Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Podzem 1/2002

Vydáno: 03.01.2002 10:41 v sekci Publicistika - Antonín Kocábek

První letošní porce novinek z oblasti hudby mimo mainstream je pro vás nachystána. Ještě se vrátíme k přehlídce Malá alternativa, připomeneme výročí pražských Slut, dál se dočtete například o novinkách v nabídce vydavatelství, o tom, co vás čeká za zajímavé koncerty, výletu k moři a další informace.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
(Tato Podzem měla být původně poslední v roce 2001, ale nakonec je z ní první v roce 2002, protože přes svátky nové články na MusicServeru nevycházely, takže se nenechte zmást několika větami odkazujícím ke starému roku, pozn. šéfredaktor.)

Podzem
Další rok se přesypal do ztracena a je tu poslední letošní Podzem čili několik zpráv a informací z oblasti hudby nekomerční a jiné. A zatímco zuří Vánoce, které rok od roku já osobně vnímám stále více negativněji jako nejkrizovější období roku, plné depresí, zlámaných končetin, nezdravé konzumace a zvýšeného počtu (často úspěšných) pokusů o sebevraždu, poslouchám při jejich sepisování namísto koled starou Mňágu a Žďorp a na úvod se pokusím o jakési plus kontra mínus. Pokud vím - je to oblíbená rubrika i v podstatně bulvárnějších oblastech. Nejprve to negativum.
Vždycky mě baví některé české "hvězdy", které se chovají tak, že se zdá, jakoby se kolem nich točil svět, ačkoliv už pár kilometrů na západ od Aše o nich nikdo neví ani zbla. Naposledy mě takto rozesmál rozhovor s některými členy Monkey Bussiness v prosincovém Rock & Popu. Takový extrakt namyšlenosti, povýšenectví a neodůvodněného nadměrného sebevědomí už jsem dlouho nikde nečetl. A navíc zoufalá snaha být vtipný, většinou předem odsouzená do mezí trapnosti na druhou. Vrcholem jsou hloupé útoky na Chinaski, kterými - jestli jsem správně pochopil - pánové z MB opovrhují, protože nejsou tak instrumentálně zdatní jako oni a navíc nemají potřebu do svých skladeb cpát tolik not. Skutečnost, že pro nemalé procento občanů tohoto státu jsou MB právě s Chinaski ve stejném pytli, si nějak nepřipouštějí. Zajímavé je, že jediní, kteří v tom zpovídání takto směšně nepůsobí, jsou jednak Tonya Graves, a jednak v sólovém rozhovoru Roman Holý - tedy právě ti dva, kteří jako jediní z celé sestavy už v minulosti něco dokázali.
Ale pojďme k tomu dnešnímu plusu. Zasloužil se o něj překvapivě Aleš Brichta, tedy pán, od kterého bych to vůbec nečekal, protože jeho poslední sólové album je tak špatné, že to o soudnosti jeho tvůrce dost vypovídá. Aleš Brichta totiž rozpoutal kampaň, která personifikovaná požadavkem na rockovou hitparádu připomněla tristní přístup České televize k současné populární hudbě, který se blíží pojmu ignorance. (Abychom si rozuměli - taková Iveta Bartošová či Michal David nejsou na popové scéně ničím jiným, než tím čím takový pan Grebeníček na scéně politické...) A Brichta je člověk, který je dostačně mediálně známá osoba, aby celá kampaň neskončila jako plácnutí do vody. A pokud se nebudou bát k němu připojit i další lidé, kteří pro ty, kteří o rockové hudbě nevědí vůbec nic, zosobňují ty správné rockery (Hejma, Pavlíček, Střihavka, Kocáb atd...), mohlo by se třeba něco změnit, a na televizní obrazovku dostat i jiná hudba než jenom rock... Uvidíme. Jasné je zatím jen to, že sami o sobě konstruktéři televizního programu nehnou ani prstem a možnost změny je závislá na podobně nátlakových akcích. I proto si myslím, že je dobré tu petici podepsat.

