Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Peter Gabriel - III (Melt)

Peter Gabriel - III (Melt)

Vydáno: 13.06.2020 13:15 v sekci Zaprášenosti - Tomáš Rozkovec | foto: Peter Gabriel

Kdo ví, jak by vypadalo další směřování Petera Gabriela, kdyby v roce 1980 nevydal své třetí bezejmenné album. Nejen kritiky, ale i širokou veřejností je hodnoceno jako naprosté zjevení na hudební scéně - myšleno jen v tom nejlepším slova smyslu. Letos uplynulo čtyřicet let od jeho vydání.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Peter Gabriel - III (Melt)

Datum vydání: 30.5.1980
Producenti: Steve Lillywhite
Skladby: Intruder, No Self Control, Start, I Don't Remember, Family Snapshot, And Through the Wire, Games Without Frontiers, Not One of Us, Lead a Normal Life, Biko

Peter Gabriel III
© facebook interpreta
Skladatel, zpěvák a de facto muzikantský všeuměl Peter Gabriel se proslavil především jako frontman a showman Genesis, kterou v roce 1967 spoluzakládal. Tu však po natočení alba "The Lamb Lies Down on Broadway" a následném turné, tedy v době, kdy měla nakročeno ke slávě, k překvapení všech opouští a vydává se na sólovou dráhu.

Peter Gabriel Genesis
© facebook interpreta
Očekávání byla veliká, neb se mělo za to, že právě Gabriel je strůjcem a středobodem veškerého úspěchu kapely. Z těchto předpojatostí vycházely i tehdejší komentáře, podle kterých byli Genesis bez něho zralí na odpis. Opak se však stal pravdou: jejich následné album "A Trick of the Tail" dobylo třetí místo v britském žebříčku a jejich hvězda, byť s menšími zakolísáními a žánrovými kotrmelci, stoupala jen vzhůru. Hlasy věštců se tak nenaplnily.

Naopak kariéra bývalého lídra byla poznamenána hledáním sama sebe i své vlastní hudební tváře. Po skvělém debutu (1977), který se vyšplhal na sedmé místo UK Albums Chart, následovala Dvojka (1978), která naznačila už jiné směry, kterými by se interpret mohl do budoucna ubírat. Jenže to jaksi stále nebylo to pravé. Obě alba byla poznamenána cejchem toho, kdo zpíval a hrál v Genesis. Této nálepky se chtěl jejich autor vehementně zbavit, ostatně i jeho bývalí kumpáni nechtěli být již více spojováni s jeho osobou.

Třetí nahrávka tak měla být naprosto jiná. Jen si na ni posluchači museli počkat další dva roky. Zpěvák je vyplnil čilým koncertováním. Jeho vystoupení si držela vysoký standard a byla velmi ceněna. Několikrát s ním hrál i jeho nedávný kolega Phil Collins. Právě tehdy se zrodila spolupráce, korunovaná přátelskou výpomocí v období, kdy se rodák z města Chobham dostal do finanční tísně v souvislosti s pořádáním festivalu WOMAD. Od Collinse dostal možnost vystoupit opět se svojí bývalou mateřskou skupinou, což byl pro mnohé fanoušky splněný sen. Jednalo se však jen o jednorázovou akci. Uskutečnila se 2. října 1982 v přírodním amfiteátru Bowl v Milton Keynes a redaktoři časopisu Melody Maker ji následně označili za událost roku.

Peter Gabriel 1980
© facebook interpreta
Zpět však ke Trojce. Gabriel si uvědomoval, že pokud se chce nějakým způsobem prosadit v ošidné sólové kariéře, musí vytvořit svůj vlastní osobitý styl. Takový, který bude mezi tunou nové hudby snadno rozpoznatelný. Jen jeho charakteristický hlas už zkrátka nestačil. Ve svém starobylém sídle Ashcombe si proto zařídil své vlastní studio a získal tím časovou a finanční nezávislost na placených studiových frekvencích. Otevřel se mu neomezený prostor pro experimentátorství. Zahořel láskou k world music (fascinace rytmy nadřazenými melodii ho ostatně neopustila dodnes) a začal zcela měnit charakteristiku svých kompozic.

