Nedá se s přesností říct, proč Robbie Williams v posledních letech ve své hudební tvorbě bloudí. Bylo to snad odloučením od parťáka Guye Chamberse? Vstoupením do manželského svazku a následným založením rodiny? Jde o pouhý vývoj, nebo se jen změnily nároky hudebních posluchačů? Kdo ví. Jeho (již dvě) alba nesoucí přívlastek under the radar ovšem připomínají Robbieho v nejlepší podobě.

Britský zpěvák je stále výjimečný entertainer - jeho poslední tuzemské vystoupení budiž důkazem. Rozdíl je dnes pouze v tom, že už neplodí jeden hit za druhým. Což ale nemusí nutně vadit, jelikož oboustranná spokojenost na koncertech je přednější, byť těží právě z období, kdy zpěvák dokázal i z ničeho vytvořit hit pro celou Evropu.

Poslední nevyvážené řadovky daly paradoxně vzniknout kolekci béček a rarit "Under The Radar Vol 1", a jelikož se projekt ujal, nebyl důvod proč v něm nepokračovat. Po tříleté pauze je tak k dispozici "Under The Radar Vol 2". Možná už samotné označení volume one naznačovalo pokračování, byť jsou známy i desky s podobným příslibem, kde k němu nikdy nedošlo. Z prostředí popu například "Listen Without Prejudice Vol. 1" (1990) George Michaela či "HIStory - Past, Present And Future Book I" (1995) megalomanského Michaela Jacksona.

Bývalý člen skupiny Take That se na sbírce rarit a dokončených dem naštěstí vyhýbá nezajímavé vatě, která je jeho posledním studiovým počinům už celkem vlastní. "Under The Radar Vol 2" působí, jako by se Williams odrážel naopak od toho nejlepšího, co v minulých letech vytvořil. Paradoxně je ovšem album spíše nesourodou směsí, protože k ní bylo posbíráno množství materiálu ze širšího časového úseku, ač na něm logicky pracoval ještě před vydáním.

Zpěvák si na "Under The Radar Vol 2" zarapoval v "Go Mental", vrátil se k osmdesátkám v "Run It Wild" či v "Andy Warhol", připomněl Davida Bowieho v "Numb", ukázal svou jemnější stránku v "Eyes On The Highway" nebo v "Ms Pepper", zaswingoval v "On The Fence", přezpíval Dolly Parton v "9 To 5" a také adresoval milý vzkaz v "My Fuck To You".

Heavy entertainer nepřestává bavit a možná k tomu stačí pouze posbírat to, co se jinam nevešlo. Stejně jako na přebalu i na desce samotné Robbie Williams odhaluje čím dál více. A pořád je při tom ještě poutavý i zábavný. Nechme se tedy překvapit, jaké odhalení (nejen na přebalu) přijde příště.