Nu-metal žije! Ano, je to tak. Odrostla nám jedna generace a po letech, které by se daly charakterizovat jako ústup ze slávy, se legendy žánru jako Limp Bizkit nebo Papa Roach vrátily ve skvělé koncertní formě.

A totéž v bledě modrém se dá říci i o kalifornských P.O.D., kteří si své koncerty zjevně užívají snad ještě víc než za starých časů. Platilo to při jejich předchozím klubovém vystoupení v Česku v roce 2019 v MeetFactory a dvojnásob i nyní v pražském Roxy.

Ostatně, pokud vám v kontaktu s publikem nebrání ohyzdné betonové sloupy, vzájemné výměně energie nic nestojí v cestě. A snad i díky očekávání dobrovolné sauny a žánrového zážitku letošního roku se koncert vyprodal během pár týdnů.

Večer odstartovali ukrajinští Space Of Variations. Nabídli velmi příjemný mix metalcoru a posthardcoru (zejména v čistých refrénech) s groovemetalovými pasážemi. Nic objevného, ale svůj účel splnili bez debat.

Pak už ale nastalo hotové peklo. A to jak z pohledu teploměru a vlhkosti vzduchu, kdy se Roxy zaplnilo do posledního místa, tak především z hlediska dění na pódiu. P.O.D. odpálili setlist jednou hymnou za druhou a v sále nezůstalo jediné tričko suché. Tohle jsou zkrátka nadčasové skladby, které přežijí cokoliv.

Do toho kapela přirozeně zakomponovala nové kousky z loňské, velmi povedené a energické desky "Veritas", stejně jako singly z asi nejlepší studiovky pozdního období "Murdered Love".

Fajnšmekři si pošmákli hlavně na zřídka živě hrané "Sleeping Awake" ze soundtracku k druhému "Matrixu". V refrénu už to sice bylo trochu nad Sonnyho síly, ale publikum ho v tomhle směru bez zaváhání podrželo.

Ačkoliv mediálně stojí sestava hlavně na frontmanovi Sonnym Sandovalovi, co se týče komunikace s fanoušky, víc než zdatně mu sekundoval kytarista Marcos. Většinu proslovů vedl právě on a byl to také on, kdo diváky hecoval do fotbalových chorálů a pokřiků.

A když se znovu vrátím k tropickému klimatu v sále - že Sonny s Marcosem během celého setu nesundali mikinu, respektive flanelku, to prostě nechápu. Hit stíhal hit a bez nejmenšího zaváhání jsme dostali hodinu a půl dlouhou nálož, která shrnula to nejlepší, co tahle rap-metalová čtveřice za tři dekády na scéně představila.

Nepřišel ani žádný přídavek, jelo se bez pauzy naplno od začátku do konce. Ostatně, po závěrečném kombu "Youth Of The Nation" a "Alive" už stejně nemohlo následovat nic silnějšího.

Skvělá atmosféra, výborně sehraná kapela s upřímným zájmem a energií a nestárnoucí hity - prostě večer bez jediné chybičky. Ať už to bude příště na festivalu, nebo znovu v klubu, P.O.D. si rozhodně nenechte ujít!