Poté, co Garth Brooks samovolně uvolnil místo na trůně americké country a odešel do hudebního důchodu, Amerika s napětím očekává, kdo zabere jeho místo. Velkým kandidátem je Tim McGraw, jehož poslední deska "Live Like You Were Dying" měla tuto jeho pozici potvrdit, či naopak.
6/10
Tim McGraw - Live Like You Were Dying
Celkový čas: 64:41
Skladby: How Bad Do You Want It, My Old Friend, Can't Tell Me Nothin', Old Town New, Live Like You Were Dying, Drugs Or Jesus, Back When, Something's Broken, Open Season On My Heart, Everybody Hates Me, Walk Like A Man, Blank Sheet Of Paper, Just Be Your Tear, Do You Want Fries With That, Kill Myself, We Carry On
Vydavatel: Warner Music
Když
Garth Brooks jako první sólový umělec v historii dosáhl stamilionové hranice prodeje svých alb, vydal ještě jednu desku a odebral se do hudebního důchodu. Uvolnil se tak po něm trůn krále americké country, na který si teď brousí zuby hned několik zpěváků s
Timem McGrawem v čele. V posledních deseti letech je právě on po Garthovi nejvýraznějším zpěvákem country. Za jednu dekádu prodal kolem 34 miliónů desek, pravidelně si usurpoval první místa nejen v country žebříčku, odnesl si i nemálo cen americké akademie country hudby a jednu Grammy. Jeho úspěchy lze připsat i jeho manželství s
Faith Hill, ze kterého se během pár let stalo jedno z nejslavnějších hudebních manželství v Americe. Na sklonku minulého roku vydal McGraw album "Live Like You Were Dying", které se do našich končin dostává, jak je již zvykem, s velkým zpožděním.
Když budu srovnávat výše zmíněné dva velikány světové country, pak hned u autorství skladeb bude znát rozdíl. Zatímco Brooks je autorem převážné části svých písniček,
Tim McGraw si na nové album nenapsal ani notu, a dokonce ani větičku textu. Jeho úloha spočívala pouze v nazpívání písniček a v produkci celé desky. McGraw pojal "Live Like You Were Dying" ve stylu tradiční country, prakticky bez vlivu jiného stylu, což znamená, že bude nejspíš nezajímavé pro neamerické posluchače. Jen málokdo se nebude u této desky nudit.
Jestli se na "Live Like You Were Dying" něco povedlo, pak je to opravdu výborná a vlastně jediná rychlá věc na desce "My Old Friend". Jde snad o nejlepší country nahrávku, jakou jsem za poslední dva roky slyšel. Svoje kouzlo má i titulní, na Grammy nominovaná "Live Like You Were Dying" a za pozornost stojí i textově zajímavá "Drugs Or Jesus". Na desce tentokrát není žádný duet s manželkou
Faith Hill, ale přece jen svůj hlas otiskla alespoň do "Blank Sheet Of Paper" v podobě podpůrných vokálů. Bohužel tímto výčet zajímavých písniček končí. Ony ne že by byly špatné, ale jsou si zkrátka podobné jako vejce vejci. Ani po několika posleších desky nejsem schopen identifikovat jednotlivé písničky a mám pocit, že poslouchám jednu dlouhou a dosti nudnou skladbu.
Teď konečně mohu odpovědět na otázku z titulku článku: Osobně si myslím, že na trůn po Brooksovi jen tak
Tim McGraw neusedne. McGraw totiž asi těžko někdy přitáhne do Central Parku osm set tisíc lidí na rozdíl od Gartha, jenž pozvedl country koncert na rockovou show, při které byl schopný roztřískat i několik ne zrovna levných kytar.
Tim McGraw se bojí na svých nahrávkách experimentovat. Ten jeden pokus s Nellym, který navíc na svoji desku nezařadil, se nedá považovat za nějaký velký odvaz.
Toto všechno dokazuje i "Live Like You Were Dying", které nepřináší vůbec nic nového, spíše se veze v dávno vyjetých kolejích a k tomu všemu se stává ještě po několika posleších dosti nudné.