Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Dvou sluncí" Anety Langerové

Makrorecenze "Dvou sluncí" Anety Langerové

Vydáno: 10.12.2020 14:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook Anety Langerové

Dlouhých šest let jsme si museli počkat na novou desku Anety Langerové "Dvě slunce", která navazuje na skvělou a velmi pozitivně přijatou nahrávku "Na Radosti". Jak asi zpěvaččina novinka obstála v uších pěti redaktorů musicserveru?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Aneta Langerová - Dvě slunce
© Helena Kadlčíková
Aneta Langerová je pravděpodobně jedinou zpěvačkou (a interpretem obecně), která se na musicserveru dočkala makrorecenzí všech svých řadových desek. Debut si v našem hodnocení odnesl slušných 69 %, "Dotyk" mírně klesl na 66 %, "Jsem" se zastavilo až na čisté šedesátce a dosud poslední řadovka "Na radosti" si odnesla úctyhodných 80 %. "Dvě slunce" ohodnotil Josef Martínek v hlavní recenzi sedmi body z deseti, když napsal: "Novinka se zřejmě nestane takovým zjevením jako její předchůdkyně - vždyť na té dokázala Aneta Langerová chytnout za srdce prakticky v každé chvíli." Průměrné hodnocení pěti dalších redaktorů kolem toho jeho osciluje směrem nahoru i dolů, celkovým výsledkem je hodnocení ve výši 68 %.


Pavel Parikrupa - Na samotě u lesa II (8/10)
Vztah ke zpěvačce: Mám ji rád.

Novinka Anety Langerové "Dvě slunce" vychází dlouhých šest let po předchozí desce "Na radosti" - a jistěže někteří fanoušci byli netrpěliví a chtiví nové hudby od zpěvačky. A možná podvědomě, když se dočkali, budou novou kolekci písní srovnávat s tou minulou. To se pak může dostavit jistý pocit zklamání, protože na první, na druhý ani na třetí poslech tu není tak jasně přítomný hitový nebo onen pověstný wow efekt. Je to klišé, ale zde sedí naprosto přesně: chce to trpělivost a ponor.

Aneta má fantastický hlas. Když zpívá "Jak krásné je být milován", jde to až na dřeň. To není běžná milostná písnička, tady se dotýkáme vesmírných věcí. A do kontrastu k těmto velkým písním (další je třeba "Závrať") tu jsou fúze hiphopových postupů s funkem ve stylu Stevieho Wondera ("Tělo 2086"), oslava obyčejného života ("Bílý den") a nesmírně křehká, krásná a poetická oslava kořenů bytí ("Tam kam") nebo folklorní balada "Antonín".

U mne to zacvaklo asi při čtvrtém poslechu, kdy mi při refrénu skladby "Na horách sněží" zcela nepřipravenému vyhrkly slzy. Říkal jsem si, aha, tak takhle to je, zaútočí to ze zálohy a vy pochopíte (nebo ne), jak je to krásné. Nebo ty smyčce v "Netopýrovi"? To je úplně nečekané a skvělé.

Mám velkou radost z toho, že u nás máme umělkyně typu Lenky Dusilové a právě Anety, ženy, které si nekompromisně navzdory protivenstvím doby jedou podle sebe. Tvoří hudbu, která vyžaduje pozornost, nebojí se experimentovat a nalézat cesty, jež jsou právě jejich. Výsledkem jsou výborná alba zrozená v onom podivném roce 2020.


David Böhm - Nečekej moc a... budeš spokojen (7/10)
Vztah ke zpěvačce: "Na Radosti" bylo jedním z prvních alb, které mi ukázalo, že i u nás vzniká skvělá hudba

"Na Radosti" se řadí mezi nejlepší domácí nahrávky, které za minulou dekádu vznikly. K tomu připočtěte fakt, že na "Dvě Slunce" jsme si museli počkat šest let. Očekávání pak mohou mířit vysoko. Až neférově vysoko. I proto možná potrvá déle si najít cestu k některým skladbám. Umělci nemusí každým svým počinem obracet o sto osmdesát stupňů, člověk se pak ale srovnání neubrání.

I tentokrát se nás Aneta snaží oslnit motivy přírody, činí tak ale zadumaněji a pocitověji. Našla svůj osobitý rukopis, tak proč se ho vzdávat. Ano, "Marii" bychom mohli snadno přesunout na minulou desku, kvalitu pěkně vygradované písně to však nesnižuje. Že to interpretce neodolatelně sluší za klavírem, nám dokazuje i tentokrát s čistou "Na horách sněží" a tklivou "Jak krásné je být milován". Mimořádně se povedla husí kůži nahánějící balada "Závrať," kterou perfektně okořenila elektrická kytara. O to víc pak dokáží znechutit nepěkné houuuummmm první tóny následujících "Větrných mlýnů", kde elektrická kytara naopak spíše drásá nervy. Spolu s "Tělem 2086", které se na album nehodí ani hudebně, ba ani textově, jde nejen o jeden krok zpátky, ale rovnou o dva, směrem k "Dotyku". Smazat, zapomenout.

Naopak první singl možná chtělo jen trochu dotáhnout, takto působí chladně, až demíčkově. Je pak trochu smutné si připustit, že času měl materiál možná dostat ještě více, a například "Antonínovi" rozvinout nějaký příběh, aby nepůsobil jen jako rádoby umělecká manýra (podobně jako mázlé fotky v bookletu). Nebo ho aspoň posunout na konec, aby dvě další písně nevypadaly jako bonusy, což "Stromu" zbytečně křivdí.

Se "Dvěma Slunci" je to zkrátka jako na houpačce. Uvidíme, zda se naživo podaří některým kouskům vyhoupnout z průměru, studiové verzi celkem vychází sedmička. Sedmička však sympatická v tom, že některé náročnější položky mohou v uších uzrát až za delší dobu.


Dan Hájek - "Dvě slunce" jsou o jistotách a komornosti (7/10)
Vztah ke zpěvačce: "Dotyk" byl začátek změn, od této desky ji vnímám, jak nejen autorsky zraje.

S Anetou Langerovou jsem se před mnoha lety zcela náhodou potkal na jedné oslavě, kde jsem oslavenci věnoval CD Lou Rhodes "One Good Thing". Třeba právě s Lou ji nepřímo pojí ono nadšení pro akustiku a přímočařejší písničkářství. Pro ni samotnou byla tímto velkým zlomem minulá deska "Na Radosti". K současné tvorbě ji ale dostal vývoj procházející přes desky "Dotyk" a "Jsem", ale tam to byly spíše pouze nadějné náznaky. Snad v pravou chvíli přišlo správné naťuknutí od Honzy Muchowa, když tehdy společně dotvářeli "Dotyk".

Anetino spojení s Jakubem Zitkem si za ty roky sedlo a oba k sobě mají zjevnou tvůrčí důvěru. Porovnávání dvou nahrávek, které mezi sebou dělí šestiletá časová prodleva, se asi nedá zcela vyhnout, přesto si troufnu tvrdit, že se "Dvě slunce" nestanou pouhým stínem "Na Radosti". Obrazotvornost a komornost textů totiž vnímám uceleněji, ono napojení na přírodu a životní cykly ukazuje, kam Aneta dospěla a z čeho se potřebuje vyzpovídat. Hudebně se rozvíjí rozehrané partie z minulého alba, možná ubylo výraznějších momentů a celek volněji plyne, ve více v intimním módu, což nemusí být zcela na škodu. "Dvě slunce" potřebují svůj čas. Navíc jim živé hraní může dodat zcela jiné výrazivo.


Lukáš Boček - Na Radosti bez radosti (6/10)
Vztah ke zpěvačce: Respekt prakticky ke všemu, co zpěvačka dělá v hudbě i mimo ni.

Srovnání "Dvou sluncí" s předchozí deskou "Na Radosti" se přímo nabízí - obdobný je tým, hudební směřování i nálada písní. Přesto je tu jeden zásadní rozdíl - předchozí album bylo emotivní, krásné a především beze zbytku uvěřitelné. Novinka však bohužel oproti tomu zní o poznání méně přesvědčivě.

Jednou z největších slabin jsou vcelku překvapivě texty. "Na Radosti" vyprávělo elementární příběhy, případně malovalo snadno představitelné folklorní obrazy. Jako by to však Anetě nestačilo, tentokrát svá poselství zahalila do metafor a zbytečných ornamentů, které bohužel místy vyvolávají dojem, že jsou jen náhodnou skupinou slov, co mají tematicky vycházet z přírody a vesnice, ale žádný jiný účel nemají. Dohromady tak nenesou prakticky žádné sdělení a můžou působit až křečovitě či banálně (např. v titulní skladbě, kde posluchač musí přetrpět klišé jako "nečekej moc, za očima se dívej; co tě nezabije, to tě posílí").

Bohužel ani hudebně se albu nedaří držet krok s minulým počinem, který vynikal svou rozmanitostí. "Bílý den" zní jako rádiový pop-rock, co se na nás valil na počátku milénia a už tehdy zněl vyčpěle. Jinak povedená "Marie" zase začíná primitivním vybrnkáváním, které nechtěně připomíná znělku křesťanského magazínu (ostatně celá skladba má blízko k křesťanskému folku). "Tělo 2086" je pro změnu možná aktuální textem, jinak ale na albu nechtěně trčí jakousi bezpohlavní až nepovedenou produkcí, která rozhodně desku nijak nevylepšuje. A je to taková škoda! Ne všechno je zde totiž špatně.

"Jak krásné je být milován" či "Na horách sněží" jsou průzračné skladby s jasným poselstvím i krásnou melodií. O něco říznější "Závrať" zase ukazuje sílu Anetina hlasu, který na minulé desce často odpočíval. A závěrečný "Strom" je doslova hudební poezií. Nejednoho posluchače tak možná zamrzí, že podobných skladeb album nenabízí více. Ukazují totiž cestu, jak nekopírovat "Na Radosti", ale zároveň se od minulé nahrávky nijak zásadně neodklánět.


Honza Balušek - Jen trochu jiná cesta (6/10)
Vztah ke zpěvačce: Líbí se mi celá její hudební kariéra, mám rád debut "Spousta andělů" i "Na Radosti".

Vzpomínáte si ještě, jak Aneta po vydání debutové desky obrážela koncertní štace a místo čerstvých písní nabízela stále jen společně s novými členy doprovodné kapely pouze obměněné aranže? Mezi "Spoustou andělů" a "Dotykem" neuběhly ani tři roky a všichni už dlouho čekali, s čím přijde a jak se její hudba změní. A ta se opravdu změnila. Nyní se pauza protáhla na šest let a hudba se proměnila jen trochu.

I když se mi, snad jako všem, "Na Radosti" opravdu moc líbilo, ještě více jsem propadl následnému singlu "Hvězda". Na Anetiny poměry tvrdá rocková skladba (slyšel jsem ji chvíli po vydání i na koncertě v ostravském Gongu, kde zpěvačka vzala do ruky kytaru a rozpoutal se u ní jinak neslyšený tvrděrockový bordel) podbarvená elektronikou je přesně to, co bych od ní chtěl slyšet mnohem víc. A plně akceptuji, že to není to, co chce ona skládat a hrát. "Dvě slunce" jsou naopak více introspektivnější, místy až folklórní. Pokud to takhle půjde dál, další deska asi bude jen sbírkou lidovek... což samozřejmě přeháním, jen popisuji, že co bylo pro mě na minulé desce příjemné koření, mě na novince už občas začíná štvát.

Za hodně může už pilotní singl "Bílý den", který je neskutečně utahaný a nic se v něm nestane. Naštěstí tahle beztvará hmota, kterou sice po několika posleších vezmete na milost, ale žádné nadšení ve vás stejně nevyvolá, není hlavní náplní "Dvou sluncí". Titulní skladba je skvělá, "Marie" je úžasná, "Závrať" po celou dobu v podstatě graduje, "Strom" nahrávku citlivě uzavírá. Ale některé položky tracklistu jen proplynou a nezanechají po sobě nic, jiné možná začnete dokonce přeskakovat. Naživo to třeba bude zase jinak, ale ve studiové podobě se se mnou "Dvě slunce" zhruba na polovině plochy alba dost míjí.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Naprosto souhlasím (Lukáš , 10.12.2020 14:45) Reagovat

    Mám úplně stejný názor. Dvě slunce mě zklamali..Čtyři dobré písně desku opravdu nedělají. Marie, Jak krásné je být milován, Závrať, Strom. Zbytek mě nezaujal. A nejhorší je Antonín, tělo a větrné mlýny. Žádný hit tam bohužel není. Myslím, že i dva naprosto zbytečně rychle vydané singly po sobě a k nim dva odflaknute klipy, které ani ocko nehraje, jsou toho důkazem. Toto album úspěch mít nebude, bohužel.


  • :-/ (r, 10.12.2020 14:53) Reagovat

    Dvě slunce by mě nezklamali, kdyby toto album vydala Aneta dva roky po CD Na radosti. Pokud ale nechá své fanoušky čekat na nové album šest let, tak právem všichni čekají bombu - která ale nepřišla, a z toho plyne to zklamání.

    Nehledě na to, že jak správně řekl Lukáš - čtyři dobré skladby desku opravdu nedělají.

    • Re: :-/ (Adam, 11.12.2020 00:38) Reagovat

      Naprosto souhlasím, kdyby Aneta přišla s touto deskou 2-3roky po Na Radosti, tak neřeknu ani popel. Ale čekat dlouhých 6 let je příšerně moc. I když Aneta tvrdí, že její písně musí dozrát. V tomto případě jsou spíš až moc přezrálé. Jak krásné je být milován je asi vrchol desky, za zmínku stojí ještě skvělá Závrať, ale obávám se, že zrovna tyto dvě písně se singly určitě nestanou. Sošky Andělů se za tuto desku určitě nedočká, bohužel.

  • napůl (asdf, 10.12.2020 14:56) Reagovat

    Ta hodnocení jsou nadnesená. 68% je neodpovídající hodnotě alba.
    To album je dobré tak 50 na 50 a tomu by mělo odpovídat i celkové hodnocení. Bohužel.

  • Jojo, (Karel, 10.12.2020 15:01) Reagovat

    blbům, co adorovali první Anetino album se tohle krutě nebude líbit. Aneta se vydala na cestu avantgarního popu a tohle album prostě už není pro primitivy, a to ani náhodou. Takže pokles popularity ji nemine, avantgardní umělce většina společnosti nesnáší, protože nerozumí a nechápe. Podobně jako Lenka Dusilová na cestě od Pusy k Řece, běží i Aneta podobnou štreku. Snad jí to i nadále uživí a pokud ne, snad i při jiném povolání najde sílu pro další tvorbu. Byla by škoda o ni přijít
    Za mě 9/10.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Placebo - Beautiful James 7/10
Audio: Placebo ukončili mnohaleté čekání singlem "Beautiful James" Placebo jsou zpět s prvním singlem za posledních pět let. Novinka "Beautiful James" navíc předznamenává další album a tím i novou kapitolu jejich více než pětadvacetileté kariéry. Zároveň půjde o jejich debut u nového... čtěte zde
Vydáno: 17.09.2021 18:24 v sekci Audio / Video | Audio
9
Bandjeez - Všichni jsme byli zajedno v tom, že album se musí dokončit i bez Davida
Rozhovory: Bandjeez - Všichni jsme byli zajedno v tom, že album se musí dokončit i bez Davida Na začátku září vyšla Davidu Stypkovi & Bandjeez třetí řadovka "Dýchej". Zpěvák ji bohužel již nestihl dokončit. Na písních pak skupina pracovala společně s Martinem Ledvinou a výsledek si u nás vysloužil Album týdne. O procesu... čtěte zde
Vydáno: 17.09.2021 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Marek Ztracený, O2 arena, Praha, 15.9.2021
Naživo: Marek Ztracený v O2 areně udělal za málo peněz hodně muziky Tak nám po více než roce a půl otevřeli O2 arenu. Už napodruhé, počítáme-li i Queenie, avšak napoprvé, bereme-li v potaz jen interprety s vlastním materiálem. Marek Ztracený tak měl možnost vrátit se na místo, kde před pandemií... čtěte zde
Vydáno: 16.09.2021 12:28 v sekci Naživo
12
Ozzy Osbourne (feat. Lemmy) - Hellraiser 8/10
Audio: Výroční mash-up spojil Ozzyho Osbourna a Lemmyho z Motörhead ve skladbě "Hellraiser" Jedno z nejlepších sólových alb Ozzyho Osbourna "No More Tears" slaví 30 let a to se pochopitelně neobejde bez patřičné speciální edice. Ještě než ale vyjde, se v předstihu na sítích objevil výroční mash-up, tedy spojení dvou... čtěte zde
Vydáno: 16.09.2021 07:54 v sekci Audio / Video | Audio
2
Damon Fowler, Lucerna Music Bar, Praha, 13.9.2021
Naživo: Damon Fowler v Lucerna Music Baru předvedl, zač je toho jižanský blues rock Zatím se pořád hraje a do Prahy občas zavítají i hosté hodně zdaleka. Třeba jako Damon Fowler, floridský blues-rockový kytarista, pro kterého byl jeho koncert v Lucerna Music Baru jeho českou premiérou. A takhle to má vypadat -... čtěte zde
Vydáno: 15.09.2021 15:34 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Chcete klip, co zcela vyčnívá z tuzemské tvorby? Pusťte si "Tělo 2086" od Anety Langerové (10.08.2021 07:56)
- Lenka Dusilová vyhrála tři Anděly, do Síně slávy vstoupil Robert Křesťan (29.05.2021 23:09)
- Cena Apollo 2020 bude předána už ve středu večer (03.03.2021 11:09)
- Favoritkou Cen Anděl je se čtyřmi nominacemi Lenka Dusilová (01.03.2021 10:36)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (5-1) (01.02.2021 14:20)
- Na okraj: České zpěvačky se našly! (16.01.2021 09:00)
- Video: Aneta Langerová ON AIR: Jsem staromil. Dokud to půjde, alba budu vydávat i ve fyzické podobě (10.01.2021 10:33)
- Video: Podívejte se na záznam prvního koncertu Lenky Dusilové s novou kapelou z letošního léta (31.12.2020 17:22)
- Yzomandias obhájil albové prvenství, rádiím kralují tři české kapely (17.12.2020 08:00)
- Albovým žebříčkem zatřásly novinky Yzomandiase, Anety Langerové a Tata Bojs (09.12.2020 15:30)

ALBUM TÝDNE 37/2021

Iron Maiden
Senjutsu

Tak to máme za sebou. Patrně nejočekávanější metalové album letošního roku je venku. A hádky o tom, jaká vlastně deska "Senjutsu" od instituce Iron Maiden je, se rozjely naplno. Jedni ji vynášejí do nebes, jiní vrhají do horoucích pekel. Ach, ten přepjatý hype! Jak to tak bývá, pravda je někde mezi.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 21.09.
Modré hory / Bartleby / Anatol Svahilec (Kabinet Múz, Brno)
St 22.09.
Tryo / February / Laokoon (Kabinet Múz, Brno)
Ne 26.09.
Tarlung (AU) / Malephyr / Dephts Above (Kabinet Múz, Brno)
Po 27.09.
PTK / Slugger / RNZ (Kabinet Múz, Brno)
St 29.09.
Ctib / Vločka (Kabinet Múz, Brno)
Čt 30.09.
Boy Pablo (CHL) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 30.09.
Plusminusnula / Vellocet Roll / Obligatne (Kabinet Múz, Brno)
Ne 10.10.
Eivør (FO) (Palác Akropolis, Praha)
St 03.11.
Scarlxrd (UK) (Roxy, Praha)
Čt 04.11.
Yungblud (UK) (Malá Sportovní hala, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Lady Gaga Ewa Farna Lorde David Stypka Ed Sheeran Lucie Abba Imagine Dragons Iron Maiden Pokáč Johnny Cash AC/DC The Cure Kryštof BTS Britney Spears Beyoncé Madonna Vypsaná fiXa
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu