Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Martin Evžen Kyšperský (Květy): Jsme rocková kapela. Máme ty principy v krvi

Martin Evžen Kyšperský (Květy): Jsme rocková kapela. Máme ty principy v krvi

Vydáno: 14.01.2021 08:30 v sekci Rozhovory - Hana Bukáčková | foto: Lucie Přichystalová

Skupina Květy ke konci roku vydala povedenou desku "Květy Květy". Sám frontman Martin E. Kyšperský ji označuje za městské a taky tak trochu bilanční album - loni oslavil čtyřicetiny, jeho domovská formace dvacetiny. V rozhovoru jsme si povídali o jeho dalších projektech, ale třeba i o snídaních.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Květy
© Daniela Janoušková
Žijeme v docela pochmurných časech. Co tě v poslední době nadchlo, z čeho jsi měl radost?

Ze snídaně. Mám snídani jako nejmilejší část dne, a tak jsem si dal zeleninu a ztracené vejce. Na Kulaťáku se prodává speciální máslo a pesto. Mám takovej dojem, že ho prodává Kristýna Lhotáková, která kdysi byla fantastická tanečnice a zpěvačka. A možná tančí pořád, jen já se nepohybuji v těch kruzích.

Vím, že jsi na Facebooku řešil, že máš krizi, že se ti v poslední době chce po snídani spát, a sháněl jsi rady, jak s tím bojovat. Co ti kdo poradil dobrého?

Ano, po snídani mám většinou chuť jít si lehnout. Neusnul bych, ale přijde na mne strašná lenost. Hodně lidí mi říkalo, že to má podobně. Přemýšlím, co s tím. Kafe funguje trošku. Dobrá věc je ledová sprcha, ale ne vždy mám odvahu.

Když jsme u toho spaní, často na Facebooku publikuješ své sny. Pracuješ s tím pak nějak? Používáš to třeba do svých skladeb?

Moc ne, ale výjimka je píseň "Pole, tráva a činžáky", která je pouze zápisem snu. S tím ale šetřím, protože kdybych se pohyboval jen ve světě surrealismu, asi bych neřekl to, co potřebuju říct. Říkal bych, co se děje v projekční kabině mý hlavy. Když jsou ty myšlenky zpracovaný, je to obecně sdílnější. Ale vydal jsem knížku, ve který jsou moje sny zapsaný a ke každému je jeden dada-obrázek.

Květy
© Lucie Přichystalová
Koukáš přitom do snáře?

Ne, to ne. Výklady vůbec nechci.

To já třeba sny po probuzení vždycky zapomenu. Máš nějakou radu, aby se tak nedělo?

Musíš na to myslet a být nachystaná. Když se probudíš, měj tužku s papírem vedle postele. Když si řekneš, že to napíšeš za chvilku, už za pár vteřin na to zapomeneš.

Tak si píšeš třeba i texty k písním?

To si spíš píšu většinou do mobilu, v tramvaji, v hospodě, na procházce, ...

Martin Evžen Kyšperský

Martin Evžen Kyšperský je brněnský hudebník, zpěvák a hlavní autor repertoáru skupiny Květy, kterou založil v roce 1999. Kromě toho ale působil či působí v dalších kapelách a projektech, včetně svých sólových, skládá divadelní soundtracky, hudbu pro rozhlasové pořady a působí jako aranžér a producent. Je autorem knížky pro děti a sbírky básní a mohli jste ho rovněž vidět v pár televizních i filmových rolích. Je držitelem několika hudebních Cen Anděl. Od roku 2008 je členem volného sdružení Osamělí písničkáři. V roce 2020 vydal s domovskou kapelou desku s názvem "Květy Květy".

V mezidobí mezi posledními dvěma studiovkami Květů jste přišli s projektem YM. Tehdy si každý člen skupiny natočil sólovku ve vybraném žánru. Jak hodnotíte projekt s odstupem času?

To byla doba, kdy jsme věděli, že se chceme vídat, vymýšlet nové věci a tvořit, ale ne do Květů, protože jsme předtím v jednom roce natočili album rozdělené na dvě části a už by to bylo na hlavu. Měli jsme chuť zkusit něco jinýho. Myslím, že Ondra chtěl udělat písničky, které měl nějakou dobu nachystané. Aleš chtěl zpracovat své nápady víc směrem do elektroniky. Já neměl žádný materiál, ale chtěl jsem to vzít z jiného konce a udělat čistě akustickou country desku. Měli jsme dlouhou šňůru po celé republice, oblékli si kostkovaný košile a naladili banjo. Bylo úplně nejvíc zpívat o tom, že jezdím rád kamionem…

Nový počin vaší skupiny měl nést název "Světlo". Proč z toho sešlo?

Zdálo se nám to neslaný nemastný. "Květy Květy" je sice příšernej název, nikdy to nenajdeme na internetu, všichni to budou komolit, ale odvahu mu upřít nelze. "Květy: Květy Květy" zní, jako bys začala říkat nějakou mantru. Máme už tolik desek a vždy jsme vymýšleli, z jakého úhlu to vzít, a nevím o žádné kapele na světě, která by měla ve svém názvu desky dvakrát zopakovaný svůj název.

Květy
© Archiv interpreta
Kolekce vyšla v magické datum 17. listopadu. Cítím v tom záměr a odkaz na Havla?

Ano. Na tom mi záleželo.

Nahrávku jsi označil za městskou. V jakém smyslu to mám chápat?

Psal ji městskej kluk a ten docela šetřil tím, aby se v písních objevovalo nebe, stromy, kameny, ale je tam hodně autobusů, letadel, takových urbánních věcí. To je to, v čem já žiju. Rád sice chodím do lesa, když vyjdu z domu, mám les relativně blízko po ruce. Ale když otevřu oči, slyším auta. Přijde mi perfektní, že poslouchám rozhlas, kde hlásí, na jakém kilometru je jaká překážka. To je tak abstraktní, když sedíš doma, srkáš kafe, nikam se nechystáš, ale pozorně posloucháš, že u Mníšku pod Brdy je ucpaná silnice, došlo tam k havárce, ke střetu autobusu s traktorem a že si máme dávat pozor…

Bydlíš v centru města?

Je to paradox, protože bydlím v jižní části Brna, do centra to mám deset minut autobusem, ale zároveň jsem na místě, kde se dá utéct do takové změti industriálu a přírody. Dost opuštěných továren a špinavá řeka. Ale taky stromy.

Deska je taková intimní a rekapituluješ na ní vztahy. Co tě k tomu vedlo a jak se s tím ztotožňují ostatní členové skupiny?

Já řeším holky, jako každej chlap. Kluci to moc nerozebírají. Když něčemu nerozumí nebo k tomu mají výhrady, tak to řeknou. Já mám asi největší radost, když je něco rozesměje. To je svátečně.

Poprvé jste natáčeli s novým bubeníkem Kubou. V čem vidíš jeho přínos?

Kuba je extra super bubeník. Není zatížený minulostí, je totálně přímočarý, takže co se mu líbí, nelíbí, to říká hned. Taky tou kapelou hodně žije, skladby pozorně poslouchá, přemýšlí o nich. A je zajímavý, že si pamatuje texty našich písniček. I starších. Líp než já.

Květy
© Archiv interpreta
Album vypovídá o touze v izolaci. Co tě k tomu vedlo?

No, měl jsem různé vztahy se ženami. Někdy i na dálku, takže to vlastně něčím tu karanténu připomínalo. A když se to v březnu všechno zaseklo, přišlo mi to v něčem jako završení těch vratkých životních drah.

Je deska vyznáním k jednomu člověku, nebo k vícero osobám? Nebo je to jen soubor pocitů, za kterými se ohlížíš?

Já přece nemůžu říkat, co přesně jak, kdo, kdy a kde. Stačí ty písničky poslouchat a je zjevný, že je to lásce, která má mnoho zákrut. Ale není to jen takový milostný deník. Jedna skladba se jmenuje "Nekonečný" a je o Danovi Nekonečném, který umřel, když jsme měli soustředění. Docela mě to zasáhlo. On byl úkaz z doby dětství, který neměl obdoby.

Já jsem si říkala, kdo je ten král, o kterém se zpívá, že je mrtev.

Miloval jsem ho jako kluk, jako dospělej jsem se za něj styděl. Ale zpětně obdivuju, že se nebál jít přes všechny čáry vkusu, kamkoliv přijít v banánově žlutém obleku, házet po sobě třpytky a plácat černošky po zadku, dělat to kdekoliv na firemním večírku, kroutit se kolem palmy a křičet nějaké citoslovce. To má strašný koule. Věřím, že to dělal nadoraz, ta živočišnost a schopnost nadchnout se pro věc. Byl to šílenec a frajer.

Na nahrávce se objevuje jeden host, a to v písni "Koňýku". O koho se jedná?

Zpívá ji Alenka Polová, písničkářka, která si říká Alen a nedávno vydala desku u Polí 5. Má specificky něžnej hlas. Sice je tam jen chvilku, ale je super, jak tu chlapskou desku zjemní.

Proč je ypsilon v názvu písně?

Protože jsem tak byl v jeden čas někým oslovován. Lidi si říkaj' zvířátkama, třeba koťátko, kocourku, lištičko, … a pak někomu říkáš koňýku a napíšeš to s hrubkou, protože ti to přijde jako roztomilý.

V této písni zpíváš o bonbónovým světle. Co si pod tím mám představit? Jak takové světlo vypadá?

Představ si duhu, která je složená z barev stejně jako bonbon s barevnými pruhy.

Květy
© Lucie Přichystalová
V písni "Uši" je schválně přehozené spojení: "Trávu, večer kouřit kávu…" Je to proto, abys upoutal pozornost posluchače?

Kdyby to bylo normálně, je to banální. Ale nedoporučuji to zkoušet. Vzpomeňme na Sagvana Tofiho, který se pokoušel kouřit Aspirin ve filmu "Vítr v kapse".

Jedna píseň se jmenuje "K.". Čeho to je zkratka?

Může to být jako kominík, o kterém ta písnička je. Ale taky to může být zkratka něčího jména. Nebo města, kde se to stalo. Nebo moje příjmení. Kdo ví?

Čím tě zaujalo okolí špitálu, o kterém taky zpíváš?

Jeden čas jsem tam pod vlivem nějakých okolností jezdil. A zažil jsem, jaký to je tam na někoho čekat. Fakt nekonečný, protože některý věci ve špitále trvají celou věčnost. Člověk má čas všímat si detailů. A to kafe tam je skutečně obludný. Jenže když není kolem nic dalšího, tak si ho nakonec dáš a trpíš.

Ve studiu vám pomáhal Ondra Ježek. Co byl jeho největší přínos?

Ondra je fakt skvělej, je strašně hravej a má neuvěřitelně moc zkušeností. Pořád je ve střehu na několika frontách, hlídá, aby zvuk byl nejen dobrej sám o sobě, ale taky aby ještě dopověděl ten příběh, co je v písničce.

Třeba v songu "Nekonečný" je použito "cha cha cha"

To vymysleli kluci.

Vím, že Ondra je specialistou na speciální zvuky. Jaké zakomponoval do vaší novinky?

Ve studiu ve Zlíně, kde jsme to točili, strašně moc vržou dveře. Tak jsme toho využili do písně "Uši" - udělali jsme takovej dialog mezi varhanami a dveřma, který fakt ukrutně skřípaly. Ty si o to natočení přímo koledovaly.

Květy
© Archiv interpreta
Od elektroniky jste přešli zpět k živým nástrojům. Bylo to tím příchodem Kuby a tím, že Aleš šel za kontrabas?

Jsme rocková kapela. Máme ty principy v krvi. Strávili jsme půl života ve zkušebnách, jsme parta kluků, co milionkrát za pubertu slyší: "Raz, dva, tři, čtyři," a bum, třísk. A ta síla, co z toho zvuku jde, to je asi jeden z největších bonusů mýho života.

Říká se, že "Květy Květy" jsou rekapitulací toho, co jsi prožil. V roce 2020 jsi oslavil čtyřicetiny a skupina dvacetiny. Je to ohlédnutí? Měls potřebu bilancovat?

Asi ano. Ale mám pocit, že se ohlížím zpátky už tak od pětadvaceti. Teď to ovšem nabírá celkem grády. Paralelně nemám rád, když se to se sentimentem přehání, takže to často hážu dolů něčím zcizujícím. Tohle je dobrej věk. Aspoň částečně už vím, co se sebou. A taky je tu víc svobody. Můžu si dělat, co chci, zpívat, o čem chci. Ber, nebo nech ležet.

Pracuješ na spoustě projektů současně. Jak to všechno zvládáš?

Nemám děti, což mi občas přijde líto, ale zase můžu být dítě sám. Když mě něco baví, jsem docela pracovitý. Třeba hudbu k celovečernímu filmu jsem měl hotovou o měsíc dřív, než jsem ji měl odevzdat.

To byl soundtrack ke snímku "Veterán"?

Jo jo. Pak jdeš na premiéru a je to moc kouzelnej pocit. To, co jsi doma vykoumal, je najednou součástí obrazu, zní to přes celé kino. Úplně se chvěješ radostí a nervozitou. Moc rád bych si to někdy zopakoval.

Květy
© Lenka Sedláčková
Spolupracoval jsi na desce Jana Fice, který vyrábí nástroje zvané cigar box guitar. Tuším, že máš od něj doma banjo. Je to tak?

Vyrábí hodně strunných nástrojů. Mám od něj kytaru, baskytaru, banjo, cigar box, diddley bow. Honza je fantastickej, protože ty kytary mají opravdu duši, i když to zní jako nejotřesnější klišé. Kamarádíme se a taky s ním občas hraju v kapele. Je to asi jedinej kamarád, co nosí kšandy. Vlastně ne, Kočička je občas vytáhne taky.

Použil jsi ty nástroje k natáčení alba?

Celou dobu hraju na jeho zelenou kytaru Red Bird.

Janovi jsi producentsky pomáhal s jeho projektem...

Honza přišel a říká, že aby mi mohl svoje věci zahrát, musíme si dát pár panáků, aby se nestyděl. To je nebezpečný! Pili jsme a vedli velmi zasvěcené mužské rozhovory o životě. No, a pak mi zahrál svoje věci, já je natočil a pak nad nimi týdny seděl a dohrával nástroje, aby ten zvuk byl barevný.

Aby toho nebylo málo, s bubeníkem Kubou jste si založili instrumentální projekt Dula. Co vás k tomu vedlo?

My se sešli jen dvakrát a šli improvizovat do zkušebny. Poprvé neměl do čeho píchnout, byl Štědrý den. Pak přijela jeho máma a jedli jsme polívku. Podruhé se s ním rozešla holka a on se chtěl odreagovat. Ve volných chvílích jsem to doma rozstříhal a nahrál k tomu další nástroje. A aby to nikdo nemohl poslouchat, vydali jsme to na kazetě. (smích)

A taky jsi coby textař spolupracoval s Lenkou Dusilovou na její aktuální řadovce "Řeka". Jak moc bylo obtížné se převtělit do ženy?

Známe se asi deset let. Mám ji hrozně rád a vlastně mi dodnes přijde tajemná. Jestli ty texty mluví za ni, nebo ne, to jsme zjišťovali okamžitě, protože jsme je psali spolu a rovnou zkoušeli zpívat do hudby. A hodně rád vzpomínám na vaření. Lenka vaří samá zdravá a lehká jídla. Tak to jsem si užil - sedět v kuchyni a těšit se na to.

Dočetla jsem se, že nechce zpívat slovo kalhoty. Proč?

Nevím, bylo tam místo, kde se mělo rozebírat oblečení, tam se - podle mne - hodilo slovo kalhoty. Asi se to Lence špatně zpívalo, tak jsem tam dal slovo košile a bylo to v pohodě.

Máš taky nějaké slovo, které nechceš zpívat?

Nevím. V rámci kontextu to může být jakékoliv slovo. Nečekal jsem, že budu mít v textu Hitlera, a mám - pět let zpátky na desce "Miláček slunce". Zjistil jsem, že hodně starších chlapů pořád čte knížky o Hitlerovi. Koupíš si časopis à la Záhady světa nebo Svět tajemných sil a vždy je tam něco ve stylu "Nová fakta o Hitlerově zbrani". Lidi to totálně bere. On už je 80 let mrtvý, a stále se k němu lidi vracej.

Krom zpívání se věnuješ herectví. Rýsuje se něco nového v této sféře?

Točil jsem malý role, hrál v seriálech, který teď budou v televizi, na Mall.TV, na Nově, ale to jsou spíš drobnosti. Ale především jsem hrál hlavní roli ve filmu "Marťanské lodě", který půjde příští rok do kin. Jsme tam jako milenecká dvojice s Eliškou Křenkovou. Je to hodně intimní příběh z Brna, hra s realitou o klukovi Martinovi, který má kapelu. Eliška tam hraje holku Elišku.

Hrajete spolu nějak často...

Eliška je profík a je s ní sranda. To samo o sobě by stačilo, ale taky ji mám fakt rád a ještě oplývá tím druhem krásy, co září z plátna. Bylo potřeba něčím vyvážit moji - především vnitřní - krásu.

Květy
© Archiv interpreta
Děláš k tomuto snímku i soundtrack?

Zrovna scénickou hudbu k tomu filmu skládá Bertík z Bert & Friends. Já tam mám jen písničky. Měl jsem dělat scénickou hudbu pro divadelní projekt, který se zrušil s koronou. Teď čekám, jestli to bude pokračovat na jaře.

Máš Bertíka rád?

Miluju ho, je skvělej a jeho tvorba mi přijde jako čirá radost.

Na Facebooku jste se skupinou vedli diskuzi na téma brněnská alternativa. Často vás totiž lidi takto škatulkují. K jakým závěrům jste dospěli?

Že bychom byli raději, kdyby nás označovali jako představitele jamajského reggae.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Děláte kvalitní hudbu. Děkuji ji Vám za ní. ... (Porman, 14.01.2021 19:05) Reagovat

    Děláte kvalitní hudbu. Děkuji ji Vám za ní.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Vlasta Redl a Jeho kapela, Iva Marešová a Razam, Prázdniny v Telči, 31.7. 2021
Naživo: Iva Marešová a Vlasta Redl ukázali v Telči dokonalý mix energie, muzikálnosti a humoru Koronavirová krize Prázdniny v Telči prostě nezastaví, a tak má devětatřicátý ročník za sebou už dva programové dny. Sobota byla hudebně kouzelná, o což se postarali Iva Marešová a hlavně Vlasta Redl se svými kapelami. Hrálo se... čtěte zde
Vydáno: 02.08.2021 16:07 v sekci Naživo
1
D.Y.K., Lucerna Music Bar OpenAir, Ledárny Braník, Praha, 31.7.2021
Naživo: Americký projekt Vojty Dyka naživo funguje luxusně Na sklonku roku 2019 vydal Vojtěch Dyk dlouho připravovanou a vysněnou desku "D.Y.K." a spousta fanoušků se jistě těšila na její živou podobu. Tu covid o něco odsunul, ale nyní jsme se dočkali. Pokud někdo pochyboval, že koncertní... čtěte zde
Vydáno: 02.08.2021 11:35 v sekci Naživo
0
John Mayer - Sob Rock 8/10
Recenze: John Mayer na "Sob Rock" podvratně oslavuje osmdesátky Na své osmé desce "Sob Rock" se představuje třiačtyřicetiletý Američan John Mayer coby milovník hudby a estetiky osmdesátých let minulého století. Pod slupkou pohodového letního alba se ovšem ukrývá i spousta ironie a trocha... čtěte zde
Vydáno: 02.08.2021 00:00 v sekci Recenze
1
Marek Ztracený, Velká Chuchle, Praha, 31.7.2021
Naživo: Marek Ztracený si na Tour de Léto v pražské Velké Chuchli svoje fanoušky hýčkal Forum Karlín i O2 arenu už zaplnil, letos se ale Marek Ztracený rozhodl přijmout výzvu trochu jiného typu. Po celé prázdniny totiž objíždí republiku se svým vydatným projektem Tour de Léto, který zdaleka nezahrnuje jen koncerty.... čtěte zde
Vydáno: 01.08.2021 19:52 v sekci Naživo
4
"Hormoaning" od Nirvany je propagační EP, co se povedlo
Zaprášenosti: "Hormoaning" od Nirvany je propagační EP, co se povedlo Pokud jste u svých oblíbených hudebníků prahli po různých raritních nahrávkách, asi jste záviděli Japonsku a Austrálii, kde byla řadová alba často doplňovaná druhým diskem se speciálními songy právě pro tyto trhy. A taková... čtěte zde
Vydáno: 01.08.2021 08:35 v sekci Recenze | Zaprášenosti
4
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Všechny barvy Poličky aneb Colour Meeting 2021 v obrazech (26.07.2021 12:36)
- Recenze: 29/2 je další osobitý projekt Martina Kyšperského a jeho přátel (14.06.2021 00:00)
- Video: Kyšperského "Jablka" jsou dojemným lákadlem na film "Marťanské lodě" (08.06.2021 15:16)
- Video: Martin Kyšperský (Květy) ON AIR - Lucie a Wanastowky pro mě byli v dospívání bohové (25.03.2021 19:41)
- Cena Apollo 2020 bude předána už ve středu večer (03.03.2021 11:09)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (10-6) (28.01.2021 08:30)
- Video: Skupina Květy zahrála pět písní z novinky pro Wombat Sessions. A je to kulervoucí zážitek (17.01.2021 11:28)
- Video: "Řítíme se do tmy a už to nejde vzít zpátky," tvrdí Květy v novém klipu (01.01.2021 15:46)
- Cenu Apollo za rok 2020 mohou vyhrát Tata Bojs, Lenka Dusilová či Květy (07.12.2020 15:52)
- Rozhovory: Aid Kid, Martin Kyšperský a Jakub König - Jak se nám spolupracovalo na "Řece" Lenky Dusilové (24.11.2020 17:00)

ALBUM TÝDNE 31/2021

John Mayer
Sob Rock

Na své osmé desce "Sob Rock" se představuje třiačtyřicetiletý Američan John Mayer coby milovník hudby a estetiky osmdesátých let minulého století. Pod slupkou pohodového letního alba se ovšem ukrývá i spousta ironie a trocha hořkosti. John si se svými posluchači hraje a některé možná moc nepotěší.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 03.08.
D.Y.K. (Zámecké nádvoří, Pardubice)
St 04.08.
D.Y.K. (Biskupský dvůr, Brno)
Čt 05.08.
D.Y.K. (Biskupský dvůr, Brno)
St 18.08.
Bright Eyes (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 21.08.
Billy Barnan (SK) (Střecha Radost, Praha)
Út 24.08.
Matthew Mole (JAR) (Střecha Radost, Praha)
St 01.09.
Warmduscher (UK) (Café V lese, Praha)
Čt 09.09.
Mighty Oaks (DE) (Rock Café, Praha)
Pá 10.09.
Pigeon John (US) (+XL the Band (CAN)) (Café V lese, Praha)
Ne 12.09.
The Wedding Present (UK) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Miley Cyrus Kryštof Lady Gaga Madonna Ewa Farna Metallica Foo Fighters Queen Imagine Dragons BTS Pokáč The Weeknd Britney Spears Billie Eilish Marpo Taylor Swift Vypsaná fiXa Ed Sheeran AC/DC
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu