Michal David anoncoval, že páteční a sobotní vystoupení se od sebe budou lišit - třeba už jen tím, že zatímco to první počítalo i s místy na stání, na druhém už se bude jen sedět. Pódium a světla pro něj chystal italský štáb, který pracoval pro Erose Ramazottiho či Andreu Bocelliho - a Davida to vyšlo na třináct milionů korun. Originální řešení umožnilo být hlavní hvězdě večera opravdu blízko, nebylo ale tak jednoduché se dopředu propracovat.

Odbavování diváků u vchodů totiž namísto na vstupence uvedených devadesáti minut předem začalo až po sedmé hodině večerní, přičemž show měla začít úderem osmé. Možná i tento fakt zapříčinil, že opravdový začátek přišel až o čtvrt hodiny později. Je zde třeba navíc ještě podotknout, že koncert byl označován jako dopředu vyprodaný, den předem však šly vstupenky na stání ještě bez potíží koupit.

Při letmém pohledu na tribuny šlo vidět také několik prázdných sedaček, takže informace o překonání návštěvnického rekordu Billie Eilish se zdála minimálně divná. O2 arena později upřesnila, že k dosažení této mety nedošlo. Dost míst se kvůli světelným efektům vůbec nedostalo do prodeje a hodně lístků pořadatelé rozdali mezi zdravotníky a záchranáře. Nakonec tedy dorazilo necelých osmnáct tisíc platících lidí namísto Davidem ohlášených 20 730. I tak hodně utěšený počet.

Koncert měl původně začít novinkou "Óoooooo", překvapivě však celou show otevřela nádherná balada "Máma" z filmu "Discopříběh". Důvod osvětlil hlavní aktér faktem, že je na koncertu přítomna právě jeho maminka, která oslavila třiadevadesáté narozeniny. Rozhodl se jí proto věnovat start celé obrovské akce, na kterou se připravoval víc než rok.

Zmiňovanou novou pecku zařadil hned poté, přímo před zraky švédského producenta Martina Terefeho, se kterým na nové autorské desce "Život je náš" pracoval. Nakonec z ní do více než dvě a půl hodiny trvajícího koncertu zakomponoval polovinu písní, naštěstí se většinou trefil do těch povedenějších. Sám pak oznámil, že se mu podařilo prodat víc než deset tisíc kusů alba a za to už před koncertem obdržel Zlatou desku.

Nyní malinko osobnější vsuvka - na Davidově koncertu jsem byl naposledy v Jihlavě v roce 2011 a říkal jsem si, že už nikdy nepůjdu, protože i když měl na pódiu celou kapelu, zvuk naprosto opanoval diskotékový spodek. Aranže tehdy byly zmodernizovány do v té době aktuálního soundu, kterému však chyběla duše. Na tomhle koncertu však bylo všechno jinak, David se obklopil výbornou kapelou Kvatro včetně trojice kvalitních vokalistek, dost sveřepě se snažil držet původních aranží skladeb a například kytarové sólo v dávné písni "Koncert v ulicích" bylo impozantní.

A takových muzikantských zážitků nabídlo vystoupení celou řadu. Skladba písní byla hodně zaměřená na tu opravdovou prehistorii, takže mimo koncertních a rádiových trvalek zazněly singly "Krásná Domenica", "To se na očích pozná" či "Dívka na inzerát" a bylo vidět, že si se stavbou setlistu hitmaker dost pohrál. Vytknout mu lze maximálně fakt, že mohl za pomoci některé z vokalistek zazpívat jeden či dva duety, kterých za celou svou kariéru natočil spoustu.

Hodně se na koncertu ploužilo, ale také vzpomínalo prostřednictvím medley na filmy "Discopříběh" či "Láska z pasáže". Z něj kromě "Největší z nálezů a ztrát" zazněl i "Zabitej čas" v takové kombinaci staré klasické verze s novou, kterou s Davidem nazpíval rapper Arpi. Jasně, zpěvák se chce dostat do povědomí i mladšího publika, než je jeho hlavní cílová skupina, tohle se však moc nepovedlo, což bylo patrné i z reakcí v publiku.

Vůbec hosté byli tím asi jediným, co se na vystoupení dá kritizovat. Vnuk Sebastian, který svého dědu doprovodil na ukulele v loňském singlu "Je mi líp", působil ještě zcela v pohodě, imitace Michaela Jacksona, která vůbec nezpívala, ale pouze tancovala, a předloze se nepodobala ani fyziognomicky, se však ukázala jako střela mimo. Jasně, David se častokrát převlékal a taky si potřeboval aspoň na chvíli odfrknout, od toho tam měl ale právě schopnou doprovodnou kapelu a vokalistky, aby tyto předěly nějak víc logicky pomohly překlenout.

V závěru samozřejmě večer gradoval těmi nejznámějšími hity, které se už přece jenom nesly v tanečnějším duchu. Formou projekce videoklipu byl představen charitativní singl "What a Dream We Had" (anglická verze "Pár přátel"), který s Davidem natočily hvězdy světového popu Lara Fabian, Il Divo, Billy Idol a další. Závěrečný taneční kabaret by posluchač snad ani nepotřeboval. Celkově je však třeba uznat, že koncert jako takový byl výborný, lidé se bavili a pop obecně prostě určité pozlátko a nadnesenost potřebuje.