Od vydání "Back To Now", na jehož zvuku se výrazně podepsal Steve Fitzmaurice (spolupracoval třeba s Depeche Mode nebo U2) uběhly tři roky a samotná Skye s touto nahrávkou pomalým krokem dotvářela svůj obraz vlastní tvorby. Na novince "In A Low Light" se spojila s osvědčenými harcovníky Stevem Gordonem a Robertem Loganem a v takto úzkém kruhu nechali vzniknout asi nejemocionálnější desku v její diskografii. V "Here Is What Is" se autorsky přidal jen Daniel Lanois, s nímž se potkala již při natáčení své sólové prvotiny "Mind How You Go" a v "Said And Done" stejným způsobem, na skok, vypomohli John Robertson a Michael Edwards. "In A Low Light" se vyznačuje uceleností, dějovou spirálou a v mnohém na ní Skye předčila sama sebe.

Cílem totiž bylo natočit album do pozdní noci, se kterým byste rádi ulehli do postele a usínali u něj - tedy bez snahy napsat přímočarý (rušivý, otravný, nehodící se škrtněte) rádiový hit. Naopak, s citem byla provedena selekce niterných a zosobnělých vjemů samotné Skye, které mají dovést k zamyšlení a nemají nijak bourat nastolenou snovou sekvenci. Odpovídá tomu i tempo jednotlivých písní a jejich stopáž. Jedná se tak spíše (o místy rozsáhlé) balady, v nichž se odkrývá rezonance nálad a krajinomalba melodických preludií. Mezi vším panuje nečekaná sounáležitost a spojitost, která je místy až odzbrojující - příkladem může být sférické, jen na rozvolněných klávesových rovinách vystavěné melodrama "Cry", jež navazuje na neméně povedenou, emocemi nabitou "Storm".

"In A Low Light" se ve svém úvodu poohlíží kamsi k počátkům její domovské kapely, z Morcheeby se ale vyzoblo jen pár potřebných indicií a krotká náklonnost v intencích trip hopu. V těchto mantinelech se nejvíce pohybují již zmíněné "Here Is What Is" a "Said And Done". Od duševnostmi napěchované a čistě melancholické "Dead And Buried" se nemálo věcí stáčí jiným směrem, k minimalistickým orchestracím s elektronikou v zádech, kdy Skye a její studioví partneři nechávají hudební složkou burcovat atmosféry, do nichž textová stránka věci zapadá jako leporelo podnětů nejen ze života. Dalším (pro mnohé prvně) slyšeným posuvem je hlasová vyzrálost Skye, kdy ji zejména v provázané dvojici "Storm" a "Cry" uslyšíte v neobvyklých rozpoloženích.

Pokud jste spíše očekávali chytlavý pop z debutu "Mind How You Go" (v režii osvědčeného Patricka Leonarda) nebo právě electropop z "Back To Now", bude downtempové finále v podobě "For The Day", "In A World Unkind" a zejména v téměř devět minut trvající "Never Ending" zprvu šokovou terapií. Tyto kompozice proplouvají na hranách ambientních vod a mohou fungovat i jako důmyslné ukolébavky. "In A Low Light" s přibývajícím odehraným časem rozvolňuje tyto zvukové omalovánky a cíleně vypouští jakýkoliv náznak pevně stanoveného rytmu. Deska nikam nechvátá a cíleně nechává doznít jakýkoliv slyšený vjem.

Na své čtvrté sólovce se Skye ponořila do hloubavých nálad a nechala za dveřmi jakékoliv náznaky na podmanivé, vtíravé rádiové hity. "In A Low Light" nikam zbytečně nespěchá, spíše blouzní mezi šerem večera a hlubokou nocí a je svým způsobem koncepčním albem. Podařilo se na něj vtěsnat i civilnost a paletu pocitů hlavní aktérky, která zde střádá sbírku postřehů, jež se mohou dotknout kohokoliv, přesto zůstávají velmi osobní.