V minulosti jsme vás pravidelně informovali o výsledcích ostrovní ankety BBC Sound Of. Ani letošní rok nebude v tomto ohledu výjimkou, ale tentokrát žebříček britských novinářů obohatíme také o pár vlastních tipů. Kterým novým jménům tedy bude patřit rok 2010?
V posledních deseti letech se stalo zvykem parazitování na (minimálně) jednou již provařených trendech. Obzvláště pak osmdesátých let jsme si za poslední dva roky užili snad ještě víc než v osmdesátých letech samotných. Možná i proto je třeba při vstupu do nové dekády věnovat pozornost novým interpretům a novým projektům, které by z jakési renesance populární hudby přešli konečně k progresi. K něčemu, na čem za třicet let budou parazitovat zase jiní.
Bylo by však naivní si myslet, že se vše změní jen proto, že nám od teď budou pár let desítky v letopočtu začínat jedničkou. Ten výrazný impuls, který je ke každé výrazné změně potřeba, by se ale přeci jen našel - ekonomická krize. Zatímco bush-blairovská snaha o boj s neviditelnými větrnými mlýny terorismu se přímo dotýkala jen části společnosti, finanční problémy se přisály na celou západní civilizaci a dotkly se každého. Nikoli jen zprostředkovaně přes hrozby z úst politiků a televizních komentátorů.
Reflexe již dlouho nebyla snadnější. A je jedno, jestli to bude bezstarostný pop, který vám zpříjemní náročný den a dovolí vám na chvíli zapomenout na problémy tam venku, nebo ukázání prstem a přímé pojmenování věcí. Oboje má své místo. Hlavní je snaha jít kupředu. Na kolik se to povede horkým koňům ze stáje ankety BBC Sound Of 2010, případně našim osobním tipům, nám prozradí několik příštích měsíců.
Ostrovní kritika dává electropopu rok, maximálně dva
Potřetí v řadě ovládly žebříček BBC Sound Of popové princezny. Od roku 2007, kdy se brutálním falsetem na vrchol vytáhl extravagantní excentrický extrovert Michael Holbrook Penniman Jr alias Mika, patří nejvyšší pozice právě jim. Po Adele, které v roce 2008 z dvojky na záda dýchala rovněž soulpopová diva Duffy, a loňské vítězce Little Boots, jíž pro změnu na trojce doplnila a během roku debutovým albem o míle předběhla Florence Welsh aka Florence And The Machine, potvrdila letos ženskou a electropopovou nadvládu Ellie Goulding. Třiadvacetiletá Angličanka má ale s Little Boots společného mnohem více než jen vítězství v této anketě.
Elena Jane Goulding předskakovala Victorii Hesketh na turné a i zvukově k ní nemá zrovna daleko. Navíc má v sobě stejnou schopnost napsat silnou písničku a nebýt Vincenta Franka a jeho projektu Frankmusik, se kterým se Ellie Goulding potkala v písničce "Wish I Stayed", byla by z ní dneska možná folkařka. Debutová deska mladé Britky byla nachystaná na první březnový den a nese název "Lights". Již brzy se tedy rozetne řada otázek a ukáže se, jestli na rozdíl od Little Boots dokáže naplnit naděje, které ji provází již od pilotního singlu "Under The Sheets" a které do ní vkládá nejen ostrovní kritika, ale i fundovaná blogosféra. Žádné happy popěvky ale nečekejte: "Ráda píšu o frustraci a temných věcech. A to také hledám v ostatních muzikantech. Miluji Bon Ivera a přitahuje mě zoufalý tón Antonyho (Antony And The Johnsons)." Momentálně Ellie boduje se singlem "Starred Eyes".
Na druhé příčce v anketě BBC Sound Of 2010 skončila Marina Lambrini Diamandis aka Marina & The Diamonds, velšsko-řecká marfuša, jejíž hlavní doménou je neuvěřitelná poloha a barva hlasu. Amy Winehouse budiž zapomenuta, je tady absolutní protipól již zmiňovaného Miky. Marina se po neúspěchu se studentskými půjčkami rozhodla naučit hrát na klavír a - překvapivě - udělat kariéru jako popstar. (Zní to jako klišé, ale na britských ostrovech jsou vážně asi jenom fotbalisti a zpěváci či zpěvačky. A Češi a Poláci jim sbírají v létě jahody...)
