Yungblud - Idols

Yungblud přiveze do Prahy zpověď generace a svou nejlepší desku "Idols"

Vydáno: 14.10.2025 08:00 v sekci Recenze - Eva Strnadová | foto: se svolením Yungbluda

Na albu "Idols" se Yungblud vrací ke kořenům i sám k sobě. Méně chaosu, více emocí. Místo pózy rebela přichází introspektivní umělec, který hledá rovnováhu mezi slávou a pravdou. Natočil osobní, vrstevnatý a překvapivě zralý počin. Po více než třech letech zavítá 17. října 2025 s "Idols The World Tour" do Prahy.

8/10

Yungblud - Idols

Vydáno: 20.6.2025
Celkový čas: 47 minut

Skladby: Hello Heaven, Hello, Idols Pt. I, Lovesick Lullaby, Zombie, The Greatest Parade, Change, Monday Murder, Ghosts, Fire, War, Idols Pt. II, Supermoon

Vydavatel: Locomotion Recordings, Capitol Records

Yungblud, občanským jménem Dominic Harrison, se dlouho profiloval jako výbušný mluvčí mladé generace - přinášel směs punku, popu, vzteku a barevného chaosu. Na své čtvrté řadovce "Idols" se ale tenhle britský chameleon trochu ztišil. Nahrával v Leedsu, daleko od LA studií a velkých producentů, a rozhodl se vrátit ke své podstatě: hledat v hudbě pravdu místo senzace.

Úvodní "Hello Heaven, Hello" dává okamžitý signál, že tohle nebude klasická Yungbludova jízda. Devět minut dlouhý opus propojuje orchestrální prvky s kytarovými výbuchy a textem, který osciluje mezi duchovní vizí a existenciálním zmatkem. Jedná se o odvážný krok, který nemusí sednout každému, ale interpret dokazuje, že nechce zůstat uvězněný ve škatulce "emo-popový idol".

Tematicky se album točí kolem slávy, idolizace a ztráty sebe sama v době digitální posedlosti. Harrison se tu neprezentuje jako hlas davů, ale jako člověk, který si klade nepříjemné otázky. "Zombie" je něžná zpověď o obavách z přetížení druhých vlastními démony, zatímco "Lovesick Lullaby" nabízí kontrastní mix melancholie a melodického refrénu, který připomíná britpop devadesátek. Do několika tracků hudebník zakomponoval autentické hlasové vzkazy svých fanoušků, kteří mluví o tom, jak jeho hudba ovlivnila jejich životy - tento detail dodává desce hloubku i lidskost.

Zvukově působí nahrávka soudržně, i když pestře. Mísí elektronické beaty s živými nástroji, občas se dotkne glitch-popu, jindy zabrousí k akustické intimitě. Produkce je čistá, ale stále si zachovává surovou patinu, jako by chtěla ukázat, že i nevybroušenost má kouzlo. V porovnání se studiovkou "Yungblud" z roku 2022 udělal umělec krok k větší zralosti. Místo impulsivní energie tu dominuje introspekce, promyšlenost a jistá hořkosladká melancholie.

Ne všechno ale funguje dokonale. Některé skladby ztrácejí tah a opakují podobné dynamické křivky. V "Change" i "Afterlife" se Dominic utápí v dramatické stylizaci, která působí spíš únavně než upřímně. Občas se zdá, že chce album obsáhnout příliš mnoho myšlenek najednou. Ale i tyto nedostatky vyznívají lidsky, jako by právě nedokonalost byla pointou.

Silné okamžiky přicházejí, když se zpěvák přestane snažit šokovat. "War" je minimalistická a zcela upřímná - hlas, kytara, a ticho mezi slovy. Právě v těchto chvílích se naplno ukazuje, že Harrison má mnohem víc co říct než jen "být jiný".

V konečném součtu působí "Idols" překvapivě zrale, vrstevnatě a citově vyrovnaně. Možná neobsahuje tak silný komerční moment jako jeho předešlé tituly, ale nabízí něco důležitějšího - hloubku. Nahrávka pojednává o smíření se sebou samým, o hledání rovnováhy mezi realitou a obrazem, který si o nás svět vytváří. Autor poprvé působí jako skutečný umělec, ne jen jako symbol.

Udělal krok vpřed - méně chaosu, víc duše. Ač nedokonalé, je toto album upřímné, odvážné a plné momentů, které zůstanou v hlavě i srdci. Nejde o desku, která vás chytne na první poslech, ale o tu, ke které se budete chtít vrátit. Nejedná se jen o další kapitolu v příběhu o mladém rebelovi s nalakovanými nehty, ale o záznam dospívání, zklidnění po bouři, důkaz, že i chaos může mít řád. Zpěvák už se nesnaží křičet hlasitěji než ostatní, naučil se naslouchat, a právě v tom tkví jeho síla.

Výsledek ukazuje, že jinakost nemusí znamenat být neustále v opozici, ale mít odvahu být zranitelný, autentický a sám sebou. Když čtyřicet sedm minut dlouhá nahrávka dohraje, nezůstane po ní jen ozvěna kytar a smyček. Zůstane ticho, které má váhu - ten druh ticha, kdy si uvědomíte, že tohle nebylo jen album, ale osobní dopis od někoho, kdo se přestal bát vidět pravdu. A právě proto si Yungblud v současném pop-rockovém světě vydobyl své místo. Ne kvůli póze nebo stylu, ale proto, že se nebojí ukázat, že i idoly krvácejí.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
Death In Rome - Angel (Karel Kryl - Cover) 7/10
Video: "Anděl" Karla Kryla v angličtině? Poslechněte si coververzi od německých Death In Rome Death In Rome je německý hudební projekt, který si na neofolkové a alternativní scéně získal pozornost svou jedinečnou estetikou a přístupem k hudbě. Namísto vlastních skladeb se kapela zaměřuje na reinterpretace známých popových... čtěte zde
Vydáno: 27.12.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 46/2025 - od Oneohtrix Point Never přes Tři sestry po Ollyho Murse (26.11.2025 13:00)
- Yungbluda dostihly zdravotní problémy. Zrušil všechny koncerty do konce roku (16.11.2025 11:58)
- Naživo: Yungblud a jeho bezmezná energie vrátili holešovické hale někdejší slávu (19.10.2025 08:20)
- Fotogalerie: Yungblud řádil v Praze a českým fanouškům slíbil na rok 2026 Bludfest (18.10.2025 09:03)
- Sombr klesl o více než padesát míst, vedení v českých rádiích převzal Kamrad s hitem "Be Mine" (09.10.2025 10:00)
- Rozhovory: Šimon Zahradník (Ruworr!ed) - Yungblud nás pozval do Británie na vlastní náklady (07.10.2025 08:00)
- Minulost a budoucnost rocku společně. Aerosmith a Yungblud nahráli EP (19.09.2025 13:50)
- Všechny domácí rappery převálcoval k-pop. Soundtrack muzikálu "KPop Demon Hunters" vede žebříček (28.08.2025 08:00)
- Šimonova cesta pokračuje. Po spontánním vystoupení po boku Yungbluda na loňském RFP mu s Ruworr!ed předskočí na koncertě v Praze (10.07.2025 18:37)
- Nové desky 24/2025 - od Yungbluda přes Bensona Boona po Haim (25.06.2025 13:00)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)
Po 09.02.
All Time Low (US) (SaSaZu, Praha)
Út 10.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Madonna Ewa Farna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe