazovat hloubku, a lidi ji tam neviděj'. Hlavně se opakuješ v tématech a rýmech a základní principy rýmování si vystřílíš. Kolikrát zavadíš o pěkný slovo, a nemůžeš na něj najít rým. Třeba čupřina to je jasným důkazem.

Největší plichta plicht byla, když jsme se Zemánkem lobovali za hraní v zahraničí, ale brácha s Fenkem byli proti. Když přicházejí nabídky za zahraničí, víme, že to neprojde. V současné době jsme mohli mít za sebou turné po Americe, Austrálii. Se Zemánkem jsme schopni přijmout to, že na tom i proděláme, ale vnímáme to jako dobrodružství a to, že vybočíme ze stereotypu ježdění po Česku, které je stále dokola. Osobně mě to hodně trápilo, máme už domluvu s manažerkou, aby nám to ani nedávala, protože víme, že přes to vlak nejede.

Byly ty hádky tak vyhrocené, že by to vedlo k rozpadu kapely?

Oba: Ne.

Honza: Strašně si rozbijeme huby, ale pak je to dobrý. Každá hádka vyčistí vzduch.

Několikrát jste měnili název desky. Nejdřív "Mír a papírky", pak "Máme na míň", nakonec "Miss maringotka".

Honza: "Máme na míň" neprošel, protože se nám ozvali pořadatelé nějaké akce, že mají stejný motto, tak nám to bylo blbý. Nynější název je proto, že je na albu písnička s pracovním názvem "Voňavka". Změnil se jí text a jméno.

Zemánek: Písnička má hloubku zalitou alkoholem o dámě, která pije vodku.

Wohnout - Matěj Homola
© Martin Šimral
Jaké byly pracovní názvy ostatních písní?

Honza: "Sladký dřevo" je "Kytara", "Pikle" se jmenovala "Groove", ale měla úplně jiný text. "Hloupá písnička" byla "Hloupá", ale původně měla jinou náladu. Byla depresivní. U většiny měníš text, kdežto tady zůstal a změnila se hudba. Zrovna jsi trefila na desku, kde je nejmíň změn v názvech. Často jsme měli píseň, která se pracovně jmenovala "Nová". Byla to ta, co vznikla jako poslední. A taková byla na každé desce. (smích)

Wohnout - Miss Maringotka
Obal cédéčka vytvořil Tomáš Břínek alias TMBK. Jak jste na něj přišli? A nechali jste mu pak volnou ruku?

Honza: S ním se známe už dlouho. Jeho politická satira je mi blízká. Líbí se mi jeho hrubost a syrovost. Nedali jsme mu jasnej název, tím se mu to svazovalo, a tak vyšel z názvů písní.

Zemánek: Udělal přední část, zbytek už nevypadal tak, jak jsme si představovali.

Honza: Ale on není tip grafika, který by to dělal. Udělal koláž a tím to skončilo.

S jistou porcí extravagance souvisí i vystupování Dua Egon, které je momentálně neaktivní. Nechystáte se s tím něco udělat?

Zemánek: Momentálně je v hibernaci. Ale se Zdeňkem jsme si připravili na zbytek turné báječné výrazné kostýmy. Momentálně jsou na cestě.

Wohnout - Fenek
© Martin Šimral
Desku jste přetáčeli, že se vám nelíbila po technické stránce. Prý neměla tu správnou energii. Oč konkrétně šlo?

Oba: Zvuk se nám nelíbil. Honza: Nahrávali jsme ji ve třech studiích. V jednom se nabíraly základy, v dalších se to mělo dodělat s kytarami, zpěvy i smícháním, ale tak se nám to prostě nelíbilo. A tak jsme to přetočili a domíchali ve třetím studiu. Předělali jsme to od základů.

Zemánek: Zůstaly jenom bubny a baskytara.

Honza: Paradoxně v Sonu končí hodně kapel, protože si myslí, že to tam je nejlepší, obzvlášť, kdy si nevědí rady se zvukem. A je. Má kvalitní vybavení, dobrej pult, akustiku a polohu.

Matěj někde prohlásil, že album nebude zrovna jeho nejmilejší. Jak to máte vy?

