Co se týče vydávání desek, dodržujete čtyřletky. Přijde vám tato doba jako ideální pro vznik nového materiálu?

Radek: Nebyl to záměr, prostě to tak vyšlo. Naty k nám přišla na začátku roku 2022, první půlrok jsme se sehrávali na koncerty. A jakmile si to sedlo, vrhli jsme se na nový věci. Byla to přirozená potřeba mít společnou desku, ale dřív jsme to prostě nestihli. Hodně jsme se s tím piplali, aby to dopadlo co nejlépe.

Jde o první studiovku s Natálkou. V čem byl její přístup jiný než Marčin?

Radek: Naty má možná víc analytický přístup ke skládání, každopádně jí to jde skvěle, což byl i jeden z důvodů, proč jsme si ji vybrali. Přichází s nápady, je zvyklá psát i pro jiné lidi na klíč. Bylo znát, že má zkušenosti a že ví, co dělá. Zpěváci ve Skyline si svoje party vždycky vymýšleli sami.

Museli jste se jí hudebně přizpůsobit?

Hoffy: Záměrně jsme to nedělali. Někdy jsem měl představu, že by se to mohlo hodit k její barvě hlasu, ale že bychom se hudebně nějak přizpůsobovali, to ne.

Naty vás prý předtím, než šla na konkurz na přijetí do skupiny, neznala. Bylo to tak lepší, než kdyby byla například vaše fanynka? Nebo vám to zkrátka přišlo jako dobrý paradox?

Naty: Co se týká skládání, musela jsem si na to zvyknout. Kluci mi poslali reference, jak by písně asi měly znít. Učila jsem se to za pochodu. Přišla jsem úplně z jiného světa. Čím déle jsem s kluky hrála, tím lepší melodie jsme přirozeně tvořili. Nebyla jsem políbená jejich hudbou, já vyrůstala na Hannah Montaně a kluci na Beverly Hills... (smích)

Radek: Prvně si nás poslechla v autobuse před první zkouškou.

Naty: A pak samozřejmě i doma, když jsem se texty musela naučit. Všichni říkali, že Skyline je kvalitní kapela, že bych to měla zkusit.

Jak ses s jejich hudbou a s nimi celkově sžila? Jak těžké bylo obhájit si na stagi svoje postavení před Jacobem?

Naty: S hudbou to byla výzva a na album jsem pyšná. Kuba to nedává nikomu zadarmo, ale sžíváme se. Když tvoříme album, objevují se trochu vyhrocené emoce, ale myslím, že dobrý.

Jacob: Je to vždy boj, když se blíží deadline a začíná jít do tuhého. Naty považuji za dobrého parťáka. Vždy jde o souznění energií na pódiu. Každý si musí utrhnout to svoje. Já preferuju model neřízené střely, kdy dopředu nevíš, co se na jevišti stane.

Naty, stále tě lidé srovnávají s Markou, nebo už to pominulo?

Naty: Nestalo se mi, že by mě někdo v přímé konfrontaci srovnával. Naopak mám samé pozitivní ohlasy, že je to jiné a že se to lidem líbí. Jiné neznamená horší.

Jacob: To je logický, nehledali jsme klon Maru. Bude to jiný, necháváme na fanouškovi, zda se mu naše nová podoba zalíbí. Chceme naši hudbu doručit co největšímu publiku. Pokud jsme o nějaké fanoušky kvůli odchodu Maru přišli, nemůžeme s tím nic dělat - a nebudeme nutit Naty, aby se přeoperovala na Marunu. Každý je originál. A záleží jen na Naty, zda si získá i tyto posluchače nebo zda přivede nějaké nové.

Radek: Čekali jsme to mnohem horší v tom smyslu, že lidi nemají změny rádi, obzvláště na pozici frontmana. Od začátku to bylo ale úplně v pohodě a shitstorm se nekonal.

Natálka chodí s Ronym ze skupiny John Wolfhooker, který je poslední dobou hodně vyhledávaný producent. Nechtěl vám do vzniku alba taky mluvit? Nebo jde výhradně o Hoffyho parketu?

Naty: Oni dva jsou nerdi, nechat je někde spolu, to se rovná brutálu. Rony nám pomáhal nahrávat zpěvy u některých písniček, do produkce nezasahoval. Doma spíš posloucháme věci, které tvoříme s někým jiným.

Radek: Rony točil jen vokály Naty, protože jsou spolu ve studiu sehraní. Kubovy vokály jsme točili tradičně u našeho kytaristy Majkího. Jinak Hoffy je producent, ale kecáme mu do toho všichni. Minulá deska vznikla na kapelových sessions, kde jsme skládali společně. Teď to byla hlavně Hoffyho práce. Základ tracků donesl vždycky on, protože měl jasnou vizi.

Půlka předchozí studiovky "Electricity" se dala chápat jako takový rozvodový manuál Marky, která tenkrát prožívala nelehké období. Jaká témata jste zpracovávali teď?

Jacob: Teď se nikdo nerozvádí a jsme všichni šťastně zamilovaní.

Radek: "Something" je možná taková rozchodová.

Jacob: Minule šlo o textovou depku, teď jsme nic takového neprožívali. Vznikly i dvě písně o lásce a sexu. Asi jsme víc připraveni na léto, které právě skončilo. (smích)

Radek: Tematicky jde o pozitivnější nahrávku - hledání naděje v bažinách reality... (smích)

Z čeho tedy obsah vychází?

Jacob: Odráží se tam to, co prožíváš. Prožíval jsem zasnoubení ("Let's Get Floatin'"), byl jsem na Bali ("We Can't Stop", což je vlastně taky sexuálně romantická písnička). Zbytek tvoří akce, party.

Radek: Témat se tam najde víc. "Pressure" pojednává o tlaku doby. Ve světě se děje spousta šílených věcí. V textu jsme zachytili nervozitu z toho všeho, ale člověk se z toho nesmí zbláznit, musí odolat a jít dál šířit to, co považuje za dobro, i když se kolem vyskytuje tolik zla. "Sorry Not Sorry" je až motivační skladba - o tom, že bychom se neměli bát jít za tím, co milujeme, i když to není vždy jednoduchý.

Naty: V "Illusion" se zamýšlíme nad tím, jestli to, co děláme, opravdu dělat chceme, nebo jestli nám jen někdo řekl, že se to tak dělat má.

Radek: A "Rollercoaster" vypráví o dinosaurech. Po devíti deskách první písnička Skyline o dinosaurech. (smích)

Naty: Použili jsme přirovnání, že dinosauři zemřeli v jedné vteřině. Musíš si užívat život, protože nikdy nevíš, kdy skončí.

Kdo je "Mr. B"?

Jacob: To jsem já. Pan Bumbaclatt. Snažím se tohle slovo do kapely prosadit dobrých dvacet let, vlastně od doby, co v ní působím. Pochází z jamajskýho slangu patwy. Má mnoho významů. Slyšel jsem to kdysi dávno v reggae písničkách. Strašně se mi to líbilo, aniž bych věděl, co to znamená. Dnes vím, že jde o něco jako "do prdele", "fuck", "je to hustý", "to jsi posral", "vychytal", "si zabil" a tak dále.

Deska se jmenuje "Superpowers". Z jakého důvodu? A jakými superschopnostmi se můžete pochlubit?

Radek: Čistě technicky to vychází z textu intra, které je generované přes umělou inteligenci. Snažíme se být techno optimisti, využívá to hlavně Hoffy. AI se dá považovat za takovou novou lidskou superschopnost. Dále jsme chtěli říct, že lidi jsou sami o sobě superhrdinové. Když si vezmeš, jak funguje tělo, uvědomíš si, že jde o úplně geniální mechanismus. Jenže spoustu lidi si toho neváží a dobrovolně se ničí.

