Stýkání a potýkání jazzu a elektroniky přináší do moderní podoby žánru spoustu životodárné energie a prostoru k objevování. Jakkoliv je jedno organické a lidské a druhé umělé a strojové, styčnou plochou zůstává neutuchající touha hledat a objevovat. Na své druhé desce "Peripheral People" to činí Point Of Few.
7/10
Point Of Few - Periheral People
Vydáno: 29. 11. 2024
Celkový čas: 47 minut
Skladby: Space Cowboy, Peripheral People, Mellow Massive, Radiostar, A Random Passerby (feat. Allison Wheeler), Nashville Song (feat. Allison Wheeler), Speed of the World, Indeed Beat (feat. Aid Kid), Guest List
Vydavatel: Bivak Records
Kvartet z Ostravy aktuálním albem navazuje na příznivě přijatý debut "Open to Closeness". Do studia si přizval producentskou hvězdu Eddieho Stevense. Člověk, který se ve středoevropském prostoru pracovně našel - svěží barvy dodal na nahrávky
Jany Kirschner,
Druhé trávy nebo
Manon Meurt - je uhnětený z podobného těsta jako
Point Of Few:
I on totiž zdravě nectí stylové a žánrové hranice. Otevřenou hudební mysl přinesl i druhý ze zahraničních
pomocníků Robin Mullarky. Jinak by totiž nemohl hrát s chameleonem jménem
Jacob Collier. Stevens a Mullarky se, společně s Jiřím "Topolem" Novotným, postarali o mix desky, produkci zaštítil lídr formace Radim Přidal.
Společně stvořili zvukově načechraný, z většiny instrumentální - na dvou skladbách hostuje americká vokalistka
Allison Wheeler - počin, který si neklade omezení. Místo toho zkoumá, ohledává a nápaditě tvaruje.
Nervní, až
lynchovské atmosféry nasává závěrečná tepající skladba "Guest List". Nevypočitatelnost a
špinavost přinesl do "Indeed Beat" domácí elektronický kouzelník
Aid Kid, kousek nazvaný "Radiostar" se rozpíjí ve snových plochách kytarových akordů, jež slouží jako podklad pro pohodové sólo na saxofon Petra Smékala.
V předcházející skladbě "Mellow Massive" jsme zase svědky freejazzově rozskřípané hádky mezi saxofonem a rozvolněnou rytmikou. A když se pak písní "A Random Passerby" rozezní hlas zmíněné
Allison Wheeler, jazzový rámec se přirozeně zahalí do dreampopového pláštíku.
Jakkoliv lze z "Peripheral People" cítit velkou tvůrčí energii i schopnost vytvořit hladký flow hudby jako takové, plyne poněkud nevzrušivě příjemně a ne vždy se úplně daří držet posluchačovu pozornost v napětí a plné soustředěnosti. Přesto se vyplatí investovat energii a čas do poslechu - instrumentální výkony i pečlivě cizelovaná produkce nabízejí řadu výrazných momentů. A to jsou ty zvukově náročnější, špinavější, nutící posluchače k hlubšímu zapojení.
Vstřebávat, promíchávat a tvořit - to jde
Point Of Few skvěle. Desce by za mě slušelo o něco více drzosti, která tu vystrkuje růžky zejména v "Mellow Massive" a posledních dvou skladbách. Že by tudy vedla cesta a kvartet, který od Nového roku hraje v pozměněné sestavě, jelikož přivítal ve svých řadách polského trumpetistu Fabiana Klimaneka - a tedy i nový zvuk -, nám naznačuje své další kroky? Nechme se překvapit, uvidíme.