S projektem "Homeland" jezdila Laurie Anderson od roku 2007. Tato deska měla původně vyjít začátkem roku 2008, tvář projektu se několikrát změnila, což se promítlo i na několika zásadních revizích a odkládaném datu vydání. V dubnu 2008 se Anderson provdala za letitého spolupracovníka a producenta, který se produkčně podepsal z části i pod "Homeland", slavného Loua Reeda. O zbytek se produkčně postarali buď Laurie nebo Roma Baran.

Na obalu desky vidíme postavu Fenwaye Bergamota, mužského alter ega umělkyně, který se na desce podílel taktéž. Kromě něj si ujetá paní Anderson na výlet do Houmlandu pozvala také řadu velkých hudebníků: slavného muzikanta, skladatele i producenta Johna Zorna, který hraje ve dvou písních na saxofon, britského Kierana Hebdena - u nás známého pod svým aliasem Four Tet - na keyboardech v jedné písni, jako pěveckého hosta ve dvou kusech slyšíme frontmana Antony And The Johnsons, tedy Antonyho Hegartyho.

Jedná se o nejdelší studiovku, jakou kdy tato žena udělala. Žánr její muziky nemusí být stravitelný pro každého. Je experimentální a vyhýbá se klasickým skladebným schématům populární hudby, jde svým způsobem o hudební konceptuální umění. Plyne, povídá a nutí přemýšlet, přesto si někdo možná u "Only An Expert" i trsne. Velmi ošemetnou věcí může být i téměř standardní prepozice českého posluchače, a tou je rodný jazyk alba, "Homeland" si zkrátka užijí více ti, kteří s angličtinou nemají vůbec žádný problém. A není to až tak banální, jak to může znít - na texty a smyslnost osvícenských a moudrých novátorských monologů je koncepčně kladen největší důraz, paradoxně ještě větší, než na samotnou hudební složku jednotlivých děl. Album zhudebněných básní pojí hudební elementy spíše citově než podle pravidel.

Deska osloví jen určitou - s největší pravděpodobností - menší skupinu lidí, ve které se najde i pár nadšenců, kteří si toto album upřímně zamilují. "Homeland" má čas. Paní Laurie Anderson má velice charakteristický pěvecký projev: tunu retrohorrorových vokalizérů anebo hebký a snesitelný, zralý a odměřený hlas, který v těchto občas výpravných kolosech vyznívá. Deska může oslovit zajímavými instrumenty, hosty, vokalizéry, efekty, rytmy, syntetizéry a nejednou hodnotnou pasáží, vyspělými a satirickými texty, které mohou ozvláštnit nejeden tok asociací Američanů. Nina Power, kritička z magazínu The Wire, o tomto albu napsala, že "nám dá najevo, že Anderson je (modulovaným) hlasem svědomí Ameriky". Marně bych hledal lepší tečku.

Laurie Anderson - Only An Expert (Lincoln Center 2007)