Její debutová deska "The Family Jewels" vyšla 22. února, takže nakolik se v tomto případě britští hudební žurnalisté trefili, již můžete posoudit. Pokud naše stránky ale čtete pravidelně, tak jste si již mohli názor udělat na základě videoklipů a "I Am Not A Robot", "Mowgli's Road" a "Hollywood". A pokud ne, můžete tak učinit dodatečně.
Honza Balušek doporučuje:
Erik Hassle
Z promrzlého Švédska se letos srdce fanynek po celém světě chystá zahřát mladík Erik Hassle, jemuž jsme před pár měsíci věnovali i jeden Radar. Loni svým singlem "Hurtful" a deskou "Hassle" dobyl domov, letos zaútočí na Británii, USA a samozřejmě i zbytek světa. I proto vznikl ke zmíněné skladbě už třetí videoklip, album se pak dočkalo nového názvu "Pieces". Jeho nenáročný (převážně) kytarový pop je uvěřitelný a plný emocí, tudíž se dá čekat, že jeho zrzavé afro bude letos koukat z obálek mnoha časopisů, hudebních i těch teenagerských. Vždyť internetoví bloggeři ho zbožňují už
rok.Více informací: Radar | Hurtful (video) | MySpace.comI Blame Coco
Stingova ještě ne dvacetiletá dcera Eliot Pauline Sumner se potatila a jako I Blame Coco, což je dle oficiálního webu pětičlenná kapela, nás letos oblaží svým debutovým albem. Smlouvu s Island Records podepsala už v roce 2008 a od té doby na desce pracuje. Zatímco na koncertech jí na krku visí kytara, album se díky švédským producentům (mimo jiné Bloodshy And Avant) pravděpodobně poveze víc na vlně elektroniky, jak ukazují skladby na jejím MySpace.com a hlavně pilotní singl "Caesar". V tom si ostatně pohostinsky zapěla i švédská electropopová bohyně Robyn.Více informací: I Blame Coco feat.Robyn - Caesar (video) | MySpace.com
Ani tentokrát se čelo ankety neobešlo bez zástupců jedné z nejplodnějších oblastí hudební scény - Manchesteru. Do první pětky se letos dostaly hned dva projekty. Tím prvním je electro-dance skupina Delphic, o které jsme již loni psali v Radaru. Rick Boardman, jeden ze členů formace, pro BBC prohlásil, že Delphic nejsou ani klasickou indie partou, ani další bezduchou taneční akvizicí, kterých se v současnosti zjevuje čím dál tím více. Zároveň se také vymezil proti dalším dvěma místním fenoménům - Madchesteru a Liamu Gallagherovi. Jejich debutové album "Acolyte" vyšlo v lednu a my jsme vám již přinesli i jeho recenzi.
Druhým manchesterským projektem, který se do první pětky BBC Sound Of 2010 vešel, je duo Hurts, jež tvoří Theo Hutchcraft a Adam Anderson, dříve známí díky skupině Daggers, respektive Bureau. A právě na evropském turné s Daggers prý objevili pomalé italské disco lento, které bylo základním impulzem ke vzniku Hurts. Vše pak ještě oblékli do outfitu okoukaného z titulních stránek pánských módních časopisů, melancholie a hektolitrů gelu na vlasy. Slyšitelné odkazy na New Order ale o skupině prozradí asi nejvíc. Ostatně, remix debutového singlu "Wonderful Life" pro Hurts udělal Arthur Baker, jenž s New Order dlouhá léta spolupracoval.
