Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Michal Prokop & Framus Five - Mohlo by to bejt nebe...

Na "Mohlo by to bejt nebe…" je Michal Prokop opět plně oddaný poctivé a upřímné muzice

Vydáno: 07.06.2021 00:00 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek | foto: Ivan Prokop

Od svého návratu k hudbě už není Michal Prokop vázán jakoukoliv nutností vydávat nové desky. Nevyvolává očekávání skrytá za nějakým pravideným systémem, nepodřizuje se vnějším tlakům. Materiál předkládá ve chvíli, kdy přijde ta správná chvíle. A ta očividně přišla právě teď s albem "Mohlo by to bejt nebe…".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Michal Prokop & Framus Five - Mohlo by to bejt nebe...

Vydáno: 28.5.2021
Celkový čas: 54:35

Skladby: Nebe anebo cesta do pekel, So long, Prstoklad, Pomoz mi, Věnování, Hoří Notre Dame, Libeňská, Last Minute Song, Secret Song, Má vlast, Neříkej, Deštník, Svět naruby

Vydavatel: Supraphon

Po albové trilogii "Kolej Yesterday" (1984), "Nic ve zlým, nic v dobrým" (1987) a "Snad nám naše děti…" (1989) se Michal Prokop na dlouhá léta muzikantsky odmlčel. Věnoval se v daný moment důležitějším věcem. Jeho návrat k hudbě v roce 2000 byl nečekaný, ale vítaný. Na své studiové stvrzení ale čekal dalších šest let. Nahrávka "Poprvé naposledy" představila trochu jiného Prokopa, obohaceného o nové zkušenosti, vyzrálého a silného. O šest let později přišla kolekce "Sto roků na cestě", očekávaný návrat do studia s Framus Five. Obě desky spojovalo neodmyslitelné bilancování a letmé ohlížení zpět. Čas jde dál a po devíti letech je Prokop z Framusem zpět s "Mohlo by to bejt nebe…". I tady je v názvu cítit jistý bilanční nádech, jako by autor nezáměrně stvořil svou druhou albovou trilogii.

"Mohlo by to bejt nebe…" nevznikalo za ideálních podmínek. Do už tak covidovou pandemií dost komplikovaného natáčení, při němž se kapela v podstatě nepotkala ve studiu, přišla ztráta v podobě vážného onemocnění dlouhodobě stabilního pilíře Framusu, kytaristy Luboše Andršta. Říká se, že v krizi vzniká to nejlepší, a tady to bezesporu platí. Navzdory dlouhé zpěvákově kariéře teprve devátá studiová položka jeho diskografie jej zachycuje v až překvapivě skvělé formě. Na druhou stranu, dalo by se u pravidelně koncertujícího muzikanta očekávat něco jiného?

Album je opět písničkové, nenachází se na něm nějaký jednoticí oblouk či snad koncept. Potkává se zde spousta textařů (mimo jiné Jiří Žáček, Pavel Šrut, Martin Němec z Precedens, Tomáš Roreček i Zdeněk Rytíř nebo Voskovec s Werichem) i skladatelů (Petr Skoumal, opory Framusu Jan Hrubý a Luboš Andršt i Prokop sám). K Framusu Five se s kytarou přidal Pavel Marcel a nutno říct, že Luboše Andršta zdatně zastoupil, svými party přispěli Michal Pavlíček nebo perkusionista Imran Musa Zangi.

Výsledkem je barevná deska, která mění styl písničku od písničky a přesto si zachovává typicky framusovský zvuk, který ji, pochopitelně pod vedením Prokopova hlasu, skvěle sjednocuje a který ohlazuje případné třecí hrany. Ať už zní echtovní bluesová dvanáctka "Nebe anebo cesta do pekel", temný soul "Pomoz mi", reggae "Last Minute Man", folková "Má vlast" nebo jazzový "Deštník", pořád je to nepochybně Framus Five, který se nepotřebuje odvolávat na svůj sound před více než třiceti lety, aby zůstal rozpoznatelný po pár taktech. Objemný, šťavnatý zvuk ještě doplňuje početná dechová sekce, která vybraným skladbám dodává soulový a rhythm'n'bluesový feeling a Prokopa nenápadně vrací ke kořenům na debutu "Blues In Soul". Radost poslouchat a užívat si všech těch naprosto přesně a pádně použitých detailů.

A sám hlavní tahoun všeho? Ten neztratil nic ze svých pěveckých schopností. Naopak, je jako dobré víno - s přibývajícími léty jenom zraje. Kusy jako "Pomoz mi", "Hoří Notre Dame" nebo "Nebe anebo cesta do pekel" ukazují na jeho nenahraditelnost. Marně v paměti pátrám po zpěvákovi, který by měl takový feeling a který by s takovou uvolněností přecházel mezi žánry. Dílem je to samozřejmě dáno i jeho šťastnou rukou při výběru textařů, respektive textů samotných, bez vlastního vcítění se do veršů by to nešlo. Jedině tak mohou vedle sebe stát vážné kusy, nostalgická hrabalovská koláž "Libeňská" nebo dadaisticky hravé "Věnování".

Pokud by se skutečně měla deska "Mohlo by to bejt nebe…" stát poslední tečkou v jeho diskografii - a věřím, že by to tak být nemuselo, Michal Prokop má energie dost a dost -, je to finále patřičně velkolepé. Obešlo se ale bez patosu i příslovečného tlačení na pilu či hraní na nostalgické struny. Tenhle hudebník už jiný nebude - a to je bezesporu jeho klad. Jeho cílem byla vždy poctivá, uvěřitelná a hlavně upřímná muzika. A té je na "Mohlo by to bejt nebe…" spousta.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • důstojné rozloučení (R., 07.06.2021 02:52) Reagovat

    No, já bych byl rád, kdyby nějaký tlak z vydavatelství na pana Prokopa byl. Protože on nějaký tlak je nutnej, jinak se pak věci vlečou a alba vycházejí se strašným odstupem. Navíc si myslím, že je to Prokopovo poslední album, protože pochybuji, že by v 85 letech ještě nějaké album vydal. Ale i tak je to velmi důstojné rozloučení. Pane Prokope, děkujeme.

  • mohlo by být, ale není (Honza, 07.06.2021 09:27) Reagovat

    Naštěstí se podařilo vyplout z mělčin, které představovalo minulé album; nebaví mě ten plesový orchestrální sound, který kopíruje taneční rytmické vzorce, Framus 5 pro mě vždy byla kapela originální rockpopové melodie a naléhavého sdělení. Ten rozjuchaný optimismus jí moc nesluší... Takže na novém albu mě v tomhle smyslu baví Hoří Notre Dame, Má vlast, Las minute man ...Je třeba pochválit instrumentální podobu, skvělý zpěv a velmi dobré texty. Nicméně - je mi líto - té invence na desce moc není, když srovnám s Mišíkovou bilancí Jednou tě potkám, tak tady jsme o třídu níž...

    • Re: mohlo by být, ale není (pišta, 05.07.2021 11:35) Reagovat

      Mišíka mám rád , ale Jednou tě potkám , je moc jednotvárné, melancholické, ..., tohle je barevnější, ...

  • Výborná deska (Marian K., 07.06.2021 20:07) Reagovat

    Za mně - výsostná porce výborné muziky ! p.Prokop hudebně i interpretačně mimořádně vyzrálý. Rád jsem za CD zaplatil a zejména ted mi v autě hraje pořád. Muzikanti úplně skvělí. Zvuk výborný. Dělá mi radost, dobrou náladu a jsem hrdý na to, jak dobré máme muzikanty. Bohužel je na můj vkus málo hrají v rádiích, což mně dost štve. Nejsme v Americe. P.Prokop je naše ve svém žánru , rodinné zlato. Vzpomenme .. Město Er , Kolej Yesterday atd. K V A L I T A ! p.Prokope ! Fakt ! Dobrá práce ! P.S. A za "Notre Dame " ..poděkování zvláště



DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 29. týden 2021
Olivia Rodrigo znovu přebírá vedení v albovém žebříčku, na paty jí šlapou Maniak a DJ Wich Minulý týden jsme v komentáři českých hitparád oslavovali nové vítěze v rádiové i albové části. Tentokrát se do čela vracejí šampioni zpřed dvou týdnů - Coldplay dobývají s hitem "Higher Power" celkově třetí prvenství,... čtěte zde
Vydáno: 29.07.2021 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
4
Zrní, Střecha Radost, Praha, 26.7.2021
Naživo: Zrní - pokaždý je jiný aneb Jak kapela z Kladna oslavila svoje dvacetiny i přes vrtochy počasí Zrní slaví tento rok dvě desítky let existence a to je velký důvod k oslavě. Slaví se sice jinak, než bylo v plánu, to ale kapelu, která se svými fanoušky udržuje pevné pouto, nemohlo rozhodit. Koncert byl kvůli předpovědi... čtěte zde
Vydáno: 28.07.2021 14:12 v sekci Naživo
0
Nové desky 29/2021 - od Anne-Marie přes Jacksona Browna po Johna McLaughlina
Nové desky 29/2021 - od Anne-Marie přes Jacksona Browna po Johna McLaughlina Závěr července nabídne anglickou zpěvačku Anne-Marie, jazzrockového matadora Johna McLaughlina, jeho country-rockového kolegu Jacksona Browna, neosoulového Leona Bridgese, americkou zpěvačku Ledisi, folkového písničkáře Joshuu Radina,... čtěte zde
Vydáno: 28.07.2021 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
1
Tomáš Fiala - Jsme rádi, že jsme naším festivalem naplnili slova Brutal Assault novým významem
Rozhovory: Tomáš Fiala - Jsme rádi, že jsme naším festivalem naplnili slova Brutal Assault novým významem S Tomášem Fialou z agentury Obscure Promotion jsme se sešli na jejich první letošní akci, minifestivalu Obscure Mosh v pražské Modré Vopici. Měsíc před začátkem skromnější verze Brutal Assaultu, pro letošek nazvané Josefstadt, byla... čtěte zde
Vydáno: 27.07.2021 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Måneskin - Teatro d'Ira: Vol. I 8/10
Recenze: Måneskin albem "Teatro d’Ira: Vol. I" dokazují, že Eurovize může zrodit opravdovou hvězdu Soutěž Eurovision Song Contest nepřinesla mnoho vítězů, jejichž tvorba by zaujala i české posluchače, vůči této písňové přehlídce často skeptické. Šampioni letošního ročníku, římští rockeři Måneskin, se však brzy po... čtěte zde
Vydáno: 26.07.2021 00:00 v sekci Recenze
31
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Rozhovory: Michal Prokop - V mém nebi se střídají nálady, je tam smutno i veselo (18.06.2021 08:00)
- Michal Prokop stanul s albem "Mohlo by to bejt nebe..." v čele české hitparády, Pokáč odstartoval jako třetí (09.06.2021 20:20)
- Nové desky 21/2021 - od Texas přes Pokáče po The Veronicas (01.06.2021 08:00)
- Video: Michal Prokop představuje první skladbu z nové desky. V klipu "Má vlast" hraje Vilma Cibulková (22.04.2021 10:15)
- Michal Prokop vydá v květnu album "Mohlo by to bejt nebe..." (18.03.2021 12:24)
- Nové desky 6/2021 - od Sii přes Florida Georgia Line po Pentatonix (17.02.2021 14:00)
- Recenze: "Ztráty a návraty" ukazují Michala Prokopa takového, jaký opravdu je. S jeho úspěchy i pády (24.01.2021 09:00)
- Recenze: "Nechte zpívat Mišíka!" aneb "Dvojka" po čtyřiceti letech (17.11.2020 08:30)
- Na konci října vyjde knižní rozhovor s Michalem Prokopem "Ztráty a návraty" (10.10.2020 10:54)
- Recenze: Iva Kubelková si i díky Michalu Pavlíčkovi s debutem "Jak moc mě znáš" ostudu neutrhla (13.09.2020 09:15)

ALBUM TÝDNE 30/2021

Måneskin
Teatro d'Ira: Vol. I

Soutěž Eurovision Song Contest nepřinesla mnoho vítězů, jejichž tvorba by zaujala i české posluchače, vůči této písňové přehlídce často skeptické. Šampioni letošního ročníku, římští rockeři Måneskin, se však brzy po triumfu stali senzací mnoha hitparád. Jejich album "Teatro d’Ira: Vol. I" za pozornost jednoznačně stojí.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 29.07.
D.Y.K. (S-Klub Open Air, Olomouc)
Út 03.08.
D.Y.K. (Zámecké nádvoří, Pardubice)
St 04.08.
D.Y.K. (Biskupský dvůr, Brno)
Čt 05.08.
D.Y.K. (Biskupský dvůr, Brno)
St 18.08.
Bright Eyes (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 21.08.
Billy Barnan (SK) (Střecha Radost, Praha)
Út 24.08.
Matthew Mole (JAR) (Střecha Radost, Praha)
St 01.09.
Warmduscher (UK) (Café V lese, Praha)
Čt 09.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)
Pá 10.09.
Pigeon John (US) (+XL the Band (CAN)) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Miley Cyrus Coldplay Metallica Kryštof Lady Gaga Madonna Imagine Dragons Ewa Farna BTS Foo Fighters Queen Britney Spears Marpo Taylor Swift Pokáč The Weeknd Billie Eilish Mirai AC/DC Vypsaná fiXa
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu