Žánr. Módní trendy. Trvanlivost nízkotučného jogurtu. Hudební scéna je vždycky spojená s určitým dresscodem, kterej se při přesluhování stane stejně trapnej, jako hudba nesoucí se na téhle trendy vlně. Po odeznění všech těch načesaných faktorů a nezbytného času nám scéna vyplivne jen samotnou hudbu, která až nyní ukáže, jestli opravdu stála za to. These New Puritans byli se svým debutem "Beat Pyramid" zahrnuti do nu-rave kultury, ale snad až na ducavý singl "Elvis" byl jejich zvuk příliš filosofický na to, aby se mohli postavit vedle takovejch dancefloor fillerů jako Klaxons nebo Shitdisco. Což vzhledem k vývoji událostí beru jako plus, protože se mi TNP vždycky zdáli jako ti černí, co vzadu stojej úplně neprávem.

Je zajímavé, že po The Horrors jsou TNP další kapelou ze Southend-on-Sea, kteří svojí druhou deskou vygumovali všechny pochybnosti nastolené jejich debuty a nalajnovali své kariéry cestou respektu a uznání. Nepředvádějí takovou akrobacii ve změně zvuku jako jejich kámoši z The Horrors, ale s albem "Hidden" nahlas řekli to, o čem na "Beat Pyramid" jen zlehka přemýšleli.

"Nemusím mít rád muziku, kterou poslouchám. V tuhle chvíli třeba poslouchám velké množství dancehallu a ještě větší množství toho je opravdu hrozný, ale jsou tady aspekty, které bychom rádi použili na naší další nahrávce," Jack Barnett, srpen 2008.

S albem "Hidden" to mám podobně jako s filmy Davida Lynche. Jsem nadšenej, ale přitom nemůžu úplně říct, že jsem rozuměl všemu, co se mi autor svým dílem snažil říct. "Hidden" by se z evolučního hlediska dalo označit za "Beat Pyramid", verze 2.0. Zatímco v roce 2008 Barnett a spol. na tuhle pyramidu hleděli s respektem, o dva roky později sedí na jejím vrcholu. Bubny udávají rytmus, tón, melodii (?!), nádech a slovy mýho bráchy jsou nejzábavnější od dob "Silent Alarmu". Kytary zde plní pouze funkci decentního make-upu.

Mytologie starého Japonska na pozadí futuristické diktatury, která právě prožívá svoje nejtemnější období. Průvodce dnem, kdy svět definitivně shořel. Výrazné dechové nástroje nabalené na ospalé taneční rytmy se zdají být zatím nejlepším krokem, pro který se tahle parta puritánů rozhodla. Skladby svým pojetím dávají obrovský prostor, pro jejich pitvání a následné interpretace. TNP vytvořili umělecké dílo, které zaručeně bude patřit mezi to nejlepší, co letos vyšlo. A jestli ne, čeká nás nesmírně bohatý rok.

P. S.: Nemůžu se ubránit smíchu, když si poslechnu novou desku These New Puritans a pak si znova přečtu zprávu o tom, že Klaxons museli předělat svoje album proto, že bylo moc depresivní. Je tady snad něco v nepořádku ? Ano, král je mrtev, ať žije král.

These New Puritans - We Want War