Vítám vás u šestého pokračování Podzemě. Dneska bych se s vámi na úvod chtěl podělit o zajímavý pohled. Jedná se o současný stav klubů v Čechách. Všichni víme, že situace začíná být tristní, až na vzácné výjimky dramaturgové odmítají neznámé skupiny bez ohledu na kvalitu, posílat naslepo demokazety se ze strany skupin jeví jako donkichotství, všude hrají jen zavedená jména a všudypřítomné revivaly, které ovšem pomalu, ale jistě získávají skoro stejný počet odpůrců jako mají příznivců. Spousta lidí, včetně mě, si klade otázku, jak z toho ven. Nedávno jsem dělal rozhovor s kapelou Decline, ve kterém chlapci ventilovali jeden názor, který mě dost zaujal. Mezi řečí, v podstatě nevědomky, pravili, že dramaturgové klubů si často své problémy způsobují sami svou pasivitou. Že je v českém klubu běžné, že dramaturg pouze bere telefony manažerů a zapisuje si termíny kapel, o kterých dopředu ví, že budou úspěšné. Ostatní odmítá. Cenu za vystoupení se snaží "ukecat" tak, aby nic neriskoval a mohl ji zaplatit z tržby na baru bez ohledu na návštěvnost. (U dramaturgů oblíbené "hraní za procenta" rozhodně není časté jen u začínajících skupin…) O nějakou propagaci se pak ani nepokouší. A proč taky – má svoje jisté. Kluci z Decline třeba popisovali situaci, kdy v jistém klubu šli po koncertě, na který přišlo relativně málo návštěvníků, pro honorář do kanceláře a v koutě místnosti pod židlí se povaloval štos plakátů, které pořadateli nějaký čas před koncertem poslali.

A tak mě po onom rozhovoru napadla poněkud "hříšná" myšlenka, že ty známější skupiny často koncerty nemají nějak výrazně lepší než ti méně známí, jenomže na rozdíl od nich se o tom koncertu prostě ví. Jak říkali Decline, pořadatel, který je nucen zaplatit nějaký slušný honorář (řekněme třeba deset tisíc a více) se prostě musí už trochu snažit, aby mu tam ti lidé přišli. A tak třeba "nezapomene" vylepit plakáty, dá koncert do místního zpravodaje, zavolá do místního rádia… A to už vůbec nemluvím o tom, že Decline jsou poprocková, již docela známá parta, kterou hrají v rádiích. Je jasné, že pro začínající skupiny se tímto nic nemění. Pokud je pořadatel líný vylepit plakáty i na ty relativně známější, těžko se asi bude snažit objevovat nové zajímavé kapely, pořádat večery začínajících, organizovat nějaké soutěže. Ale zase si lze vzpomenou na časy nedávno minulé. Pamatuji si na to, jak jsem v osmdesátých letech často chodíval do klubu Na Chmelnici. Nejen totiž, že tam hrály dobré skupiny, ale často tam bylo k vidění leccos nového, zajímavého - na postu předkapel. A tak jsem viděl třeba před Hudbou Praha zajímavou skupinu N.I.C. nebo před někým jiným Ministerstvo, tedy skupiny, na které bych býval asi sám nešel. Dnes časté výmluvy dramaturgů, že ty slavné kapely žádnou předkapelu nechtějí mi připadnou směšné. A tak až budete, jako občas já, přemýšlet, jak je možné, že některé klubíky mají prostor obývacího pokoje a přitom bohatý a zajímavý program, a jiné ideální prostor pro osmdesát a více lidí a koncerty jednou měsíčně za neustálého fňukání, že tam nikdo nechodí, zkuste se na to podívat třeba takhle…

Tonda Kocábek kocabek@musicserver.cz

Alternativa se blíží

Od příštího pondělí proběhne v pražských klubech Delta (Praha 6, autobusem 218 ze st. M Dejvická na konečnou), Vagon (Praha 1, Národní třída, Palác Metro) a v Divadle Archa (Praha 1, ul. Na Poříčí, naproti obchodnímu domu Bílá Labuť) další ročník mezinárodního festivalu Alternativa 2000. Opět na něm budou převažovat zahraniční hosté (pokud jsem počítal dobře, napočítal jsem zastoupení šestnácti států) v čele s mezinárodně uznávanou saxofonovou veličinou Johnem Zornem. Domácí scénu bude zastupovat několik osvědčených jmen jako je Pavel Fajt či skupiny Činna nebo Šarkőzi a také dvě letošní překvapení – violoncellové duo Tara Fuki a Fru Fru, což je nová skupina zpěváka Václava Bartoše, známého z formace Pluto. Součástí festivalu bude také již v Podzemi zmiňovaná přehlídka objevů domácí scény Malá Alternativa (o té vám v budoucnu určitě ještě poreferuji, neb jsem byl přizván do poroty). Po celou dobu festivalu, který trvá od 27.11. do 9.12., bude v klubu Delta probíhat výstava fotografií z loňského ročníku. Bližší informace o programu najdete tady.

Novinky u Indies

Brněnské vydavatelství Indies hlásí další nové tituly. Vedle již aktuálně vydaných desek skupin Rale, Sledě, živé sledě, Majerovy brzdové tabulky a dalšího sólového alba zpěvačky Ireny Budweiserové právě vychází dvojcédéčko High Fidelity, které zachycuje dosud nevydané nahrávky trojice Oldřich Janota + Pavel Richter + Luboš Fiedler z roku 1984. Do konce roku by pak měly ještě vyjít deska svérázného velvarského písničkáře Jiřího Konvrzka s názvem "Pod Řípem", tentokráte sólová bez jeho doprovodné skupiny Třetí zuby, dále třípísňový singl "Hole" brněnských grunge-rockerů Big Ole Pile a před vánocemi pak ještě album brněnské bluesové skupiny Hoochie Coochie Band "I Love Baby".

Příznivci židovské hudby mají své stránky

Dobrá zpráva přišla z tábora příznivců klezmeru a jiné židovské hudby. Vznikly specializované domácí stránky zaměřené na tento stále populárnější žánr současné world music. Mají formu novin a najdete na nich třeba aktuality z domova, recenze některých významných koncertů nebo alb ze světa, nějaké ty odkazy, seznam českých klezmerových a jinou židovskou hudbu hrajících kapel nebo téměř kompletní diskografii české klezmer a židovské hudby. Ti, kteří se s pojmem "klezmer" dosud nesetkali, si zde můžou přečíst vysvětlující stať a najdete zde informaci i o festivalu Devět bran. Zajímá-li vás tento občasník, klikněte si tady.

MBT nekřtí, ale vítají…

Majerovy brzdové tabulky, skupina kterou jedni označují jako "akustický rock", zatímco jiní je řadí ke "keltským" skupinám, mají nové (již čtvrté) album "Ryba ryb". Uvítají je na koncertě 7.12. v pražském Paláci Akropolis a zahrají ho v sestavě speciálně pro tento večer rozšířené o studiové spolutvůrce desky Marka Stiftera, Pavla Fantu, Tomáše Makovského a Jáchyma Baška a možná ještě o několik dalších milých osob. Hosty večera budou Pavla Milcová a Peter Binder. Další koncerty, které do konce roku skupina chystá v souvislosti s vydáním "Ryby ryb" proběhnou v Brně 27.11. v klubu Leitnerova (brněnské uvítání), 28.11. v ostravském Parníku, 29.11. v Čajovně Bludný kámen v Opavě, 30.11. v čajovně Kuba a Pařízek v Jihlavě a na závěr v tradičně oblíbeném klubu Tradiční kloub v Sušici

A telegraficky…

Díky vašemu tipu, milí čtenáři, jsme byli upozorněni na docela zajímavou osobu Andrease Kröpera. Andreas je původem Němec, ale v Čechách již žije deset let. Angažuje se jednak na poli barokní a klasicistní hudby, ale koncertuje i s různými jazzovými, funkovými a bluesovými formacemi doma i v zahraničí. Na svém kontě má cca 20 alb, převážně s repertoárem barokních mistrů. V roce 1999 byl o něm natočen dokumentární film "Andreas z Černotína", který odvysílala krom naší i švýcarská televize. V současné době spolupracuje třeba s Ivou Bittovou. Když jsem si listoval jeho stránkami, byl jsem docela dost překvapen. Ostatně podívejte se sami.

O tom, že v Praze bylo před časem otevřeno Muzeum a archív populární hudby (Popmuseum), jste asi už slyšeli. Sídlí v Besední ulici č.3 na Malé Straně. Od minulého čtvrtka je další důvod, proč ho navštívit. Krom stálé expozice, nejrůznějších výstav či možnosti si zde na videu shlédnout televizní seriál "Bigbít" (a to včetně dosud neodvysílaných dílů!!!), zde začal fungovat i klub. Má nepřekvapivý název Popmuseum a bude otevřen každý čtvrtek od 17:00, koncerty převážně bluesové hudby začínají v 19:30. Více najdete tady.

Už jsme doma mají jednak novou webovou stránku a jednak momentálně zřídili pro své fanoušky internetovou konferenci v rámci probíhajícího amerického turné. Sdělují na ní – zhruba jednou za 3-4 dny - své zážitky, a vy jim tam mezitím můžete posílat své dotazy či vzkazy. Přímý odkaz na ní najdete na agenturních stránkách.

Máte rádi třeba Švihadlo, Polemic, Sto zvířat, The Chancers a jim podobné? Zajímá vás reggae, ska a spřízněné žánry ? Potom – pokud jste tak ještě neučinili – si napište na mail velkého propagátora těchto žánrů Karla Ctibora alias Dj Kayi a požádejte ho o zařazení do mailing listu. Pak už můžete klidně spát bez toho, že by vám něco uniklo, co se v téhle škatulce šustne, o tom budete informováni. Včetně kvant hyperlinků na zajímavé stránky.

V úvodu čtvrtého pokračování Podzemě jsem si povzdychl nad zmlsaným českým publikem a kapelami, které nejsou doma proroky a úspěchy slaví hlavně v zahraničí. Mimo jiné jsem zmiňoval i táborských Sunshine Téhle kapele se zatím povedl další "běžný " kousek. Jedna jejich skladba byla, vedle několika slavnějších jmen, zařazena na soundtrack k druhému pokračování filmu "Záhada Blair Witch". No Comment.

Nepropásli jste?

V minulých čtrnácti dnech se na MusicServeru objevily tyto články obsahově spřízněné s Podzemí:

J.A.R. po jedenácti letech - nejdrsnější, nejjemnější, nejšpinavější, nejčistší
J.A.R. tradičně oslavili další rok své existence ve velkém sále Lucerny - tentokrát po jedenácté. Současný styl, který na vystoupení láká jak zasvěcené jazzmany, tak příznivce taneční muziky, zdá se, svědčí velmi nejen kapele, ale i publiku. Na recenzi obohacenou fotkami z večera se dostanete tudy...

Hudební hypnóza funguje!
Parta Hypnotix to se svým mixem reggae, dubu, exotiky a samplerů umí tak skvěle, že se nedivím, jak je možné se tancem dostat do "transu", a to i bez přírodních nebo chemických povzbuzovačů. Alespoň tak na mě působili v Roxy...

Švédská trojka po australsku
V sobotu 11. listopadu zavítali do Prahy vyslanci australské alternativní hudby . Jejich hned dvojitou porci (Dirty Three a Conway Savage) doplnila česká předkapela November Second. Pokud máte rádi třeba Nicka Cavea a nebyli jste tam, můžete jednal litovat a jednak si o tom alespoň přečíst.

Helsinky v Arše, Archa v Helsinkách... vzlety a pády současného Finska
O víkendu proběhl v pražském divadle Archa další díl leošního festivalu Helsinky v Arše, o kterém se už na MusicServeru psalo mnoho. Na zážitky byl velmi bohatý a pestrý, místy příjemně překvapil, místy nepříjemně zklamal... více o něm v následující recenzi.

Rock svlečený do naha
Rockoví i folkoví The Waterboys (alias Mike Scott a najatí hudebníci) opět přicházejí s novým albem, které tentokrát dostalo název "A Rock In The Weary Land".

Soumrak – pokaždé jiný a přitom již léta stejný
Už jste někdy slyšeli desku nazpívanou v šesti jazycích? Už jste někdy viděli booklet, ve kterém polovině textů nerozumíte a obracíte stránky pozpátku? Tak taková deska vznikla nedávno na Moravě. Nahrálo ji mezinárodní seskupení Rale a jmenuje se "Soumrak/Twilight".

Korýš času Irena Budweiserová?
Po čtyřleté odmlce vyšlo na světlo světa nové album Ireny Budweiserové "Korýši času". O tom, nakolik se v něm původní hvězda Spirituál kvintetu realizovala a jak se jí daří na dráze sólové jazzovo-spirituálové zpěvačky se dozvíte z CD, nebo také z následujícího pozastavení se nad ním.

Experimentální dítě Radiohead
Radiohead se na na nové desce "Kid A" pustili do křížku s elektronikou a z tohoto souboje vycházejí jako vítězové. Smícháním umělých rytmů a emocí dospěli k hudební symbióze budoucnosti. Slyšet "Idioteque" a zemřít aneb císař je mrtev, ať žije císař...

Tak nashledanou zase za 14 dní…