O peníze jde až v první řadě, hledej je za vším (spíš než ženu), napadne vás při poslouchání "This Is It", druhého best of legendárních Faith No More. Vydavatelská firma Warner Music usoudila, že už se dlouho o FNM patřičně nereferovalo, a tak připravila další kompilaci. Ano, novinka je nepochybně lepší než původní "Who Cares A Lot?", které následovalo těsně po rozpadu kapely v devadesátém osmém, ale nelze vydávat donekonečna výběry a snažit se z fanoušků dělat dojné krávy. S dosti vrtkavou posmrtnou slávou je třeba zacházet obezřetně; cenit si pověsti, jež je FNM vlastní, je věc jedna, humpolácky ji využívat věc druhá. Málokdo si troufne zpochybňovat význam skupiny s Mikem Pattonem za mikrofonem, byli to právě oni, kdo proslavil spolu s Red Hot Chili Peppers crossover v dnes chápaném a populárním hardrockovém smyslu. Když ale budeme s jejich odkazem zacházet nešetrně, stane se z bujaré, pořád aktuální formace nevěrohodná karikatura sama sebe. To by si měl uvědomit především Billy Gould, jenž se na "This Is It" producentsky podílel. Skoro by se chtělo říct - neberte slovo boží nadarmo!

"This Is It" vyjde ze srovnání s "Who Cares A Lot?" lépe, o tom žádných pochyb. Jednak je nová deska graficky lépe zpracovaná, jednak její kompozice je nepochybně kvalitnější. Už žádné hrůzy typu "I Started A Joke", ale celkem tři pecky, jimiž skupina přispěla na rozličné filmové soundtracky, širší zastoupení prvního alba "We Care A Lot", informace o prodejnosti jednotlivých CD a snad i čtivější doprovodný text, tentokrát z pera Paula Gargana. Avšak co se zásadní hudby týče, ta je - jak jinak - na obou výběrech stejná. Nemůže logicky chybět "Epic", "Falling To Peaces", "Easy", "Midlife Crisis" nebo "Evidence", trochu zamrzí, že ani tentokrát nebyla zařazena skladba "Take This Bottle", která svého času zaznívala nadmíru pravidelně z rozhlasového éteru.

O Faith No More toho již bylo napsáno tolik, že nebudu čtenáře obtěžovat genezí toho či onoho, hudebním charakterem kalifornské party, ani jejím významem pro dnešní nu-metal a jeho odnože. Mike Patton a spol. byli jednoduše jedineční, tak trochu experimentální vizionáři, o něž lidé ztráceli zájem právě pro jejich odlišnost. Jakmile však přišel jejich konec, většina původních zamítavců změnila názor a Faith No More jsou dnes paradoxně populárnější, než tomu bylo v době emise "Album Of The Year". I tak poznáte legendu, neboť mnoho slavných nebylo za života uznáno a teprve když opustili tento svět, lidé pochopili.

"This Is It" připomíná, jak skladatelsky, muzikantsky a lyricky skvělá skupina "fejti" byli, jen bych se nechtěl dožít situace, kdy budou posluchači unaveni jejich výběry. Berme proto "This Is It" jako poslední, finální, definitivní rozloučení s Faith No More, jednou z nejdůležitějších rockových skupin devadesátých let minulého století. Poslední rozloučení alespoň do té chvíle, než se opět dají dohromady...