Mladý a talentovaný pražský projekt Bek Ofis natočil album, které se sice trochu houpe na odeznívajících vlnách britpopu, je ale obdařeno naléhavou atmosférou a výborným zvukem. Rozhovor se dotkl nejen nové desky, ale i soutěže Eurovize či hudebního vkusu frontmana Jana Nedvěda.
© bekofis.com Bek Ofis před nedávnem vydali debutové album
"For The Truth...", což byl samozřejmě také hlavní impuls pro popovídání si s nimi. Deska ve dočkala povětšinou kladných recenzí a nejinak tomu bylo i u nás na musicserveru. Album "For The Truth..." je kompaktní a na českou tvorbu působí poměrně vyzrále, takže tihle kluci mají našlápnuto dobrým směrem. Když jsem je žádal o rozhovor, nastal ale jeden malý háček. Frontman a ústřední postava kapely Jan J. Nedvěd je momentálně na delším studijním pobytu ve Španělsku, tudíž rozhovor s ním musel proběhnout přes elektronickou poštu.
Na debut se čekalo poměrně dlouho, proč? A proč jste ho vydali zrovna u Studia Fontana, nenašel se nikdo větší, kdo by zaručil lepší distribuci?K čekání bylo několik důvodů. Především jsme se v počátcích nahrávání rozpadli jako kapela a začali fungovat jako projekt ve dvou lidech, což nás trošku pozdrželo. Další věc je, že jsme nepotřebovali nic uspěchat a mohli jsme si s tou muzikou pořádně pohrát. No a samozřejmě jde o zvuk, kterej jsme chtěli mít absolutně precizní a myslím, že se to povedlo. Fontana proto, že je to vlastně rodinný podnik a každému je asi jasné, že se nejlépe postaráme sami o sebe.
Prošli jste si sami nějakou soutěží?Soutěží už pár bylo. Na Radiu Beat jsme skončili na druhém místě v nějaké té jejich "bitvě", ale co nás potěšilo hodně, bylo umístění v Eurohitparade.com, kde jsme získali ocenění za skladbu měsíce - "For The Truth You Must Fight".
Přijde mi, že si libujete v tom, aby měla každá písnička svoji osobitou atmosféru. Jde vám o ni především? Nebo je to v něčem jiném, že se třeba snažíte sdělit lidem prostřednictvím hudby nějaké poselství, chcete se prosadit v rádiích, mít originální melodii, nabalit holky...?Každá musí mít svoji atmosféru, kdo by to jinak poslouchal? Samotnýho mě nebaví poslouchat Jacka Johnsona, protože každá jeho písnička je jen variací na tu předešlou, tak to tak přeci nemůžu dělat taky. Nabalit holky je rozumnej argument, radiím se taky nebráníme a o melodie jde především, takže souhlasím se vším.
© bekofis.com Teď jsi na delší dobu odjel do Španělska, a tím pádem nemůžete album propagovat třeba koncertní šňůrou. Nebojíte se, že vám ujede vlak?Neujede. Ještě se ani pořádně nerozjel, ale už nakládáme ve strojovně pořádnou nálož! Koncerty už začínáme plánovat a nejspíš se do všeho pustíme v červenci.
Někde jsem četl, že jsi pobýval nějakou dobu v USA, teď to Španělsko... Kvůli tomu si říkáte spíš projekt, než kapela? Že vlastně fungujete jakoby "nárazově"?Projekt si říkáme proto, že nejsme kapela, ale jen dva lidi - Pavel Marcel a já. To, že teď nehrajeme, je pravda trošku brzda, ale jinak budeme fungovat úplně normálně. No a samozřejmě ty cesty taky proto, že se chystáme hrát i v zahraničí.
Prý jsi se momentálně ve Valencii stal členem poprockové kapely, jak jsi se k tomu dostal? Máš s Identidad Perdida větší úspěch, než máš tady doma s Bek Ofis? Vrátíš se vůbec?!Jasně že se vrátím, mám doma
Bek Ofis, který čeká na pomoc. Identidad Perdida jsou vysokoškoláci z různých koutů Španělska, co se dali dohromady zhruba před třemi roky. Koncertujeme hlavně ve Valencii a okolí. V prosinci jsme vyhráli cenu za nejlepší píseň ve městě Petren na jihu Španělska a právě teď tu dáváme dohromady desku. Je to partička dost šikovnejch kluků, a ty písničky jsou fakt bomba.
Koncertů už jste stihli ale docela dost. Jaký byl váš nejotřesnější koncertní zážitek?Nejotřesnější zážitek z každýho koncertu je to stěhování všeho... No a jasně, že nejotřesnějším zážitkem by bylo i to, pokud by nepřišla žádná fanynka. To se ale naštěstí ještě nestalo. Takže se dá i to stěhování přežít.
S kým byste si nikdy nestoupli na pódium? Máte nějakého nepřítele?Nemáme. Zatím nejsme slavní, takže nás teď všichni budou mít rádi. To přijde až později. Spíš ti nepřátelé asi vědí o nás, než že bychom my věděli o nich. Ale třeba s Helenkou, Timberlakem nebo Shakirou bych se opravdu nechtěl ani pozdravit.
Co říkáš na soutěž Eurovize, resp. Eurosong? Není to přinejmenším divné, že by ČR měli reprezentovat Kabáti, přičemž se o účast ucházela původně i Helena Vondráčková?No tak to je samozřejmě humus. Je mi z toho blbě jen když to slyším. Mám pocit jako kdyby se snad už vážně všichni zbláznili. Copak nemáme dost dobrý muziky? Asi se tam přihlásíme příští rok, abychom to rozsekli!
© bekofis.com Jaké je tvoje poslední hudební překvapení? Je nějaké album, koncert nebo třeba singl, který ti udělal mimořádnou radost?Naposledy jsem se byl podívat na koncertě Yanna Tiersena a trochu mě zklamal, ačkoliv je to vynikající muzikant. Ale asi je to tím jeho nutkáním dělat neustále něco "francouzsky odlišného". Daleko radši si ale do sluchátek pustím nové
Kasabian, Richarda Ashcrofta, americké The Inkwell a naprosto mě odrovnávají finští
The Crash. Na ty jsem ochoten se jet podívat do Helsinek.
Blíží se udílení cen Anděl, své majitele už mají Žebříky. Jaký máš na tyhle ceremonie názor?Ale jo, proč ne? Alespoň se hudbě udělá propagace a i lidé, kteří třeba vůbec netuší, co se děje, jeden den v roce zjistí, co a jak... Ale moc to teď nesleduju. Zas tak podstatná věc to pro mě není.
A co bude dál? Bude klip? Chystá se něco v Bek Ofis?Na klipu se pracuje a nejspíš se bude natáčet v létě. Trošku si s tím musíme pohrát, aby to stálo za to. Propagace desky v podobě koncertů nás taky ještě čeká a hlavně doufám, že se povede nějakej ten festival.