Tonda Kocábek

Malá alternativa letos překvapila.
Letos již popáté byla součástí respektovaného mezinárodního festivalu Alternativa vyhledávací přehlídka lapidárně zvaná Malá alternativa. Opět se v ní představilo deset finalistů vybraných z několika desítek demonahrávek. Vedle úplně nových objevů se opět podařilo přesvědčit k účasti i několik kapel, které rozhodně žádnými začátečníky nejsou - jenomže logickou vlastností alternativních kapel je, že se nikam necpou. Snad proto je tahle přehlídka o něčem trochu jiném než všechny ty pivní soutěže, kam by se nejspíš žádná z těchto kapel dobrovolně nepřihlásila. A kdo se tedy nakonec představil? Především se opakovala situace z minulých let - mezi zmiňovanou desítkou byla opět jen jedna kapela z Prahy a i ta jen papírově. Jinak se nekomerčním žánrům překvapivě daří hlavně mimo hlavní město, a to tradičně v jihomoravské metropoli. Naprosto odlišná situace ale panovala v kvalitě. Ta se totiž letos v porovnání s minulými dvěma ročníky pronikavě zlepšila.
Už první kapela, brněnské trio Cs-zvuk, naprosto nadchla minimálně polovinu poroty. Předvedli hodně experimentální hudbu, s elektronickými, předem programovanými základy, které byly ještě naživo upravovány a doplněny o živé bicí, trubku, kytaru, klarinet, elektrické housle a další nástroje. Škatulkově se to celé pohybovalo někde mezi taneční hudbou, EBM a industriálem. Nejenže byli na pódiu přesvědčiví, ale hlavně bylo vidět, že mají na rozdíl od většiny kolegů jasno ve svém směřování. Druzí Hasta Luega byli podstatně tradičnější, ale místy až minimalisticky únavní. Výrazným oživením byli strakoničtí Ausgerechnet. Šlapavá a rytmická muzika s vlivem tradičního českého undergroundu a výraznými dechy. Hodně zajímavé bylo i kvarteto Strom stínu. Přesnou rytmiku baskytary a bicích doplňovaly dvě slečny na cello a housle. Nápaditá a na aranžmá bohatá hudba se zajímavými texty. Celý první večer uzavřela příbramská formace Vrch. Příliš artistním, sice instrumentálně vyzrálým a bohatým, ale jinak dost chladným projevem snad jako jediní nezaujali. Druhý den otevíral fenomenální baskytarista Michal Ištok. Přál bych ho slyšet všem, kteří mají utkvělou (a v dnešní době zcela nesmyslnou) představu, že alternativu hrají ti, kteří na své nástroje moc neumí. Troufám si tvrdit, že jestli je u nás pomyslných deset nejlepších basistů, on mezi ně určitě patří - a to bez ohledu na to, že jeho pomyslnými kolegy v této desítce jsou i lidé, kteří by mohli být jeho rodiči. A především to nebylo žádné nesmyslné pidlikání a přehrávání stupnic, ale naprosto svébytné a nápadité kompozice, s využitím pedálových efektů. No ano - ten chlapec z šumavské samoty utáhl celý třičtvrtěhodinový blok sám a ani na chvíli to nebyla nuda! Další finalisté, Ememvoodoopőka z Českého Brodu, asi přivezli nejtvrdší a nejrychlejší muziku. Kloubili noiseovou smršť kytar s úchylným zvukem analogového syntezátoru, doplněnou o těžko uchopitelné texty s bohatým prostorem pro fantazii, spíše deklamované, než zpívané. Naprostým zjevením byli brněnští Budoár staré dámy. Je to kapela, kterých by potřebovala naše scéna víc. Žádné komplexy, opět jasné přesvědčení o směřování, žádné deprese, mladistvý elán a roztomilá naivita. Aby taky ne, když většina členů ještě navštěvuje střední školu. Hudebně se mi vtírali na mysl Hole - pro kombinaci melodických až popových pasáží s uječenými, nářezovými refrény. Krásně sezpívané vokály a hravé texty, které si nedělají starosti s hranicemi fantazie. Základ kapely taky tvoří dívky - zpěvačka s kytarou, houslistka a baskytaristka, doplňuje je naprosto submisivní kytarista a bubeník - model řezník. Rozhodně doporučují čtyři z pěti podzemníků. Zajímaví byli i Hanuman, kteří přijeli ze severu, z Ústí. Pouhé trio překvapovalo nezvykle hutnými aranžemi a plným zvukem. Vyloženě se také vyžívali ve stoptimech a rytmických zvratech. Svým temným a valivým zvukem místy připomínali třeba Dunaj. A když kytarista vyměnil na chvíli kytaru za akordeon, už to vůbec nemělo chybu. Závěreční pelhřimovští byli z podobné líhně jako zmiňovaní Ausgerechnet - kytarový bigbít kombinovaný s dominantními dechy. Skočná hudba k tanci i na undergroundový festival. Jen s aranžemi by si to chtělo občas více pohrát. Ale i tak - pokud by soutěžili vloni, stejně tak jako většina jejich kolegů by šance na vítězství měli velké. Šestičlenná porota nakonec svými hlasy nechala zvítězit Cs-zvuk, přičemž možnost zahrát si před zahraničními hosty festivalu na velkém pódiu Divadla Archa dostali i druzí Budoár staré dámy, kteří zároveň zvítězili v hlasování diváků. Finanční cenu SAI (Svazu autorů a interpretů), reprezentovaného členem poroty Mikolášem Chadimou, ve výši deset tisíc Kč, obdržel Michal Ištok.

Slut oslavili deset let
Slut - Luftganja
© www.indiesrec.cz
Pražská hardcoreová legenda Slut se už na našich koncertních pódiích pohybuje deset let. I když - hardcoreová, v jejich hudbě se míchá kde co. Od klasického hard core, přes noise, ale i třeba dub, trocha ethna, některé taneční rytmy, obyčejný punk i metalové riffy. V pátek 21.12. toto své výročí oslavila koncertem v pražském Rock Café. Jako speciální hosté vystoupili Point. Jako první účinkující trochu doplatili na zvukaře, kterému trvalo asi půl hodiny, než začali znít normálně a zpěv nepřehlušoval bicí i kytary. Jejich noise pop se ale přesto líbil. Po nich pódium opanovali již dávno neexistující souputníci Mdloba, mimořádně vzkříšení pro tento večer. Jejich blok nechal vzpomenout na počátek devadesátých let, kdy k tomu, aby člověk vylezl na pódium, stačilo mít odvahu. Jejich noise session byl dost improvizovaný, místy až chaotický a bohužel většinou docela nudný. Závěreční oslavenci ale sál opět slušně zaplnili. Jejich smršť by se dala krájet. Maximální nasazení, hlukové stěny, které téměř odhazují publikum od pódia, prostě slušná porce pro nenasycené. Obvyklý model, kdy kapela po několika hutných kouscích zařadí něco klidnějšího, aby si publikum oddechlo a kapela odpočinula, se prostě nekonal. Nášup od začátku do konce. Slut patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co se u nás dá na poli tvrdé a rychlé hudby slyšet - jen tak dál, chlapci.

Pozvánka na léto
Taky patříte k těm, kteří už druhý den poté, co začalo mrznout, smutně vzpomínají na letní vedra? A nechápete, jak jste se jako děti mohli těšit na to bílé svinstvo? Pak jedna informace s předstihem. Již před několika lety se objevil jeden pozoruhodný nápad - dovolená u moře i na bigbítu. Princip je jednoduchý, přes den se válíte na pláži a večer popíjíte u muziky, speciálně tam dovezené. Aby to každý den nebylo stejné, kapel je víc a střídají se. V minulých letech to většinou bylo v Chorvatsku a zahráli Garage, Echt!, Švihadlo, Václav Koubek, Pluto a další. Na třetí týden v září 2002 se chystá další kolo. Tentokrát to ovšem bude v Itálii a na pódiu se budou střídat Už jsme doma a Hudba Praha.

Holky pozor!
Hrajete rock a jste dámského pohlaví? Pak by vás mohla zajímat aktivita baskytaristky Michaely Formanové. Ta totiž vytvořila webovou stránku, jejímž účelem je vytvořit kontaktní místo pro všechny dámy - muzikantky. Aby dívčí kapely měly kde hledat nové spoluhráčky a aby začátečnice měly výchozí bod. Celý projekt se jmenuje Let Girls Rock! a zmiňovaný web najdete tady

Novinky u černého puntíku.
Minule jsem tu zmiňoval, že v průběhu prosince, ještě před vánocemi, vydalo brněnské vydavatelství Indies pět nových titulů. Pozadu nezůstal ani pražský Black Point - vedle již zmíněné trojky "Je mi krásně" košířských Echt! a archivního kompletu "Velkoměsto" legendárních Extempore z roku 1981, ještě stihl vydat další album keltských Dochas Band, v edici Archív legendu české nové vlny Dvouletá fáma (včetně nahrávek z jejich pozdějšího období v sestavě s Radomilem Uhlířem) a také desku dívčí skupiny Psalteria, interpretující gotické, renesanční a další středověké písně.

Desky přesunuté i nové.
"Člověk míní a osud mění", praví staré pořekadlo. Platí to i ve vydávání desek. Proto si musíme ještě počkat třeba na druhou desku pražských Bast, kteří chystají i návrat na pódia. Jen co si zpěvačka odbyde své další mateřské povinnosti, vydají konečně album a začnou opět obrážet klubová pódia. V sestavě došlo jen k malé obměně, když basistu Šmityho, aktivního nyní v poklidných, dříve triphopových Roe Deer, nahradila nová posila. Do doby po novém roce odsunuli svou dvojku "Milimetry ticha" i Gnu. Odložen na konec zimy je i debut November Second. Kvůli problémům s bubeníkem, uvízlým ve spárech jakési sekty, odložili své další album i OTK. A počkat si musíte i na třetí titul kapely Oswald Schneider, která mimochodem stále shání bubeníka na post uvolněný Milanem Caisem, vytíženým jednak Tata Bojs a jednak svými výtvarnými aktivitami. Zájemci se mohou ozývat na tento mail
Spousta desek vás čeká i v příštím roce zcela plánovaně - namátkou budu jmenovat třeba soundtrack k novému filmu Petra Zelenky "Rok ďábla", který vyjde v půlce února. Guerilla Records slibují nové DG 307. Anebo se můžete těšit třeba na další, šesté řadové album Už jsme doma "Rybí tuk", které je ovšem plánováno až na květen.

Festival Violens - Násilí pod lupou
Osmý mezinárodní festival interdisciplinární spolupráce v umění, pořádaný táborským centrem Cesta proběhne 22. - 26. srpna 2002 Pořadatelé k tomu napsali: Umění i násilí zjevně vyrůstají z abstraktna - z oné sféry, jež se vymyká logickému uvažování, z domény citu. Prolínání umění a násilí nás zároveň odpuzuje i přitahuje, děsí i vzrušuje. V minulosti bylo toto prolínání komplexně zpracováno a s tím, jak se v každém společenství násilí vyhrocuje, paranoia, cenzura a etické nároky nám brání klást - a nikdy i jen nadhodit - některé z velmi důležitých otázek, které násilí a umění jednotlivě i dohromady navozují. Zejména jak se násilí projevuje a co nebo jakou mírou ho potřebujeme, abychom nepodlehli pěstování strachu a závislosti? Je násilí nástrojem, procesem nebo následkem? V jakých případech lze umělecké ztvárnění násilí obhájit? Když představuje cvičení intelektu, rituál či duchovní povznesení? Lze nalézt i jiné duvody nebo bývá násilí vždy neomluvitelné? Je násilí v umění akcí, reakcí či reflexí?
V případě festivalu Violens - násilí pod lupou pracujeme s definicí (nikoli svazující) umění jako společenského dialogu a násilí coby demonstrace síly či výrazu dominantního postavení. Sdružení Cesta zve umělce z nejrůznějších uměleckých oborů, aby společně zkoumali zobrazení, činy a témata související s násilím a podrobili kritické analýze jejich původ, odraz a význam. Témata festivalu a parametry mezinárodní a interdisciplinární spolupráce odpovídají cílům centra, mezi něž patří zlepšení komunikace prostřednictvím tvořivého vyjádření. Při volbě účastníků festivalu posuzujeme přihlášky obdržené v každoročním otevřeném výběru. Zájemci o účast mají možnost požádat centrum Cesta o určení partnerů pro spolupráci nebo se mohou hlásit již jako předem sestavená skupina. Definitivní pracovní skupiny zformované pro festival Violens - násilí pod lupou musí zahrnovat:
- více než jednu uměleckou disciplínu
- umělce více než jedné národnosti
- dílo vytvořené výhradně pro festival Violens - násilí pod lupou
- umělce s předchozí zkušeností s uměleckou spoluprácí
Uzávěrka pro podání přihlášek je 15. února 2002. Přihlášku do otevřeného výběru a více informací získáte na adrese:

CESTA
Novákova 387
39001 Tábor, Czech Republic
tel/fax: +420-361-258004
cesta@mbox.vol.cz www.cesta.cz

...a ještě tradiční třešnička na závěr
Walkabouts
© www.capricorn,cz
Máte rádi Nicka Cavea? A Huga Race? A Gallon Drunk, Dirty Three, Tindersticks, Lambchop...? Pak si určitě nenechte ujít další pražský koncert seattleské party Walkabouts, 22.ledna 2002 v Rock Café. Její předchozí koncerty v Roxy a v Akropolis byly vynikající a navíc přijíždějí propagovat své nové album "Ended Up A Stranger" (vyšlo u Glitterhouse / Mute), o kterém kritika tvrdí, že patří k tomu nejlepšímu, co vytvořili. Jako host se představí písničkář James Harries.

Nashledanou za dva týdny.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • a ta Brichta? (Petr Bakla, 06.01.2002 19:17) Reagovat

    Cau Antonine,
    dzihad pane Brichtuv muze byt sice celkem zasluzny, ale budme dusledni: rozdilu mezi Davidem,Bartosovou a Brichtou vskutku nenalezam. Grebenickove jsou to vsichni.
    Mej se hezky v novem roce.
    Petr Bakla

  • Petice? (Ludvika Smutná, 22.01.2002 19:23) Reagovat

    Petice Alese Brichty mi pripada vic jak dobre promysleny reklamni tah. Ja nemam pocit, ze by na Ceske televizi bylo malo rockove muziky. Ja osobne si ji tam najdu pokud ovsem chci - Noci s Pavlem Andelem - kolik hodin je tam venovano rockove muzice????; Kloboucek, koncerty unplugged.... Zrejme Alese Brichtu produkce Noci s Andelem nepozvala. Dovoluji si i odkazat na Vas clanek z 10.01.2002 Medúza - porad jen pro deti?
    V kazde televizni spolecnosti stoji dost penez nasazeni klipu do hitparady. Ales Brichta je profesional, ktery se zvladne se svym personalem postarat o radne odstreleni kapel ktere se na podiu objevi pred jeho vystoupenim- osobni zkusenost i s chovanim vuci publiku. Nejsem na jeho strane a s takovouto petici rozhhodne nesouhlasim.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ Půlka října bude patřit rocku, hip-hopu a částečně i klasické hudbě. Můžete se těšit na Mňágu a Žďorp, anglické Elbow, navrátivší se Lil' Kim, vídeňského Jonase Kaufmanna, zremixovaného Floexe, slovenské Nocadeň, rappera... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2019 06:47 v sekci Novinky | Nové desky
0
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné
Rozhovory: Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné "Písničky jsem chtěl absolutně překopat, aby to nebyl systém, kdy je kapela hraje tak, jak je všichni známe z nahrávky a koncertů, a pak se k tomu naroubuje dalších 50 muzikantů," říká Janek Ledecký o symfonickém turné. Skladby... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Opeth - In cauda venenum 9/10
Recenze: Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Michal Ambrož společně s novou Hudbou Praha rozjařil Lucerna Music Bar (20.04.2017 10:14)
- Michal Ambrož představí v pražském Lucerna Music Baru naživo svůj "Srdeční příběh" (11.04.2017 10:56)
- Recenze: Hudba Praha se na druhém kompilačním albu zaměřila na svou mladší éru (30.05.2014 15:00)
- Hudba Praha doplnila výběr hitů z let 1995 - 2010 čtyřmi novými písněmi (06.11.2013 19:43)
- Hudba Praha zahraje v Lucerna Music Baru své best of (14.03.2013 12:08)
- SUPRAPHONline.cz rozšiřuje nabídku o nové nahrávky (19.12.2011 18:19)
- Naživo: Deborah Bonham a dvě tváře kultury (31.01.2011 17:15)
- Koncert Deborah Bonham klepe na dveře (28.01.2011 07:34)
- Nové desky pro 50. týden (12.12.2010 05:00)
- Naživo: ... a pak Fanánek ukázal p**u (15.10.2010 15:28)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 17.10.
Charlie Cunningham (UK) (Roxy/NoD, Praha)
Čt 17.10.
Hilltop Hoods (AUS) + Mojo Juju (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)
Čt 24.10.
Jesca Hoop (USA) (Café V lese, Praha)
Čt 24.10.
BE27: Manon Meurt + Luvver (SK) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Jonas Blue Armand Van Helden Thomas Dybdahl 11 Fingers Records New Kids On The Block Ready Kirken Jaga Jazzist Radio 4 Kryštof Kool And The Gang Blood Red Shoes Inna Highly Suspect Hellyeah Ringo Deathstarr Walk On Fire Lady Gaga Wanastowi Vjecy Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver