Vážně jsou teprve na začátku? Ruworr!ed hráli ve Futuru jako zaběhlá klubovka

Zní to jako z příručky "Jak na katastrofální akci s mizernou návštěvností snadno a rychle". Vždyť koncert pro mnohonásobně širší publikum odehráli Ruworr!ed před pouhými šesti dny, to když se shodou okolností stali předskokany Yungbluda ve Sportovní hale Fortuna. Proč by tedy kdokoliv, kdo není úplně ultra hardcore skalní, vyrážel na tu stejnou kapelu hrající ve stejném městě jen pár dní nato podruhé? Jenže pravda je trošku složitější.

Koncert ve Futuru se hudebníkům povedlo domluvit už dlouho dopředu, dokonce ještě před červnovým setem na Rock for People, na nějž mělo podzimní hraní původně navazovat. A sám Šimon už tehdy v Hradci Králové, stejně jako v našem nedávném rozhovoru, na akci lákal. Jenže pak přišla příležitost, která se neodmítá - možnost stát se jedním z předskokanů stejnému umělci, díky němuž Zahradníkova kariéra muzikanta v podstatě odstartovala a díky kterému dával přibližně rok zpátky dohromady svou současnou kapelu.

A co je vůbec nejdůležitější, na návštěvnosti byste to kupodivu vůbec nepoznali. Klub se zaplnil velice solidně a přijít ještě tak o dvacet třicet lidí více, už by se prostor pod pódiem stal mnohem méně komfortní zkušeností. Takto zůstal sál naplněn tak akorát a už předskokani Prazdniny si mohli užívat pohled na mnohohlavé obecenstvo.

To si však na stranu druhou bohužel moc nemohlo užít samotné brněnské kvarteto. Nepřátelé interpunkce by totiž potřebovali šikovnějšího zvukaře, který by vnímal, že přes hlasité bicí zanikají jak kytary, tak také samotný zpěv, jemuž naneštěstí téměř nešlo rozumět.

Atmosféra přitom byla srdečná a čtveřice od převážně pubertálního publika sbírala jak lízátka, tak náramky. Zda se v její muzice skrývá nějaký větší potenciál, se ale při nejlepší vůli bohužel moc posoudit nedalo. Navíc to zpěvákovi několikrát intonačně docela ulítlo, takže i přes ten nadstandardní čas krásných pětačtyřiceti minut, který jsme s nimi měli možnost strávit, jaksi není moc za co chválit. Snad někdy příště.

Jakmile ale na scénu krátce po deváté večerní přišli Ruworr!ed, zlepšilo se snad úplně všechno. Formace i v malém klubu ukázala, že se posouvá a zlepšuje. Oproti Hradci Králové přibylo velké projekční plátno s dostačující grafikou, zapracovalo se i na světelném parku, který byl vzhledem k možnostem samotného prostoru naprosto akurátní. A když se to všechno správně rozsvítilo a do temných úderů bicích budujících atmosféru naběhl najednou Šimon a pořádně zařval do mikrofonu, zase jednou platilo, že se pro to pódium zkrátka narodil.

Málokdy máte možnost u začínající kapely vidět při vystupování takovou jistotu - jak se hýbe, jak hecuje publikum, jak za skromných podmínek dokáže vytvořit pocit, jako byste byli na akci někoho mnohem většího a zkušenějšího než ve skutečnosti. A ačkoliv se můžeme bavit o kvalitách jednotlivých skladeb nebo o tom, jak moc by zpěvákovi pomohlo, kdyby nechal kouření, právě výše zmíněné argumenty dokazují, že před vámi na pódiu stojí už téměř hotový produkt.

A i když tu a tam by ještě nebylo od věci obrousit hrany, nahradit podkresovou hudbu živými nástroji a hlasy nebo si zavčasu uvědomit, že ukřičený a zároveň upištěný cover Lady Gaga v kooperaci s hostujícím Sablem bude jednoho dne fakt moment, za který se mladíci budou zpětně stydět, pořád to funguje.

Přehlížet nelze ani velice oddanou a překvapivě nejen dívčí fanouškovskou základnu, která na koncert dorazila našprtaná - i pouze necelý týden vydaná novinka "Broken Record" tak zazněla se sborovými chorály publika, stejně jako všechny další kousky, v nichž se diváci mohli projevit. Nadto se v davu vytvářely circle pity, mávalo se telefony a na úplný závěr si už tradičně celá skupina po největším hitu "Stab Me In The Back" skočila do publika a za už jen zprostředkovaného doprovodu zrychlené verze zmíněné písně pařila společně s ostatními.

Díváme-li se tedy na Ruworr!ed optikou začínající klubové party, která existuje teprve přibližně rok a ke spočítání odehraných koncertů jí stačí všechny prsty na rukou, je až neuvěřitelné, jak to všechno dohromady funguje. Jak už opravdu jen stačí všechno dále pilovat, trénovat a skládat zapamatovatelné písničky. Na nich to totiž bude stát nejvíc. Výborná atmosféra a zábavná show ale dává už nyní tušit, že se vody nad těmito Brňáky hned tak nezavřou. Stačí dál makat. A vydržet. Však oni si toho nakonec postupně všichni všimnou.