Prvním signálem těchto změn se stal otvírák nového alba, skladba "Intruder". Písni vládne těžký, úderný, téměř agresivní rytmus, za který může hostující Phil Collins. Zaujme především tím, že je absolutně bez jakýchkoli činelů, což byl Gabrielův záměr, ale právě i způsobem, jakým se nahrával. Zvukový technik Hugh Padgham a producent desky Steve Lillywhite společně ve studiu experimentovali s novými krabičkami a kompresory, kterými zvuk z bicího automatu proháněli. Ve stejnou chvíli Phil ladil své nástroje a napadlo ho se k automatu přidat. To se Peterovi zalíbilo natolik, že ho požádal, ať v uvedeným rytmu bubnuje dalších deset minut, aby to vše mohl zaznamenat. A hle, zrodil se základ skladby, který mnohé překvapila. Nejenže takový zvuk ještě nikdo předtím nepoužil, styl bubnování (bez činelů) se navíc stal budoucím poznávacím znamením Collinsovy hry.

"No Self Control" pro změnu přináší nervní rytmus marimby, která stanovuje pevnou rytmickou a zároveň melodickou linku a utváří celkový zvuk kapely. A opět zde znějí výrazné a snadno rozeznatelné bicí nového frontmana Genesis. Zajímavostí je zde hostování zpěvačky Kate Bush, kterou pro hudební svět objevil kytarista Pink Floyd David Gilmour. Ta uchvátila Gabriela svým, jak sám prohlásil, "mimořádným a úžasným hlasem", který poprvé zaslechl v její písni "Wuthering Heights". Později spolu nazpívali nesmrtelný duet "Don't Give Up", který se nachází na albu "So".

Peter Gabriel pohled sklo
© facebook interpreta
"I Don't Remember" obsahuje úžasnou basovou linku hranou na Chapman stick Tonym Levinem. Ten, ač stál u všech předešlých Gabrielových studiovek, přispěl na "III" z důvodu pracovní vytíženosti pouze touto jedinou věcí. Přesto se dá konstatovat, že i on svojí specifickou hrou nový hudebníkův styl definoval. Zcela z jiného soudku a jakoby návrat k vypravěčskému stylu známému z bývalé mateřské kapely je skladba "Family Snapshot". Předkládá příběh politického atentátníka Arthura Bremera, který v roce 1972 postřelil guvernéra Alabamy George C. Wallace, a dává jej do souvislosti s atentátem na J. F. Kennedyho. Do závěru této kompozice autor vložil náhled do dětské duše budoucího vraha. Za zmínku stojí, že zde vůbec poprvé použil elektrické piano Yamaha CP 70, jehož zvuk mu učaroval u jeho bývalého kolegy Tonyho Bankse.

Samostatnou kapitolu, z ranku skutečně politického, přinášejí tracky "Games Without Frontiers", "Biko" či proti xenofobii zaměřený kus "Not One of Us". První jmenovaný, v němž opět hostuje Kate Bush, se na první pohled angažovanou písní příliš nezdá. Pojednává o evropské televizní soutěži Jeux Sans Frontières, ve které se dospělí převlékají do komických převleků a hrají přihlouplé hry. Vyzdvihuje se zde však dětinské chování dospělých, kterým maskují skutečné problémy světa, především nacionalismus, konflikty a v té době všudypřítomná studená válka. Hry bez hranic se i přes svůj minimalistický hudební doprovod staly hitem číslo jedna.

Na piedestal politické rockové hvězdy Gabriela vynesla hymna boje proti apartheidu "Biko". Vypráví příběh jihoafrického aktivisty Stevena Bika, jehož vláda nechala popravit. Žalm za smrt černošského bojovníka za lidská práva se promění v masivní umělecké a politické obvinění jihoafrického apartheidního režimu, který byl tehdy u moci. Hudebně přináší dusnou atmosféru hypnoticky pulsujícího jednoduchého rytmu, který se postupně rozrůstá o další nástroje a nakonec se, stejně jako protesty proti zbytečné smrti, rozhoří v jeden oheň, v jeden silný hlas.

Peter Gabriel 80
© facebook interpreta
Zvuk, jeho plnost a živost je vůbec výsada tohoto alba, kterému se díky obalu z dílny Hipgnosis přezdívá Melt. Přináší deset skladeb. Každá z nich je jiná, jak strukturou, tak náladou. Všechny ale voní svěžestí, novátorstvím a odvahou experimentovat. Poslech jednotlivých kompozic se na jednu stranu může stát lehce stravitelnou jednohubkou k běžnému poslechu, zároveň se posluchač může vžít do role chirurga, který se bude pitvat v jejich jednotlivých vrstvách (a že jich tam je!). Stále je co objevovat - ať už ve zmíněných rytmických sekcích či v barvách použitých nástrojů a nových zvuků. Snad s výjimkou "And Trought The Wire", která jako by vypadla z předchozí kolekce, se jedná o nadprůměrnou hudební záležitost.

Mnozí ze zpěvákových známých byli poslechem díla překvapeni. Ptali se ho, zda náhodou nebyl on tím v léčebně po choré (odkaz na "Lead a Normal Life"), zkrátka jestli se nezbláznil. Zdá se ale, že tomu bylo přesně naopak. Peter Gabriel našel svatý grál. Našel sám sebe a svůj určující hudební styl, který mu v budoucnosti přinese další přesladké plody. Ve své době se jeho Trojka, podobně jako předtím legendární Seržant, stala vzorem pro všechny, kdo to mysleli s hudební kariérou vážně, právě pro její různorodost a zároveň schopnost držet pohromadě jako jeden celek. I po letech, zvláště po posledním digitálním masteringu z roku 2016, zní ještě šťavnatěji a neztratila nic ze svého tehdejšího lesku. Rozhodně stojí za poslech i dnes.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Vzpomínka (Riška, 14.06.2020 09:17) Reagovat

    Díky! Skvělá recenze, naprosto mi souzní. Pamatuji si, že tehdejší "Větrník" na Vltavě zahrál asi 3 nebo 4 skladby a byla ta naprostá bomba v mých uších. Ještě dlouho jsem je na kazetě obehrával. S radostí jsem si pořídil celé CD několik let poté.

  • Skvělé LP (Pavel, 14.06.2020 14:48) Reagovat

    Výborná deska i recenze. Zrovna nedávno jsem ji poslouchal a neztratila nic ze své naléhavosti a zvukového novátorství. Díky.

  • Skvěle, zrovna jsem nedávno trojku poslouchal a ... (Petr Šrajer, 14.06.2020 23:52) Reagovat

    Skvěle, zrovna jsem nedávno trojku poslouchal a najednou je i v Zaprášenostech.

    Mimochodem, Gabriel měl prý v plánu natočit různé jazykové mutace alba, zájem o to ale projevila jen německá pobočka Virgin Records. Výsledkem je "Ein deutsches Album", což je Melt, přetextovaná do němčiny. Škoda, že se ten nápad neujal i jinde, zajímalo by mě, jak by si poradil s češtinou :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Epica - Omega 8/10
Recenze: Epica dostála svému jménu. "Omega" je jejím nejvelkolepějším počinem Nizozemská formace Epica se od svého založení v roce 2002 pomalu, ale jistě dere do popředí celé symfo-metalové scény. Právem jí patří status jedné z nejcennějších evropských metalových značek vůbec. Pro nás je letošní album... čtěte zde
Vydáno: 05.03.2021 08:30 v sekci Recenze
4
The Pretty Reckless - Death by Rock and Roll 9/10
Recenze: Inspirováno smrtí. Přesto je album "Death by Rock and Roll" od The Pretty Reckless nádherné The Pretty Reckless se za dvanáct let svého působení dokázali vyšvihnout mezi pilíře moderního rocku, zejména pak doma v USA. Popularitu si ale vydobyli také v Evropě, kde pravidelně koncertují (pokud tedy můžou). Novinka "Death by... čtěte zde
Vydáno: 04.03.2021 08:05 v sekci Recenze
2
Pohled do českých hitparád 8. týden 2021
Mirai uzmuli v rádiích už třinácté vítězství, Yzomandias a Viktor Sheen nadále dominují albovému žebříčku Čeští dramaturgové a posluchači si mohou podat ruce - mají stále stejné favority. Třinácté vítězství pro "I přes to všechno" od Mirai je něco, co už v rádiích dlouho nepamatujeme. To na kralování rapu v albovém žebříčku... čtěte zde
Vydáno: 03.03.2021 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
0
Nové desky 8/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Alice Coopera po Robina Schulze
Nové desky 8/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Alice Coopera po Robina Schulze Vedle nečekaného alba Warrena Ellise a Nicka Cavea se s novými deskami přihlásili veterán Alice Cooper, australští Sheppard, DJ Robin Schulz, písničkářka Lucy Spraggan, dále Bonnie Tyler, punk-rockoví NOFX, debutantka Celeste, Willie... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 15:15 v sekci Novinky | Nové desky
4
Billie Eilish - The World's a Little Blurry 9/10
Recenze: Billie Eilish ve skvělém dokumentu "The World's a Little Blurry" odzbrojuje svou otevřeností Billie Eilish je pořád ještě teenagerka, přesto už o ní existuje celovečerní dokument. Je to pochopitelné - tato svérázná dívka a originální umělkyně už toho dosáhla a zažila tolik, že to na našlapaný skoro dvouapůlhodinový... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2021 08:00 v sekci Recenze
13
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Slavná alba: "The Dark Side Of The Moon" aneb Magický trojúhelník, který uhranul svět (06.02.2021 09:00)
- Publicistika: Slavná alba: Phil Collins šel s "Face Value" s kůží na trh. A uspěl (30.01.2021 09:00)
- Video: Návrat superskupiny Liquid Tension Experiment stvrzuje klip "The Passage of Time" (25.01.2021 17:11)
- Genesis posunuli termín turné a odhalili podobu své show (25.01.2021 13:39)
- Video: Roger Waters v nové verzi floydovské "The Gunner's Dream" ohromí dokonalým zvukem (21.01.2021 10:12)
- Nové desky 46/2020 - od Gartha Brookse přes Jamieho Culluma po Nicka Cavea (25.11.2020 08:00)
- Předobjednejte si "Delicate Sound of Thunder" Pink Floyd i se sběratelským plakátem (14.11.2020 16:48)
- Video: David Gilmour v prosluněném klipu "Yes, I Have Ghosts" vzdává hold Leonardu Cohenovi (04.07.2020 18:45)
- Koncertní film Rogera Waterse "Us + Them" se dočká vydání na fyzických nosičích (17.06.2020 18:16)
- Zaprášenosti: Genesis - Duke (05.04.2020 15:30)

ALBUM TÝDNE 09/2021

Nick Cave & Warren Ellis
Carnage

V minulém roce uspořádal Nick Cave koncert, pro nějž přearanžoval své songy jen pro klavír a hlas a následně jej vydal na desce "Idiot Prayer". Warren Ellis loni nahrál další soundtrack "This Train I Ride". A letos se oba pánové vypravili do studia, aby vzniklo "Carnage", jejich první společné písničkové album.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Lenka Dusilová Beyoncé Kryštof Karel Gott Liam Gallagher Sia Viktor Sheen Mirai Slipknot Aneta Langerová Robbie Williams Tata Bojs Lucie Bílá Coldplay Dua Lipa Ozzy Osbourne Lady Gaga David Bowie
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu