Seriál "Co poslouchá musicserver" je tu od toho, aby se s vámi naši redaktoři a fotografové podělili o dojmy z alb, která je buď v poslední době zaujala, anebo neodmyslitelně patří do jejich playlistů. Připomeneme si jak desky dávno vydané, jimž se v médiích mnoho prostoru nedostává, tak alba nová, o nichž by ale jinak na musicserveru třeba ani nepadla zmínka. Že mnohdy půjde o velmi pestrou kolekci, je nasnadě. Nejinak tomu bude i tentokrát. Začneme ve Skandinávii, kde se po seznámení s Norem Bj?rnem Torske přesuneme za finskými Kotiteollisuus. Zjistíme, kdo jsou Plump DJs, představíme si ruskou písničkářku Zemfiru a maďarskou SuperStar Magdi Rúzsa.

---

Dan Hájek: Bjørn Torske - Feil Knapp (2007)

Norsko je speciálním pojmem v oblasti hudby. Většina tvorby odsud, tedy aspoň té, co poslouchám, má nádech mrazivé polární záře a určité melancholie. Dýdžej Bjørn Torske na své třetí desce "Feil Knapp" podlehl podobným náznakům a už to není ten dravec, který bláznivě mixuje styly. Placka "Trobbel" (2001) byla o něčem jiném; z tohoto úseku jeho tvorby byl i výteční remix pecky "Eple" pro Röyksopp. Na svém třetím sólu podlehl atmosférám lounge music a popral se s tím zcela po svém. Ve "Spelunker" obhajuje zvuky ze starých PC her, které naklonoval do reggae rytmu, protipólem je "Tur I Maskinparken" vystavěná na minimalistické kostře. Bjørn rád takto překvapuje a mění své tváře. "Feil Knapp" tolik neuhrane, ale na letní cafédelmarování je to vhodný aspirant.
Nejlepší skladby: "Hatten Passer", "God Kveld"

---

Luboš Kreč: Kotiteollisuus – 7 (2005)

Láska na první pohled. Možná klišé, možná pohádkový výmysl, ale někdy to funguje. V hudbě to je vlastně láska na první poslech. Tak jako u mě a finských Kotiteollisuus. Před dvěma lety jsem je viděl na rockovém festivalu v Imatře nedalo finsko-ruských hranic. Přijela tam parta motorkářů, vousy jako mladí ZZ Top, z pódia pak prýštila zvláštní kombinace suverenity a ironie. Kamarád, jenž mi překládal, tvrdil, že jsou v zemi tisíce jezer vyhlášení právě tím, jak dokáží pošťuchovat své fanoušky. Zabralo to i na mě. A ta hudba! Asi nejtriviálnější přiblížení by znělo metalo-hardrock, jenže to není tak jednoduché. Stavějí na mohutných kytarových hradbách, ale vokál bývá překvapivě civilní, skoro jemný a proudí jím neskutečně chytlavé melodie. Je v tom něco z Queens Of The Stone Age, něco z Fu Manchu, sem tam Metallica. Album "7" je výtečné, předchozí "Helvetista Itaan" také. Teď Kotiteollisuus vyšlo nové EP "Kummitusjana", už se chystám...
Nejlepší skladba: "Raskas kantaa"

---

Ondřej Michal: Plump DJs - A Plump Night Out (2001)

Dvojici Plump DJs tvoří producenti a dýdžejové Lee Rous a Andy Gardener. Vloni v březnu jsme je měli možnost poprvé vidět v akci i u nás. Spolu s vykalencem Adamem Freelandem jsou jedni z nejúspěšnějších představitelů současného nu-skool breakbeatu. Jejich šest let stará debutová deska "A Plump Night Out" neznalé nejspíš vyvede z míry hutným zvukem a na daný žánr poměrně energickým tempem. Znalé naopak nepřekvapí, že ji vydali na značce Finger Lickin' Records. Absence mezer mezi skladbami navozuje dojem klasického míchaného setu. Naprosto strhující tracky "No Way" nebo "Fever", jež do vás napumpují energii doslova po litrech, dodnes nesmějí chybět v kufrech s deskami mnoha jejich kolegů z oboru.
Nejlepší skladba: "No Way"

---

Pavel Novák: Zemfira - Live (2006)

Vždy, když jede někdo ze známých do Ruska nebo na Ukrajinu, dostane za úkol dovézt novou desku téhle ženské. Ruská poprocková písničkářka Zemfira, jejíž tvorba by se možná dala přirovnat k Lence Dusilové, patří už několik let mezi moje největší oblíbence. Loňský živák rozhodně nepředstavuje ten nejlepší kousek její diskografie (bohužel obsahuje pouze deset skladeb), ale ty nejdůležitější rozhodně neopomíjí. Ty nejlepší ("Běskoněčnosť", "Arivederci", "PMML") navíc dostaly nové aranže a i když v tomto případě dávám spíš přednost originálu, celému koncertu to jen přidá na zajímavosti. Doporučuji navštívit její myspace.com a pustit si klavírní verzi původně kytarové "Běskoněčnosť".
Nejlepší skladba: "PMML"

---

Tomáš Parkan: Magdi Rúzsa - Ördögi angyal (2006)

Z pitoreskního panoptika jménem Eurovize mě letos zaujali snad jen irští Dervish a Magdi Rúzsa - maďarská SuperStar za rok 2006. V soutěži zněla jako fajn poprocková písničkářka a na obalu vypadá jako pop-soulová zpěvačka, nahrávku ale spíše charakterizují fotky, kde je navlečená v maskáčích - "Ördögi angyal" je zkrátka poctivá rokenrolová deska plná hutných kytarových riffů, na které se hodně přibližuje tomu, co zpívala v maďarské SuperStar, tedy AC/DC, Janis Joplin nebo Aerosmith. Když se do toho Magdi opravdu opře (a že to umí), její hlas nabere zvláštní nakřáplou barvu a výsledkem je jakási kombinace mezi Janou Kratochvílovou a Naďou Urbánkovou. Doporučuji nenechat se odradit pro nás poměrně exotickou maďarštinou a tím, kterými soutěžemi Magdi Rúzsa prošla, a zkusit tuhle velmi dobrou desku.
Nejlepší skladby: "Új nap", "Ciki ez a helyzet"

---