George Michael přijel v pondělí do České republiky na druhý, respektive první pořádný koncert. Turné Symphonica sice O2 arenu nevyprodalo jako Rammstein o dva dny dříve, tleskalo se však hlasitěji. Vyplatily se návštěvníkům symfonické dvě hodiny za dlouhá léta čekání?
Živě: George Michael + Český národní symfonický orchestr
místo: O2 arena, Praha
datum: 14. listopadu 2011
© facebook interpreta George Michael patří mezi největší popové ikony na světě. V 80. letech budoval kariéru s Andrewem Ridgeleyem v šíleném duu
Wham! (pamatujete na "Wake Me Up Before You Go-Go?"), pak ale jako sólista vydal svůj první singl "Careless Whisper", kterého se prodalo šest miliónů, a se skupinou byl konec. Od té doby zpěvák prodal více než 100 miliónů(!) desek, přičemž celých 25 miliónů náleží debutovému albu "Faith", které se nedávno dočkalo reedice. Během tří desetiletí na scéně se jeho písně sedmkrát podívaly na špici britské hitparády a osmkrát na vrchol té americké, získal dvě ceny Grammy, prošel si drogovým obdobím, sexuálními skandály, řídil pod vlivem alkoholu, stal se nejhranějším umělcem v britských rádiích mezi lety '84 a '04 a podíval se i za mříže. Před několika lety také přiznal svou homosexualitu, vydal paměti a v neposlední řadě také
jen pět sólových alb.
Na co si však čas nenašel, byl koncert v České republice. V roce 2007 sice přijet měl, ale vystoupení bylo na poslední chvíli zrušeno kvůli nehodě kamionu s vybavením. Čas nápravy nastal v letošním roce, během kterého si naši středoevropskou metropoli poměrně oblíbil. Posuďte sami - jako doprovod pro své turné si vybral
Český národní symfonický orchestr, turné zahájil 22. srpna prvním
koncertem ve Státní opeře Praha pro pár stovek nejvěrnějších, v říjnu se do Prahy vrátil na natáčení klipu "Where I Hope You Are" a v pondělí u nás "poprvé regulérně" vystoupil v českém kulturním svatostánku - vysočanské O2 areně.
Pro aktuální turné "Symphonica" zvolil Georgios Kyriacos Panayiotou, jak zní jeho pravé jméno, místo klasických aranží, jak již název napovídá, symfonický orchestr. Zda mu Český národní symfonický orchestr skutečně po bohatých zkušenostech doporučil, jak se proslýchá, sám mistr
Sting, není až tak podstatné, důležité je, že to byla dobrá volba. Profesionálové během téměř dvouhodinové show ani jedinkrát výrazněji nepochybili, a dodali tak hitům nový rozměr. A jelikož autor těchto řádků navštívil v září loňského roku famózní koncert
Žihadla, stěží se lze ubránit srovnávání se show, která byla z větší části také motivací pro návštěvu Michaela. O tom ale až později.
Osmačtyřicetiletý zpěvák se zuby bělejšími než první sníh se rozhodl své symfonické turné pojmout poněkud netradičně. Pokud jste byli v srpnu ve Státní opeře, máte poměrně dobrou představu o tom, jak to vypadalo v O2 areně. Coververze, kam se podíváš. Nutno zmínit, že album "Songs From The Last Century" z roku 1999 je jich plné, a tak by jejich zařazení nebylo až tak překvapivé, zazněly z něj například "Brother, Can You Spare A Dime?"
Binga Crosbyho, "My Baby Just Cares For Me"
Niny Simone nebo You've Changed". Nic proti předělávkám, mnohdy se jedná o příjemné zpestření, ale proč vyplňovaly téměř celou hrací dobu? Kromě výše zmíněných tak dostaly prostor ještě "Idol"
Eltona Johna, vynikající "Going To A Town"
Rufuse Wainwrighta, roztančená "Wild Is The Wind"
Davida Bowieho a další. Odpověď na otázku zčásti poskytl sám britský umělec, svým vokálem by totiž dokázal zazpívat i Občanský zákoník. Při "True Faith" od
New Order se poprvé chlupy na těle vzpřímily, a to i navzdory použitému auto-tuneu. Nejemotivnější okamžik však nastal při "Let Her Down Easy"
Terence Trenta D'Arbyho doprovázené jen klavírem. Nádhera.
© facebook interpreta Poměrně střídmé nasvícení a vkusné projekce vesmíru, přírody či
Johna Lennona a dalších propagátorů míru lehce narušily prostitutky při "Roxanne" z repertoáru Stingových
The Police. Podle hřmícího potlesku můžeme soudit, že většinová část publika konečně poznala první písničku.
Osobitý umělec toho moc nenapovídal, jen písně lehce uvedl zmíněním jejich autora, stihl však věnovat píseň své matce ("You Have Been Loved"), složit poctu zesnulé
Amy Winehouse ("Love Is A Losing Game") nebo zmínit bolavý rozchod s Kennym Gossem, se kterým prožil dlouhých patnáct let, při novinkové "Where I Hope You Are". Asi nejkontroverznější písní v setlistu byla "Russian Roulette" od barbadoské krásky
Rihanny. Zdánlivě nezapadající píseň však Michael zejména v prvním refrénu tak neuvěřitelně vygradoval, že to mělo, laskavý čtenář promine,
sílu jako kráva.
Koncert se většinou nesl v poklidném tempu, a když už to chvílemi vypadalo, že se začnete nudit, vložil
George Michael mezi balady rychlý kousek, při kterém si přítomné dámy (nebo pánové?) mohly užít jeho pověstných tanečních kreací. Právě v živelnějších pasážích se však ukázal nevyvážený zvuk, kdy bylo slyšet vše, jen ne sám interpret.
Právě tyto živější kousky vyvrcholily fantastickým "Feeling Good" se záběry na polonahou ex-manželku
Marilyna Mansona Ditu Von Teese a závěrečným medley, kdy po
gospelové vložce zazněly "Amazing", "I'm Your Man" od Wham! a především "Freedom '90". To už se málokdo udržel v křesle a na Michaelův příkaz tancoval a zvedal ruce, jak jen mohl. Na úplný závěr ještě majitel Lenonnova klavíru přidal "I Remember You"
Franka Ifielda a proběhly závěrečné titulky.
Hitů jako "Spinning The Wheel", "Jesus For A Child", "Fastlove" a dokonce ani "Freak", "Faith" a hlavně "Careless Whisper" jsme se tedy nedočkali. A přiznejte se, kolik z vás čekalo do poslední chvíle na "Last Christmas"? V přímém srovnání hodnotím jako lepšího
Stinga, který nabídl výrazně více dech beroucích okamžiků, a dokonce i
Bryana Adamse, který byl srdnatější a přehrál více hitů, přesto se ale jednalo o vynikající zážitek. Koneckonců - nepamatuji, kdy naposledy jsem viděl v pražském metru tolik usmívajících se lidí.