Šumperskou formaci Byt číslo 4 si větší jména - třeba Cocotte Minute nebo Rybičky 48 - často berou jako hosta, protože umí navnadit publikum a zatopit pod kotlem. Na každou zastávku krátkého turné si pánové z Divokýho Billa vybrali někoho jiného a do Lucerny tedy dorazili Byťáci, ač ještě před týdnem visel jejich set ve vzduchu.

Přijeli nakonec v improvizované sestavě - kytarista Marek Burdych si ošklivě poranil prst a hrozila mu amputace, do toho vypadl i druhý kytarista Matěj Krč. Zaskočil za něj jiný borec, který se zhruba čtyřicetiminutový repertoár naučil za dva dny. A to jde o set poměrně prošpikovaný kytarovými sóly - naštěstí je má na starosti frontman Mazi. S nelehkou situací se pánové popasovali dobře, i když billovské publikum jim nepřálo tolik jako na jiných koncertech a spíš vyhlíželo své idoly. Zazněly skladby z debutu "Čtyři stěny", a to včetně songů "Znamení", "Tvoje oči" či "Nechápu".

Divokej Bill nastoupili na stage kolem deváté. Nejdřív, schovaní za závěsem, zazpívali "Nesem vám noviny" v akustické verzi. O dva dny dřív jsme ji na stejném místě slyšeli v netradiční podobě od Cocottů, ti ale svůj dvouhodinový set touto koledou končili, zatímco Billové jí startovali.

Z rukou Michala Máky ze Supraphonu převzali double platinovou desku. Ocenění dostal i Adam Karlík (v tu chvíli stáli na pódiu dva, protože stejně se jmenuje i houslista formace), který nahrávku produkoval se svým otcem Pavlem.

Členové kapely si platinu užili už odpoledne na tiskové konferenci, kde avizovali chystané plány ohledně osmi speciálních letních koncertů. Chyběl tam jen Štěpán Karbulka - ten ale měl pádný důvod. Právě ten den se totiž stal otcem, takže řešil úplně jiné záležitosti. Na večerní koncert ale dorazil a odmakal ho, i když myšlenkami nejspíš lítal jinde. Pozdravil syna Vincenta a z pódia mu natočil i zdravici. Vašek Bláha to okomentoval slovy, že kruh se uzavřel a už jsou ve skupině tátové všichni.

"Hrajeme staré a nové věci - tak to prostě je," prohlašovali muzikanti. Stejně to mívá většina interpretů. Chcete představovat aktuální materiál, ale zároveň nesmíte zapomenout na starší kusy, které se s vámi táhnou celou kariéru a fanoušci po nich dychtí. Nová deska má přijít snad za dva roky, takže nemalý podíl v playlistu logicky zůstal pro písně z posledního vydaného "Baziliška". I tak se ale snažili něco obměnit - třeba skladba "Plakala" odstartovala v jiné aranži, zpomaleně a odříkaně, než se rozjela do podoby, kterou známe léta.

Před stejnojmennou písní se sálem přehnala tsunami - tam a zpátky, včetně balkónů. Tohle se nikdy neomrzí a pokaždé zvedne doslova vlnu radosti. Při "Juarezovi" si Vašek narazil sombrero a Štěpán maxi kšiltovku. Ještě si utahovali z basáka Jurdy, že by si s ní poničil svoje typické číro. U ploužáku "Lahůdky" lidi rozsvítili mobily a v den nástupu nové vlády do funkce nechyběl ani Karbulkův rýpanec na staronového premiéra. Připomněli taky, že si na jejich sociálních sítích můžeme ještě pár dní rozbalovat adventní kalendář, který pro své fanoušky nachystali.

"Znamení" věnovali vedle, tedy v Lucerna Music Baru, hrající Mňáze a Žďorp. Po koncertě měli domluvený sraz na půli cesty, že si dají po štamprličce. Na to konto zazpívali po svém alespoň úvodní část notoricky známého "Hodinového hotelu". Na skok se přišel podívat i Kuba Červinka právě z Mňágy, ale jen na první minuty, pak hned běžel za svou formací.

Až zpětně mi došlo, že jsem s Billem letos začínala i končila na stejném místě. Na začátku roku, 7. ledna, tu odehráli svůj akustický koncert, takže se kruh fakt uzavřel. Odlehčenou podobu svých písní si i nyní připomněli alespoň songem "Obejmi stromy".

Divokej Bill nepotřebuje velké promo, Lucerna stejně praskala ve švech. Setlist poskládali trochu jinak než zkraje roku. Na závěrečnou "Rozárku" dorazily jejich děti, aby jim s písní vypomohly, objevily se už i na stage v závěru "Znamení", kde rozeskákaly celý sál. Šlo zase o příjemně strávený čas, který ale ničím extra nevyčníval - kromě toho, že na úvod vytáhli koledu jako připomínku blížících se vánočních svátků.