Hoffy: AI se věnuju hodně, zkouším všechny nové programy, které vznikají, co se týká audia. Ač jsem se snažil využívat technologický novinky, deska je stoprocentně lidská. Ukázalo se, že všechno bylo lepší, když jsme to udělali my bez jakéhokoliv generování. Co se týče intra, nevypadlo samo, ale sestříhali jsme ho z různých kousků, které AI vygenerovala.

Jacob: V budoucnu se bude u každý desky uvádět, z kolika procent na ní pracovali lidé. U nás je to zatím sto procent.

Naty: V intru jsem si nejvíc oblíbila část, kdy pak přechází dál do "Pressure". Sedne si to neskutečně.

Radek: Napadá mě ještě jeden význam názvu - že jako kapela máme superschopnost vydržet, i když nás často provázela smůlu, že vždycky někdo odešel, když se to nejmíň hodilo.

Jakou výhodu přinášejí moderní technologie do vaší hudby?

Hoffy: Jak zazní právě v tom intru, díky technologiím dneska můžeme mít vlastně několik mozků najednou. A všechny ty mozky můžou najednou třeba dělat ve studiu hudbu. A je otázka, za jak dlouho mě jako člověka vyřadí, protože mě už nebudou potřebovat. Ale zatím je to ještě dobrý, zatím já zůstávám to centrum, co to řídí. Užívejme si, že zatím máme jako lidi ještě nějakou hodnotu.

Napadnou vás ještě nějaké vaše další superschopnosti?

Hoffy: Superschopnosti má kapela jako celek, každý z nás je odlišný a dává do toho něco jinýho. Já vydržím dvě hodiny dokola poslouchat jednu smyčku a něco ladit. Kuba by utekl po pěti minutách. Ale já zas nedovedu skákat dvě hodiny po pódiu a vlítnout mezi lidi jako on. Proto spojujeme tyto odlišné schopnosti v jeden supercelek.

Moc se mi líbí vizuál alba. Kde jste čerpali inspiraci? Že by v Jacobově oblíbených "Star Wars"?

Hoffy: Jde o výsledek práce AI. Ukazuje bytost, která rozšiřuje mozky o nové schopnosti. Děláme vinyl, obal bude otvírací a hlav se tam objeví ještě víc.

Radek: Nám se s Hoffym líbila i varianta obalu s hořícím psem, co proskakuje ohnivým kruhem, ale ostatní nám to zatrhli.

Naty: To byla zase naše superschopnost to ukočírovat, aby to neprošlo. (smích)

Jak vás ovlivňují současné trendy v elektronice?

Hoffy: Držel jsem se toho, aby deska měla z hlediska sound designu současný zvuk. Stylově jdeme napříč žánry, nechybí drum and bass, rovný beaty nebo breakbeat, ale šlo mi o zvukovou aktuálnost.

Jacob: Hoffy je prostě napřed. Jako celý jablko, kdežto ostatní jsou už nakousknutý jablko - jako třeba Apple. (smích)

Radek musí jako hudební šéf rádia týdně poslouchat kvanta nové muziky. Má to vliv na vaši tvorbu?

Radek: Chodí mi tak sto padesát singlů týdně. A co mi přijde zajímavý pro kapelu, to přeposílám ostatním. Ale třeba Hoffy to taky hodně sleduje.

Hoffy: Ale Radek je v tomhle dobrý, jak v rádiu filtruje fakt hromady věcí. Občas přijde s něčím, co i mně uniklo.

Radek: Sledujeme to a zajímá nás to.

Hoffy: Mám to spojený ještě s Electronic Music Academy, kde učím producenty dělat hudbu, snažím se to proto sledovat i z tohoto hlediska. Považuji za přínos, že mám hodně mladších žáků, kteří vnímají věci trochu jinýma očima.

Jacob nahrál i pěvecké party, respektive zpívá tak, jak ho moc neznám. To byl jeho nápad?

Jacob: Asi myslíš hlavně písničku "Let's Get Floatin'" - to byl absolutně můj nápad, dokonce mě s tím několikrát poslali do prdele. Byl jsem tak urputnej, jako když hodíš klacek psovi, co proskakuje hořící obručí. (smích) A furt jsem se s tím vracel. Extrémně jsem vyhrožoval, že pokud to nevydáme, končím v kapele. Nemluvil jsem o ničem jiném, dokud jsme písničku nezačali dělat. Od začátku jsem v to věřil.

Ostatní ti asi věřili, když tě pustili do soutěže "Survivor".

Jacob: Ani jsme to moc neřešili. Dokážeš si představit, že by mě někdo v něčem zastavil?

Radek: Nemohli jsme vědět, že tam skoro ohluchne, to bychom ho tam nepustili.

Jacob: Kdybych to věděl já, samozřejmě bych tam taky nešel. Když něco chceš vyzkoušet, jdi do toho, to je základ. Měl jsem od kapely za úkol zpívat nové písničky na pláži, abych je trochu provařil. Jenže: za a) to vystříhali a za b) jsem to všechno zapomněl, jak jsem měl hlad... a místo toho jsem tam měl Jacka a ten neuměl ani česky... (smích)

Jak je to se sluchem, stále máš problémy? A jak moc ovlivnily nahrávání desky, potažmo koncerty?

Jacob: Úplně na hovno. Největší problém je, když jsem v tichu. Koncert to vlastně neovlivní nijak, ale dny po něm ano - cítíš se, jako kdyby se ti v hlavě zbláznil bubeník s píšťalkou. Když ucho dostane záhul, druhý a třetí den ti píská dvakrát tolik. Něco s tím dělám, chodím na hloubkové masáže, bolí to jak prase. Člověk si na to zvykne, jen nesmí být dlouho ticho, to je nejhorší. Koncert i nahrávání jsou dobrý.

Promítla se účast v soutěži do kapely?

Jacob: Nosíme s sebou radši křesadlo pro jistotu a deky, kdyby se něco posralo. (smích)

Radek: Pak jsou zakázané kokosy v backstage. (smích)

Naty: A rýže je na příděl. (smích) Po soutěži nám chodily divné komentáře.

Jacob: Třeba proč jezdím na koncerty, když mám problém s ušima.

Radek: Nejlepší byla fáma, jak jsi zrušil účast v "Survivoru" kvůli koncertu ve Vroutku.

Jacob: Nějakou chvíli si připadáš frekventovanější. Ale člověk si musí uvědomit, že je to reality show - a ty nikdy nechceš být onálepkovaná jen tím pořadem. Má to mediální přesah, ale není to nic, s čím bys chtěla být celý život spojovaná. A vlastně nezáleží na tom, zda vypadneš jako první, nebo to vyhraješ. Pro někoho, kdo není známý, může jít o odrazový můstek pro zviditelnění, u mě to tak nebylo. Většina scény mě znala a někteří sice objevili naši hudbu, ale nemělo to zásadní dopad. Fanoušci reality show většinou nepřesáhnou do hudební roviny. Myslím, že je nebudeš zajímat delší dobu, než začne nová série.

Hoffy: Kuba tam nešel se zviditelnit, ale chtěl si to vyzkoušet na vlastní kůži, sledoval americké série, chtěl bojovat na ostrově o přežití.

Jacob: Což se vlastně povedlo od devátého dne, kdy mi tam začaly ty zdravotní problémy.

Hrajete nyní více koncertů, než když jste byli omezeni bookingem druhé kapely za Marky?

Jacob: To se uvidí v budoucnu, teď jsme se soustředili na desku, proto jsme záměrně tolik nehráli.

Čeká vás také turné. Přehrajete všechny písničky z novinky, nebo jen výběr?

Hoffy: Jen to ne. Nesnáším kapely, co vydají desku a hrají jenom písničky z ní. Takže to nějak namícháme.