Meshell Ndegeocello - skvělá zpěvačka, multiinstrumentalistka a originální skladatelka - se na svém pátém sólovém albu předvádí v další hudební poloze. Písně z "Comfort Woman" jsou velice osobní, klidné a lidsky přívětivé. Deska pro opravdové hudební požitkáře!
9/10
Meshell Ndegeocello - Comfort Woman
Celkový čas: 39:32
Skladby: Love Song #1, Come Smoke My Herb, Andromeda & The Milky Way, Love Song #2, Body, Liliquoi Moon, Love Song #3, Feelowship, Good Intentions, Thankful
Stejně jako dá dost práce naučit se alespoň vyslovit jméno této charismatické Američanky, není vůbec jednoduché proniknout do jejího svébytného a veskrze originálního hudebního světa, ve kterém se (momentálně) mísí a prolínají vlivy dubu, reggae, trip-hopu, soulu nebo lounge music. Meshell se ale nesnaží svou hudbu nějak kategorizovat nebo stylově vymezovat, nepodléhá žádnému módnímu trendu. Prostě si - nehledíc napravo nalevo - dělá už přes deset let "to svoje". A kupodivu jí to prochází. Co prochází! Meshell slaví obrovské úspěchy, z nichž jsou pravidelné nominace na americké Grammy opravdu jenom tou pomyslnou špičkou ledovce. Její skladatelské a instrumentální kvality (často hostuje především jako baskytaristka) oceňují i slavní kolegové z branže, o čemž svědčí spolupráce s Princem,
Madonnou,
Alanis Morissette, Chakou Khan nebo Johnem Mellencampem. Jinak se Meshell věnuje filmové muzice, působí v několika dalších méně známých projektech, kde se soustředí hlavně na nejrůznější odnože moderního jazzu nebo dokonce punku. Teď se ale rozhodla natočit album o lásce.
Deska "Comfort Woman" je jejím v pořadí již pátým samostatným počinem - a je pojata, dalo by se říct - konceptuálně. A to jak hudebně, tak názorově. Nahrávka působí promyšleně, ale přitom přirozeně, je vystavěna s evidentním záměrem vytvořit jednolitý hudební tvar. Skladby přecházejí naprosto plynule jedna v druhou, žádné výrazné předěly. A když se do poslechu více ponoříte, docela snadno ztratite přehled o tom, kolikátá že to píseň vlastně právě hraje. Nejedná se zde o klasické album postavené na jednotlivých skladbách - nebo snad dokonce singlech. Ohromně působivá je tu určitá - těžko popsatelná - hřejivá a uklidňující atmosféra, která se vznáší nad celou nahrávkou. Proto bylo také velice rozumné, že se Meshell nenechala unést (ať už svými schopnostmi nebo množstvím nápadů) a stanovila délku alba na necelých čtyřicet minut. Není tak problém najít si trochu volného času a vychutnat si celou desku najednou, pěkně v klidu. Doporučuji polohu vsedě, nejlépe však vleže (chvílemi se zde objevují až meditativně zklidněné pasáže). Přeskakovat některé skladby? To tady jednoduše nelze. Tempo se po celou dobu prakticky nemění - dominantní je hlavně hodně "hluboká" baskytara -, ale právě když už by mohla tato velmi intimní nahrávka začít sklouzávat k určité monotónnosti, zjeví se zajímavý moment, melodický nápad, kytarové sólo a vám nezbývá nic jiného, než se opět zabořit do vyhřátého křesla a dál se nechávat konejšit zpěvaččiným sametovým, teplými barvami sálajícím, hlasem.
"Comfort Woman" je skoro až chill-outová deska, která v člověku opravdu dokáže vyvolat blažené pocity tiché radosti a zanechává příjemný hřejivý pocit na duši. Snažte se a tahle deska vás určitě odmění! Na závěr ještě malá poznámka, CD obsahuje taky "multimediální" stopu, která je však natolik nicotná, že by ji snad bylo lépe na nosič vůbec nedávat (jen tak pro ilustraci, pod honosným názvem "Photo Gallery" se skrývají pouze čtyři malinkaté momentky).