Enigma, projekt Michaela Cretu, se vydal na další pouť světem. Po rekapitulačním albu "Love Sensuality Devotion (The Greatest Hits)" vychází pátý studiový opus "Voyageur", který zanedlouho doplní stejnojmenný singl. Jak se povedlo vymanit se z osvědčené tvorby a nejen to, vám prozradí naše dnešní recenze.
Projekt Michaela Cretu
Enigma se vydal na své další putování bez objevování jakýkoliv kultur nebo mystérií. Po studiovém albu "The Screen Behind The Mirror" (2000) se začalo proslýchat cosi o změně soundu. To bylo potvrzeno v rámci promo aktivit k hitové kolekci "Love Sensuality Devotion (The Greatest Hits)" (2001), kdy Michael prozradil, že tento výběr uzavírá jednu kapitolu a následná deska bude v úplně jiném duchu. Historii projektu
Enigma jsme se důkladně věnovali v našem profilovém článku "Enigma - odhalené tajemství", který naleznete za tímto
odkazem. Od zmíněného článku čas mírně pokročil a do světa již vykouklo novinkové, v pořadí páté dějství
Enigmy s titulem "Voyageur", na kterém jste zváni na další zvukovou výpravu do známa-neznáma.
Michael Cretu a jeho blízký spolupracovník Jens Gad udělali jen jednu zásadní změnu. Sloučili své dva projekty do jednoho, a tak nové album má v sobě klasické hudební rašení ala
Enigma promíchané s jejich tanečně laděným projektem Trance.Atlantic.
Air.Waves. Jiné změny tu nejsou, což je velké zklamání. Sám Michael se začíná stále více a více opakovat, invence jde do ústraní a chvílemi "Voyageur" působí hodně nudným dojmem a jakýmsi přešlapováním na jednom hluchém místě. Čest nahrávce zachraňuje hostování Ruth-Ann (projekt Olive) a Andru Donaldse. Hned úvodní kompozice "From East To West" svým typickým začátkem a zvuky připomene starou dobru
Enigmu. Posléze se však rozjede rytmus a jen něco málo nového na vás vyskočí z reproduktorů, jako začátek je to dobré. Pak však přichází totální útlum, titulní "Voyageur" nejenže vykrádá hitík "Gravity Of Love", ale zároveň je to nuda a ani eroticky šeptající
Sandra to nezachraňuje. Jako pilotní singl si myslím, že tuhle desku nemůže prodat. V podobném duchu jsou i následující "Incognito", kde se
Michael Cretu snažil napodobit hlasové hrátky Art Of Noise, a "Page Of Cups".
Ledy se hýbnou a vzestup kvality nahrávky přichází až v páté skladbě "Boum-Boum", kterou napěla Ruth-Ann a jedná se o svěží popovou melodii. "Total Eclipse Of The Moon" je vrcholem desky, i když je nejkratší.
Michael Cretu napsal a nazpíval poutavý emociální ploužák propletený smyčci. Roztančená "Look Of Today" zaujme, jen se nemohu odpoutat od myšlenky, že mi refrén nápaditě připomíná hit skupiny ABC "Look Of Love". "Weightless" a "In The Shadow, In The Light" (vokální sólo Andru Donaldse) jsou průměrné enigmovské songy. Následná "The Piano" je chilloutovou pohodou, příjemná klavírní linka pohladí, která lehce uspí. Závěrečná "Folowing The Sun" opět v podání Ruth-Ann je hymnem, který na závěr desky patří, jedná o druhý vrchol novinky.
Toto měl být pilotní singl, ten by k popové
Enigmě seděl jako ušitý.
Michael Cretu se chtěl vydat na novou cestu, zůstal však někde v polovině a na výsledku se to značně podepsalo. Část alba "Voyageur" je hledáním a docela nudným posloucháním, které v převážně pomalém tempu docela unaví. Naopak písně typu "Boum-Boum", "Following The Sun" a též "Total Eclipse Of The Moon" jsou ukázkou toho, jak se dá napsat chytlavá popová melodie a ty tomuto pánovi, když se daří, jdou na jedničku, jen jich tu je tentokráte docela poskromnu.
Enigma tímto ztratila jakýkoliv závoj tajemství, směrování k současnému pojetí popu možná nebude to pravé ořechové. To však ukáže až čas, osobně si myslím, že tento disk je nejslabším počinem, který jsem od
Enigmy slyšel, poněvadž určité mystérium a tajemno je doopravdy totam. A sám
Michael Cretu nasedl na vratké plavidlo, které by se mohlo potopit, doufejme, že se tak nestane a on sám drží pevně kormidlo ve svých rukách.