Tomáš Bláha doporučuje:
Joy Orbison
Možná od něj prohlášení, že měl vždycky rád tu temnější stranu UK garage, zní trochu zvláštně. Důvod? Prostý. Je to právě on, kdo může na dubstepové párty znovu přilákat dívčí část publika a zároveň nevyšachovat část pánskou. Po tom, co se dubstep postupně uzavíral do stále temnějších konzerv, přichází obroditel Joy Orbison, aby ukázal, kterým směrem by se taneční klubová scéna měla ubírat. S trochou nadsázky. Měl to štěstí, že byl jeho strejda právě drum'n'bassovej producent Ray Keith, kterej ho do tematiky taneční hudby uvedl. Produkování se věnuje nějaké čtyři roky a ve svých dvaadvaceti letech patří mezi nejnadějnější taneční producenty / remixéry vůbec, protože tenhle hoch z jižního Londýna ještě špatnou věc prostě neudělal. Je trochu zarážející, že ty půlnočně laděné houseové / uk garage zvuky parazitující na jemných basách vytváří doma v obýváku. Jeho loňský singl "Hyph Mngo" patřil mezi taneční hymny a to samé se dá čekat od věcí z chystaného EP "The Shrew Would Have Cushioned The Blow".
Více informací: Joy Orbison - BRKLN CLLN (video) | MySpace.comDetroit Social Club
Když si kapela dá do svého názvu jméno nějakého města, máte skoro stoprocentní jistotu, že pochází z úplně jinýho světadílu. Detroit Social Club je šestičlenná parta z Newcastlu, která ale přes Atlantik veselé pozdravy už nějaký ten pátek posílá. Hrajou takovej šedesátkovej rock'n'roll ochucenej bluesem, syntetizátorama a zablácenýma hippie džínsama. Žít v tý době, po Bowiem jsou dalšími obdivovateli The Velvet Underground. Jestli někomu z vás při poslechu v hlavě sepnou slovíčka Kasabian, Primal Scream, je to zcela v pořádku. Po šesti měsících tvůrčího procesu by měl na jaře konečně vyjít jejich debut a já myslím, že za pozornost určitě stát bude, protože v dnešní době se každá dobrá parta s kytarama v ruce počítá. A tím spíš, když nejde jen o kytary samotné.
Více informací: Detroit Social Club - Rivers And Rainbows (video) | MySpace.com
Číslo pět patří asi nejzajímavějšímu jménu celé první pětky - newyorské indie formaci The Drums. Jednoduché písničky, které Jonathan Pierce a spol. balí okolo každodenních rutinních pocitů a impulsů, jsou jednosměrnou jízdenkou k pocitu absolutní bezstarostnosti. I když soudě podle Pierceových slov ne až tak doslova: "Píšeme písničky jen o dvou pocitech. Tím prvním je první letní den, kdy s vašimi přáteli stojíte na kraji útesu, sledujete západ slunce a necháte se pohltit všemi svými nadějemi a sny najednou. Tím druhým je osamělá procházka v dešti, během které si uvědomíte, že budete sami už navěky." Do které kategorie spadá první singl kapely "Let's Go Surfing", by ale nemělo být těžké určit.
Mimo první pětku se teto rok umístění již nespecifikovalo, takže již bez pořadí se v anketě umístili také šestnáctiletá pop-punkerka Daisy Coburn alias Daisy Dares You, která mezi své idoly řadí Kurta Cobaina a Karen O. Dále chytlavá indie kytarovka z Manchesteru Everything Everything, americkou jedničkou za singl "Fireflies" oceněný písničkář Adam Young aka Owl City, soulová zpěvačka Roxanne Tataei, zkráceně jen Rox, japonskou kulturou posedlý producent a minimalista Gold Panda, folkový kvintet z Oxfordu Stornoway či severoirská art-popová formace Two Door Cinema Club.
Budoucnost rapu by měl do rukou vzít grime rapper Devlin či cenou pro nejlepšího britského hiphopového interpreta na BET Hip Hop Awards oceněný Giggs. A vešel se také Joy Orbison, kterého ve svých tipech zmínil Tomáš Bláha.
Miroslav Böhm doporučuje:
Broken Bells Broken Bells je sice nové jméno na scéně, ale jsou za ním schováni dva velikáni americké indie scény - James Mercer, zpěvák a ústřední postava indiepopové formace The Shins, a protřelý hudební producent a muzikant Brian Burton aka Danger Mouse. Mercer zatím vedle v podstatě nešlápl, ale Danger Mouse dokáže být stejně tak geniální jako fádní. Soudě podle zatím zveřejněných písniček "Vaporize" a "The High Road" to však vypadá, že věnovat jim nějaký ten jarní týden v přehrávači nebude až taková oběť. Jejich debutové eponymní album vychází 9. března.
Více informací: The High Road (video stream) | MySpace.comTrailer Trash Tracys Trailer Trash Tracys hrají něco, co by David Lynch okamžitě bral jako soundtrack ke kultovnímu seriálu "Městečko Twin Peaks". Tečnu mezi The xx a My Bloody Valentine, kterou oni sami definují jako minimalistický industriální surf. S největším objevem loňského roku ostatně Trailer Trash Tracys strávili nějakou dobu na turné. Z toho mála, co zatím vydali, si musíte pustit minimálně lízatkový hit "Candy Girl", který vás - stejně jako mě - zařadí do skupiny natěšenců na jejich debutové album. Nic oficiálního jsem zatím nezaregistroval, ale vyjít tento rok by mohlo.
Více informací: Trailer Trash Tracys - Candy Girl (Demo) (mp3 stream / download) | MySpace.com
Díky BBC Sound Of 2010 tedy známe globální pohled britské kritiky na nová jména, ale zvláštní prostor zaslouží i tipy dvou největších britských časopisů Q a NME. Ne že by snad měly patent na dobrý vkus, ale mají takovou čtenost, že o jejich tipech bude slyšet stoprocentně jistě. NME věnovalo nejvíce prostoru již zmiňovaným The Drums a rapperovi Giggsovi, ale mezi dalšími jmény dávají šanci také evoluci dubstepu v podání Magnetic Man (dubstepová superskupina DJs Skream, Benga a Artwork, která hraje na tři Apple MacBooky Pro) a funky-rytmickou formaci Egyptian Hip Hop, která toho má s hip hopem společného asi tolik, co jejich Manchester s Káhirou.
Mainstreamověji zaměřené Qčko pak ve svém seznamu nejvýše vidí Coco Sumner alias I Blame Coco, kterou již ve svých tipech zmiňoval Honza Balušek, následovanou country inkarnací klanu Followillů The Avett Brothers. Dále se mezi deset vyvolených vešli také již zmiňovaní Broken Bells, Daisy Dares You, Ellie Goulding či The Drums. Seznam uzavírá příjemná letní kytarovka z Kalifornie The Soft Pack, o které jsme nedávno psali v Radaru.
vynikající článek (Alex, 09.03.2010 11:56) Reagovat
výborně a vtipně napsáno, obzvláště perly "... osmdesátých let jsme si za poslední dva roky užili snad ještě víc než v osmdesátých letech samotných..." nebo "na Ostrovech se rodí jen fotbalisti a zpěvačky a Češi a Poláci jim sbíraj jahody".
bezkonkurenčně nejlepší text za poslední týdny na ms
Naživo: Před Beth Hart padaly v Praze na kolena i důchodkyně
O2 universum zažívá v listopadu fantastické koncerty. Dva dny po Jacobu Collierovi a naopak den před Sleep Token v něm vystoupila zpěvačka, jež jeho prostory velmi důvěrně zná. A asi bychom si měli zvykat, že s podzimem se pojí nejen... čtěte zde
Honza Ponocný nahrál po dlouhé době další fantastickou desku. Ta vychází z písniček, které zazněly převážně ve filmech Alice Nellis, a koncertní podoby, v níž je na pár výjimečných vystoupeních představil spolu s Deep Blue Sea Orchestra, tedy s Davidem Landštofem, A. M. Almelou a Epoque Quartetem.
Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.
Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Více informacíSouhlasím