"Voodoo Lounge", dvacátá britská studiová deska The Rolling Stones, drží několik primátů. Byla jejich první nahrávkou vydanou pod labelem Virgin a hlavně také první kolekcí Stounů jako kvarteta, už bez baskytaristy Billa Wymana. Před pár dny vyšla i v reedici ke třicátému výročí.
The Rolling Stones - Voodoo Lounge
Datum vydání: 11.7.1994
Produkce: Don Was & The Glimmer Twins
Skladby: Love Is Strong, You Got Me Rocking, Sparks Will Fly, The Worst, New Faces, Moon Is Up, Out of Tears, I Go Wild, Brand NewCar, Sweethearts Together, Suck on the Jugular, Blinded by Rainbows, Baby Break It Down, Thru and Thru, Mean Disposition
Pro mě to taky bylo první album
The Rolling Stones, které jsem si koupil jako novinku v normálním obchodě v normálních časech, kdy vyšlo oficiálně na celém světě, a nemusel jsem si jej pořídit pokoutně na pochybné kazetě kdesi na pirátské burze. V rádiu nasadili singl "Love Is Strong" ve verzi "Teddy Riley Radio Remix", CD obsahovalo patnáct stop a kazeta zahrnovala o jednu píseň míň. Unikátní novinka: k dostání byl také interaktivní CD-ROM, považte, QuickTime video pro Macintosh a Windows 3.1. Pokud se nemýlím, systémové požadavky tehdy uváděly 2 MB RAM pro lepší výkon. Pecka!
Po pěti letech od "Steel Wheels", velkém turné "Urban Jungle", další výběrovce a sólových počinech všech členů zažívala kapela autorsky plodné období - kromě patnácti skladeb na albu, jež se tak natáhlo přes dvaašedesát minut, vyšly na singlech ještě další čtyři béčka a kupa tanečních (!) remixů. "Voodoo Lounge" dokonce obdrželo Grammy coby nejlepší rockové album roku. A v horkém srpnu 1995
Stones odehráli svůj největší koncert v Česku na Strahově - pamatujete na tu obří hlavu kobry chrlící oheň nad pódiem?
V kontextu vrcholných počinů The Rolling Stones sice zmíněná studiovka nepatří mezi ty úplně nejlepší, přesto se producentu Donu Wasovi podařilo kvartet s novým hostujícím baskytaristou Darrylem Jonesem (hraje s nimi doposud) nasměrovat na cestu tradičnějšího zvuku bez prudkých žánrových odboček a experimentů - ty si
Mick Jagger ve větší míře prosadil až na následujícím "Bridges To Babylon".
Deska uspěla v žebříčcích po celém světě, v Británii díky ní formace brala první místo poprvé od roku 1980 a ve Státech nestačila jen na soundtrack "Lvího krále". První ochutnávka "Love Is Strong" zabodovala v Británii i díky skvělému videoklipu, a druhý singl "You Got Me Rocking" dokonce
Stouni pořád mají ve svém koncertním setlistu - hrají ho i na aktuálním americké "Hackney Diamonds Tour". Popkulturním fenoménem se stala Keithem zpívaná dramatická balada "Thru And Thru", která zazněla ve finále druhé řady kultovního seriálu "The Sopranos".
I když někteří kritici poukazovali na neúměrně dlouhý tracklist a volali po jeho protřídění, které by pomohlo silnějšímu a kompaktnějšímu vyznění celku, právě díky štědré stopáži najdeme na "Voodoo Lounge" pestrý materiál. Kromě typických
stounovských vypalovaček a rozmáchlých balad ("Out Of Tears" a "Blinded By Rainbows") se zde nachází také několik malých pokladů a nenápadných skvostů: ať už to jsou komornější skladby s prostým, převážně akustickým zvukem ("New Faces", latino "Sweetheart Together"), silné Keithovy příspěvky (jeden z nich, "The Worst", s autorem nazpívala v roce 2019
Sheryl Crow na svou řadovku "Threads") nebo také nejvíc taneční položka - sexy funky klubovka "Suck On The Jugular".
V roce 2009 prošla nahrávka remasteringem a nyní ke třicátému výročí přichází nová edice na dvou barevných LP a desetipalcové desce, která obsahuje zmiňovaná čtyři béčka: "I'm Gonna Drive", "So Young", "Jump On Top Of Me" a "The Storm". Že bych si tuhle svou oblíbenkyni z moderní éry
Blyštivých dvojčat pořídil zase na dalším nosiči?