První koncert turné Finally... The First Farewell Tour Phila Collinse se odehrál před rokem a půl v Miláně. Nějaký čas to vypadalo, že se do České republiky už nepodívá. Nakonec to s jedním odkladem vyšlo hned dvakrát a reportáž z prvního koncertu s fotkami z koncertu druhého najdete v následujícím článku.
© Jiří Kosnar / musicserver.cz Musím se přiznat, že se mi bude psát velice těžko report z pražského koncertu
Phila Collinse, protože on už v podstatě jeden report z tohoto turné na našem serveru vyšel. Před rokem a půl jsme s kolegou Hájkem navštívili druhý koncert Finally... The First Farewell Tour ve Vídni a svoje zážitky jsem relativně obsáhle sepsal v
tomto článku. Nyní, dle vlastních slov Phila Collinse, jsem naopak navštívil předposlední koncert tohoto turné, a mohl jsem tak porovnat v podstatě tři koncerty (tou třetí show je záznam na luxusním DVD "Finally... The First Farewell Tour"). Asi by nemělo valný smysl se pokoušet psát jinými slovy totéž, co před rokem a půl, hlavní osa celého koncertu zůstala prakticky stejná, ale přeci jen se několik málo věcí změnilo a na ty bych se rád zaměřil.
© Jiří Kosnar / musicserver.cz V první řadě se za ten čas změnil setlist. Jako jeden z mála jsem měl totiž možnost vidět a hlavně slyšet naživo výbornou "On My Way" ze soundtracku "Brother Bear", kterou Collins hrál právě pouze na prvních dvou koncertech. Specialita americké části turné "Misunderstanding" nahradila i druhého zástupce ze stejné desky - "No Way Out". Naopak specialitou třetí části turné, v níž navštívil právě Prahu, byla písnička z "Both Sides" "We Wait We Wonder". Nutno napsat, že ačkoliv skladby právě z tohoto alba nejsou publikem moc oblíbené, živá verze "We Wait And We Wonder" byla doslova úchvatná a strhla snad všechny v Sazce. Zvlášť její intro, kdy
Phil Collins bubnoval společně s Luisem Contem na vyvýšené části pódia skotský marš za zvuků dud, působilo impozantně. Další změnou setlistu, kterou uvítali především fanoušci
Genesis, byla výměna "I Missed Again" za skvělou "Invisible Touch". Ta zazněla vlastně až v samotném finále celého koncertu, kdy Collins sázel jednu hitovku typu "Two Hearts" nebo "Wear My Hat" za druhou a možná právě tuto skladbu ocenilo pražské publikum největšími ovacemi. Pravděpodobně i zařazení písničky může signalizovat návrat k
Genesis. Jedinou nepříjemnou a poměrně překvapivou změnou bylo vyškrtnutí tarzanovské "You'll Be In My Heart".
© Jiří Kosnar / musicserver.cz Další, a to velice potěšující novinkou byla modernizace pódia. Základní tvar v podobě malé arény zůstal pochopitelně stejný, ale vylepšení světelného parku bylo skutečnou trefou do černého. V místě ramen se světly, která ne moc často vyjížděla zpoza pódia, což je vidět i na zmíněném DVD, se objevily jakési světelné nosníky s dalšími podvěšenými světly. Nosníky jako celek různě měnily barvu, polohu i natočení a koncertu dodávaly ještě lepší atmosféru. Svou úlohu jistě sehrály i vylepšené projekce.
© Jiří Kosnar / musicserver.cz Phil Collins i v Praze začínal obligátní bubenickou předehrou, před kterou se ještě stačil výmluvným gestem českým fanouškům omluvit, za odklad obou koncertů, ale jak jsem tak sledoval, vyprodaná Sazka Arena mu to prominula již dávno předtím. Po "Don't Lose My Number" se ostatně jako vždy pustil do rozhovoru s publikem v jeho rodném jazyce a lámanou češtinou s vtipem jeho vlastním konstatoval, že se mu teda konečně povedlo dorazit. Jak je patrné ze setlistu, pražský koncert už tvořily pouze hity, přičemž stejně jako ve Vídni Collins publikum naprosto konsternoval gospelovou verzí "True Colors". V podobném duchu se nesl i první přídavek "It's Not Too Late", který v některých destinacích prohodí za "Always", jež měla, pokud mám dobré informace, zaznít následující den.
© Jiří Kosnar / musicserver.cz I přes to, že se na Philu Collinsovi podepsal zoubek času a na muzikantech doprovodné skupiny jakbysmet, pořád natrhne kdejakým mladíčkům... vy víte co. Tenhle "stařík" a jeho kamarádi vydrží dvě a půl hodiny běhat po pódiu, zpívat, bubnovat a ještě se tím vším neskutečně dobře bavit, bavit tak i spoluhráče a hlavně diváky. A tak je možná dobře, že končí s turné v takovémto postavení, kdy si ho budou lidi pamatovat právě tímto způsobem. Osobně jsem viděl tři koncerty Phila Collinse a objektivně uznávám, že ten k desce "Dance In To The Light" zůstává jasně na špici, ale i tak:
"Děkuji pane Collinsi, za tři neskutečné hudební zážitky, které nikdy nevymažu za svých vzpomínek."Setlist koncertu:Drum Intro, Something Happened On The Way To Heaven, Against All Odds,
Don't Lose My Number, One More Night, Can't Stop Loving You, Hang In Long Enough, True Colors, Come With Me, A Groovy Kind Of Love, Another Day In Paradise, We Wait And We Wonder, Separate Lives, In The
Air Tonight, Dance Into The Light, You Can't Hurry Love, Two Hearts, Wear My Hat, Invisible
Touch, Easy Lover, Sussudio, It's Not Too Late, Drum Triple Intro, Take Me
HomePhil Collins, Sazka Aréna, Praha, 23.11.2005
Fotogalerie:
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
© Jiří Kosnar / musicserver.cz;
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
© Jiří Kosnar / musicserver.cz