Honza: Moje asi taky ne, protože to bylo vyloženě vyhrocený.

Zemánek: Z pohledu dělníka hudby byla deska moc dobrá. Asi na to mám jiný pohled než autoři a vidím ji spíš z pohledu posluchače. Proto je pro mě mnohem lepší než ta předchozí. Řadil bych ji spíš výše než níže.

Šlo vám tady přitom o zachování syrovosti a zvuku jako z demáčů…

Honza: Jsme živá kapela, máme rádi, když zníme jako na koncertě. Syrovost je pro nás nejlepší a snažíme se zbavovat toho, co jsme vždycky dělali - vrstvení, kdy podbarvuješ jeden nástroj druhým, což je velmi moderní, ale zároveň to ztrácí lidskost toho, že to hrají čtyři kluci.

Před pár měsíci, v době vzniku nové řadovky, jste jeli akustické turné. Nenapadlo vás zařadit nějaký nástroj z hostovaček na šňůře na nové album?

Honza: Jsou tam housle Vojty Lavičky, ukulele, kdy to zaleze s kytarou. Mluvili jsme o tom, ale písničky si o to řekly samy. Jako v případě Laca Decziho, kdy to nemůžou hrát housle.

Wohnout
© Martin Šimral
Kytary máte postavené na beglajtech. Co si pod tím mám představit?

Honza: Dřív jsme hrávali sólička, teď jsme od toho ustoupili a hrajeme na krev. Basa, kytary hrají jednoduše, doprovody, kdy to zní syrovějc.

Netříští se to s vašimi egy hrát sólíčka?

Honza: Těžko říct, protože ega kytaristů jsou nejhorší.

Zemánek: Já ho mám za těch 22 let úplně potlačený.

Honza: Myslím, že ty sóla krom pár kytarových nadšenců stejně nikoho nazajímaj'.

Hodně cestujete. Berete si pokaždé kytaru?

Zemánek: Jednu dobu jsem si brával ukulele, protože je takový maličký.

Honza: Teď jsme byli na tejden v Izraeli s Jirkou a nebrali jsme si žádnou kytaru. Dřív jsme jezdili na dlouhou dobu, kdy byl čas se na chvíli poválet na pláži a zahrát si. Teď, jak máme děti, už je to rychlocestování - jsme pryč na týden dva, a to se nevyplatí brát kytaru. Když jsme doma, vždy se dostaneme do fáze, kdy nám chybí hraní, koncerty a chcem' vypadnout ze všednosti šedých dnů. Je to boží život, který bych za nic neměnil.

Na cestách jsi natáčel charitativní klip "Sladký dřevo". Jak dopadla sbírka pro nemocnici Itibo?

Honza: Ne moc dobře. Asi je to choulostivý téma, vzhledem k době uprchlický krize, vytahovat Afriku jako charitu. Klip se lidem líbil, ale gró, kvůli kterému se to dělalo, ne. Vybralo se 35 tisíc na sbírce plus něco na akci, kde jsme hráli. Celkově asi sto tisíc. Přístroj stojí 250 tisíc. Zdaleka jsme na něj nedosáhli, což je zvláštní. Když jsem předtím dražil kytaru, čekal jsem, že to skončí na třiceti tisících a budu nejšťastnější člověk na světě. A nakonec to bylo 200 tisíc. Tak jsem si říkal, že toto bude mít podobnej účinek. Ale nemělo.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Tereza Balonová - Zhasni den 7/10
Recenze: Tereza Balonová je v osmnácti letech hotovou zpěvačkou a hudebnicí. Dokládá to EP "Zhasni den" Přesvědčivá interpretka, osobitá autorka i všestranná hudebnice, která hraje na několik nástrojů a na koncertech si vystačí sama s kytarou a looperem. Tím vším je Tereza Balonová, která v osmnácti letech patří k největším... čtěte zde
Vydáno: 25.05.2019 12:00 v sekci Recenze
1
Saint Agnes, Café V lese, 23.5.2019
Naživo: Saint Agnes v Café V lese bavili hlavně energií Londýnský kvartet Saint Agnes funguje od roku 2014 a letos mu konečně vyšel debut "Welcome To Silvertown". Čerstvá nahrávka v sobě snoubí prvky blues, rocku i hard rocku v temném syrovém obalu. Představit se ji muzikanti rozhodli také... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2019 13:57 v sekci Naživo
0
Zofie Dares - Chci se stále dívat na svět dětskýma očima
Rozhovory: Zofie Dares - Chci se stále dívat na svět dětskýma očima Zofie Dares je sólový projekt charismatické zpěvačky Mydy Rabycad Žofie Dařbujánové. Svoji debutovou desku "High On Being" charakterizuje slovy: "Je to deska puberťačky, která káže lidem, jak mají žít, a přitom ještě sama tak... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Pohled do českých hitparád - 20. týden 2019
Robin Schulz je novým králem českých rádií, Billie Eilish vyhrála hru o albový trůn Robin Schulz se s písní "Speechless" těší ze svého prvního triumfu v českých rádiích. Albová hitparáda našla svou stálici v asi nejpopulárnější teenagerce současnosti Billie Eilish. Její ceněný debut "When We All Fall Asleep,... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2019 07:30 v sekci Novinky | České hitparády
3
MikAel, Café V lese, Praha, 21.5.2019
Naživo: MikAel přivedl v Café V lese k životu album "Easy". Koncertem dokázal, že si zaslouží pozornost Křest desky "Easy" MikAela, elektronicky zaměřeného projektu Michaela Foreta, byl sice neveřejnou záležitostí pro pár desítek pozvaných, nabídl však zážitek srovnatelný s regulérním koncertem. Zpěvák představil kompletní album a... čtěte zde
Vydáno: 22.05.2019 20:55 v sekci Naživo
2
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Wohnout třou "Bídu s nouzí" (06.12.2018 12:03)
- Top 10: Deset aktuálních knih o českých muzikantech a od českých muzikantů (13.11.2018 14:00)
- Recenze: Wohnouti ani na devátém albu "Miss maringotka" nepřestávají bavit (10.11.2018 12:00)
- Nové desky 44/2018 - od Prodigy přes Barbru Streisand po Wohnout (07.11.2018 09:04)
- Video: "Tlama" od Wohnout je moderní Alenkou v říši divů (12.10.2018 13:58)
- Rozhovory: Evžen Hofmann - Jsem dítě digitálního věku (08.10.2018 14:00)
- Video: "Hloupá písnička" Wohnout je pěkně vlezlá písnička (18.07.2018 08:05)
- Top 10: Deset očekávaných domácích desek roku 2018 (07.01.2018 08:00)
- Akustičtí Wohnout míří znovu do divadel (05.10.2017 12:19)
- Honza Homola ze skupiny Wohnout vydražil svou kytaru na pomoc těžce nemocnému Maximkovi. Do sbírky se ale ještě může zapojit kdokoliv (16.05.2017 21:12)

ALBUM TÝDNE 20/2019

Rammstein
Rammstein

Po deseti letech čekání se němečtí stylotvorní metalisté Rammstein vracejí s novou deskou. Kontroverzně originální kapela má za sebou vzácně vyrovnanou diskografii, která, s odstupem času, vlastně nikdy příliš neklesla pod vysoko nastavenou laťku. Jak je na tom eponymní novinka?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 26.05.
Muse (UK) (Letiště Letňany, Praha)
Ne 26.05.
Men I Trust (CAN) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 30.05.
Gothboiclique (USA) (Underdogs', Praha)
Pá 31.05.
United Islands (Karlín, Praha)
Út 04.06.
Tool (USA) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Maroon 5 (USA) + Sigrid (NO) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Bryan Ferry (UK) (Forum Karlín, Praha)
St 05.06.
Atreyu (USA) (Fléda, Brno)
Čt 06.06.
The Smashing Pumpkins (USA) (Forum Karlín, Praha)
Pá 07.06.
Tom Rosenthal (UK) (Palác Akropolis, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rammstein Lady Gaga Madonna Coldplay The Cure Adele Ewa Farna Rihanna Kryštof Beyoncé Marek Ztracený Sia Leoš Mareš Linkin Park Tereza Kerndlová Imagine Dragons Kylie Minogue Karel Gott AC/DC Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver