Maluma v Praze, to byly hlavně zadky, lasery a skvělý Mikolas Josef

28.02.2020 21:33 - Jan Trávníček | foto: facebook interpreta

Narodil se jako Juan Luis Londoño Arias a ve svých šestadvaceti už za sebou má spolupráci se Shakirou, Thalíou i Madonnou. Kdo je zázračně úspěšný zpěvák, který za osm let na scéně vydal čtyři alba? To jsme se vypravili zjišťovat do O2 areny. Akorát tomu trochu vadila jedna věc. Byl únor.

Live: Maluma

místo: O2 arena, Praha
datum: 27. února 2020
support: Mikolas Josef
setlist: Mala mía, Corazón, Vente pa' ca (Ricky Martin cover), No se me quita, Chantaje (Shakira cover), Borro cassette, 11 PM, Sin contrato, Créeme, Laserman, HP, Qué pena, Hola señorita, Maldad, La temperatura, X Remix (Nicky Jam cover), Party Animal, El préstamo, Carnaval, Felices los 4

Reggaeton. Hudební žánr, který funguje jen pár letních měsíců a milují ho majitelé přímořských klubů a hotelů. Zbožňují ho také pravidelní návštěvníci diskoték a obecně i hudebně nepříliš nároční posluchači, kterým nevadí špatný rap, covery coverů ani povrchní texty. To není myšleno nijak pejorativně, každé zboží má svého kupce, a když už na sobě jednou tu minisukni nebo ledvinku přes prsa máte, potřebujete k tomu i hudbu, která vám k tomu umožní zhoupnout se v bocích. Muziku, která je nenáročná, její refrén se snadno naučíte a ideálně zní pořád stejně, abyste i po několika drincích udrželi pravidelný rytmus do sebe zaklesnutých pánví. Jednoduše vnímat ty písničky, mnohdy prohnané autotunem, a ten um-ca-dum-ca, um-ca-dum-ca rytmus. A jste za vodou. Skoro vždycky.

Maluma přesně takovou muziku vytváří, ale ještě než vylezl na stage, dostal svých dvacet minut slávy Mikolas Josef. A využil je na maximum. Neměl s sebou sice tentokrát vokalisty z Afriky a zcela postrádal i živou kapelu, ale i tak to byla bomba. Jak často se vám třeba stane, že jdete do libeňské arény na koncert a už předskokan má show, jako by vlastně šlo o hlavní hvězdu? Perfektně secvičená choreografie Mikolase i jeho taneční skupiny dala i v krátkém časovém limitu viditelně zabrat, ale fungovala neskutečně. Umělec, který vyrůstal na Jaromíru Nohavicovi a skupině Fleret, bezproblémově odzpíval nevydané songy stejně jako své největší hity "Abu Dhabi", "Lie To Me" nebo "Colorado" a do toho vplétal třeba ještě kousek "Candy Shopu" od 50 Centa. A bavil. To je to hlavní.

Jak pódiová show, tak hudba samotná byly dostatečně variabilní, aby si udržel pozornost. A to, že jsou jeho singly úspěšné i po světě, už dávno není novinka. Je to ostatně právě on, koho z Čechů poslouchají v zahraničí na Spotify úplně nejčastěji. Velký hit "Acapella", který Mikolas příznačně věnoval Malumovi, byl ozdobou setu a naznačil, jakým směrem se bude večer ubírat dál.

A tak trochu se chce i dodat, že to z toho reggaetonu bylo to vůbec nejlepší, co v aréně zaznělo. Kolumbijský zpěvák samozřejmě má singly, které jsou celosvětově násobně populárnější. Když je ale hraje bezmála dvě hodiny jeden za druhým, znějí skoro všechny dost stejně. Souvisí to pochopitelně se žánrem jako takovým, kdyby se ale šestadvacetiletý zpěvák rozhodl svůj koncert o třetinu zkrátit, výsledku by to jen prospělo.

Na druhou stranu je ale třeba dodat, že show měl náramnou. Velkolepé projekce s létajícími plejtváky a medúzami přerušovaly vystoupení snad až zbytečně často, nejednoho návštěvníka ale určitě napadlo, že to je i proto, že si je Maluma svého konstantního zvuku vědom. Takže když už tam nebyla projekce, dostalo prostor sólo na elektrickou kytaru, kapelník křičící do disco zvuku, ať všichni skáčou (suverénně nejhorší část programu) nebo vystoupení desíti polonahých tanečnic. Ty spolu s rachejtlemi, plameny a úžasnou laserovou podívanou tvořily nejen při "Laserman" pestrobarevné, hudebně-vizuální hody, během nichž odhalená kůže hrála prim. Asi si dokážete představit, jak se slečny kolem "mladého Iglesiase" svíjely. Jejich pozadí byla na velkoplošných obrazovkách asi stejně často jako Malumův plnovous.

O2 arena, která měla zejména kvůli slabší reklamní kampani do vyprodání hodně daleko, na to reagovala tancujícími ochozy, kde se na pravidla nebo ohleduplnost nehledělo. Hlavní přece bylo to všechno natočit a nasdílet na Instagram. To už ale k téhle kultuře patří, a tak mohlo snadno dojít i k momentu, kdyjinak zřídka mluvící zpěvák vyzval návštěvníky, ať si všichni vezmou do ruky mobily, a vy jste v podstatě nepoznali rozdíl. Všichni už totiž mobilem nad hlavou dávno mávali.

Z hudebního hlediska tam žádné velké výkyvy nebyly, mezi ostatními čněla fanoušky vřele přijatá coververze Rickyho Martina "Vente pa' ca", balada "Créeme" nebo finální "Felices los 4". Zbytek ale snad až příliš připomínal zmrzlinu. Tedy něco obrovsky sladkého, co můžete jíst jen v určitých měsících a třeba vám to i hodně chutná. Zároveň to ale dlouho nevydrží, a když si toho dáte moc za sebou, bude vám z toho pak docela šoufl. Takže opatrně.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY