Leden je za námi, v klubech se probrali z posilvestrovské kocoviny a konečně se v nich začíná něco dít. Desky ještě pořádně vycházet nezačaly, venku je stále hnusně. Přišel mi mail, dokonce ze zahraničí, reagující na jednu poznámku v jedné z minulých Podzemí na téma politici versus Česká televize. Pisatel chválí MusicServer (děkujeme!) a nám Čechům radí, abychom nechali politiku politikům a dělali raději, co umíme. Hmmm. Když tak sleduji zprávy, mám stále větší dojem, že právě proto, že jsme se spolehli na své politiky, tak to u nás vypadá tak, jak vypadá. Zrovna včera jsem četl článek, že jeden pražský radní navrhl zavřít Divadlo v Řeznické - podle mého jedno z nejlepších pražských divadélek - a to jen proto, že potřebuje dotace a že má malou kapacitu. Pan starosta Prahy 1, ten co před časem nechal uzavřít klub Bunkr, který byl známý v půlce Evropy, a místo kterého je dodnes prázdné a nevyužité místo, ihned tuto myšlenku podpořil… Představa, že by existovali vůbec nějací politici, kteří by zastupovali zájmy svých voličů, se mi začíná jevit jako čím dál tím více naivnější. A jaké jsou VAŠE zkušenosti ohledně vztahu politiků k hudbě (popř. k jinému druhu kultury), kterou máte rádi ? Napište nám.

Tonda Kocábek

Flying Spirit doporučuje hudební servery

Před časem jsme zároveň informovali o elektronickém podzemním projektu Flying Spirit a nezávisle na tom i o americkém serveru IUMA, který umožňuje podobně jako MusicServer prezentaci ve formátu MP3. Dostal jsem několik reakcí typu: "Koho by zajímaly ve Státech nějaké české kapely?" Protagonista FS Mil.j. mi napsal: "Návštěvnost na ´americké MP3 prezentaci´ IUMA (Internet Underground Music Archiv) neustále roste, stažení skladeb Flying Spirit se pohybuje kolem 20 denně, což vzhledem k nepřebernému množství skladeb a vůbec MPtrojek na internetu je docela úspěch. Díky MPtrojkám již projevilo zájem o mé skladby několik hudebních firem, např. pro zařazení do kompilací mapující současnou českou hudební tvorbu. To, že prezentace a poskytování skladeb hudebním serverům začíná mít stále větší význam, než statisícové investice za odvysílání videoklipu např. v České televizi se stává skutečností. Jistě tušíte, jak se prosadili např. Underworld nebo Moby…" Jako vždy tedy záleží na lenosti či snaze každé skupiny. Dodám, že kontakt máte zde.

Konvrzek pokřtil sólové album

Svérázný velvarský písničkář Jiří Konvrzek, který většinou vystupuje se skupinou Třetí zuby, nedávno u brněnských Indies vydal své sólové album. Prezentuje na něm trochu komornější polohu, za doprovodu mnoha (občas i nezvyklých) nástrojů, které všechny sám obsluhuje a v některých případech si je i sám vyrobil. Pražský křest se konal v pátek 26. ledna v sále malostranské Baráčnické rychty. V úvodu večera proběhla prezentace alba - v některých skladbách vypomohli i členové Třetích zubů. Poté zahráli hosté Jakub Noha Band. Ten má variabilní personální obsazení, takže se sluší říci, že Jakuba Nohu (kytara, zpěv) tentokrát doprovázeli jeho syn Vojta Noha (bicí), Marek Štulír (baskytara) a Karolína Adámková (flétna). Zahráli jakési "best of…" ze svého repertoáru a na pódium se vrátily Třetí zuby a s klasickými kousky večer uzavřely. Musím znovu konstatovat, že podobné koncerty "bezambiciózních", nicméně osobitých, zajímavých a kvalitních skupin, mě baví stále více.

Pluto končí

O tom, že brněnská čtveřice Pluto se chystá zahájit blíže nespecifikovaně dlouhou pauzu ve své činnosti, se šušká již několik měsíců. Skupina bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co vyprodukovala domácí alternativně-rocková scéna v druhé polovině devadesátých let. Natočila pouhá dvě alba - na tom prvním "Pavel Fajt & Pluto" je podle mého názoru jedna z nejkrásnějších domácích skladeb devadesátých let "Pro Johanku" s hostující Ivou Bittovou, skladba "Tbilisi" zase oplývá jedním z opravdu povedených domácích videoklipů. Druhé album "Tři" (připomeňme, že název není číslovkou, ale rozkazovacím způsobem slova třít…) pak potvrdilo pozici kapely na domácí scéně. Nicméně bubeník Pavel Fajt měl své boční projekty po celou dobu fungování (vzpomeňme společná alba s americkým bubeníkem Jimem Menesessem či Mikolášem Chadimou, poslední dobou spolupracuje jednak s jakutskou zpěvačkou Stěpanidou Borisovou a také DJem Sayko), kytarista Pavel Zavadil a basista Tomáš Frőhlich jsou od loňského jara členy tria Ty syčáci a poslední ze čtveřice, zpěvák a perkusista Václav Bartoš, představil svou novou skupinu Fru Fru Serious před pár týdny. Naposledy Pluto máte možnost vidět třeba 3.2. v České Lípě, 6.2. v Praze, 7.2. v Karlových Varech, 8.2. v Ústí nad Labem a úplně poslední koncert by se měl konat 10.2. v Jablonci nad Nisou.

Pauza jako populární slovo mezi muzikanty

A když už je řeč o těch pauzách. Před více než rokem vyhlásila svou pauzu mezinárodní čtveřice Deep Sweden. Vše však nasvědčuje tomu, že s touhle kapelou se na pódiích už nesetkáme. Na prosincovém festivalu Alternativa 2000 sice vystoupil (a patřil k tomu nejlepšímu) projekt Neue Musik Für Kinder, ve kterém se znovu na pódiu sešly někdejší kolegyně z Deep Sweden americká zpěvačka Alex Marculewicz a nyní v Německu žijící anglická houslistka Ema McClune, ale poslední informace hovoří o tom, že Alex Marculewicz se vrací na jaře po několika letech pobytu v Čechách zpět do USA. Jestli se bude jednat jen o dlouhodobější návštěvu nebo definitivní návrat, není zatím jasné. Každopádně už je známo, že skupina Sing Sing, ve které v poslední době působila, bude pokračovat bez ní. Ve stavu pauzy se momentálně nacházejí i skupiny Činna a Pod Černý vrch. V těchto případech se ale údajně jedná opravdu jen o pauzu, jejímž důvodem je personální a repertoárová přestavba skupin.

Babalet se vrátil

Ve středu 24.1. měla v pražském klubu Dobeška (jinak domovské scéně Divadla Sklep) obnovenou premiéru legendární reggae kapela Babalet. Ta byla velmi populární v druhé polovině osmdesátých let, ale i po smrti svého zpěváka Aleše Drvoty (který zahynul při autonehodě) se spolu se svými černošskými zpěváky (naposledy Martin Tankwey) neztratila. Vydala několik desek a zhruba před čtyřmi lety se odmlčela. Nyní se Babalet vrací ve staronové sestavě: Karel Babuljak (klávesy), Stanislav Švadlena (baskytara - oba se podělí i o zpěv), Antonín Korb (bicí), Jiří Charypar (kytara) a saxofonista Bharata Rajnošek jako host.