Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Opeth - In cauda venenum

Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář

Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Opeth - In cauda venenum

Vydáno: 27.9.2019
Celkový čas: 67:44

Skladby: Garden of Earthly Delights, Dignity, Heart in Hand, Next of Kin, Lovelorn Crime, Charlatan, Universal Truth, The Garroter, Continuum, All Things Will Pass

Vydavatel: Nuclear Blast

Mikael věděl, že tato idea je dobrá, a souhlasil. A počal ji bez skrupulí s myslí a vůlí vlastní naplňovat...

I tak by se dala specifikovat novinka od Opeth. Trochu komplikovaný latinský název "In cauda venenum" je pro téma celého alba výstižný. V překladu může znamenat cosi jako "Jed na konci ocasu", což je metafora ke štířímu článkovitému ocasu. Článek po článku k posluchači putují jednotlivá slova, aby na jeho konci odhalila záměr či prohlášení, které je pro uši nežádoucí. Což je onen zmíněný jed. Ve zkratce řečeno - nelibě znějící pravda. Åkerfeldt zde velmi kriticky mluví o současné povrchní a pokrytecké společnosti. Otrávený prvek se však ani náznakem nenachází v hudbě zmíněné novinky. Ale pojďme si to shrnout popořadě.

Jak již bylo řečeno, Opeth již dávno opustili škatulku progresivního death metalu a albem "Heritage" se pustili do klidnějších vod. Opustili svůj dravý projev (včetně growlingu) a čím dál častěji do své tvorby začali zahrnovat prvky a postupy klasického art/prog rocku. Množina ortodoxně metalově založených posluchačů to samozřejmě nesla nelibě, zároveň však přibyli noví, ti, co po kapele pošilhávali z důvodu hudební progresivity. Ta byla sice patrna vždycky, ale nejzářnějším příkladem se mohla zdát právě poslední nahrávka "Sorceress" (2016), na níž se uskupení vydalo až trochu nezdravě cestou lemovanou alejí legend sedmdesátých let (Led Zeppelin, Jethro Tull, Genesis, Pink Floyd), jejichž odkazy čněly téměř z každé skladby.

Toto naštěstí u novinky odpadlo. Opeth jsou zpět. I když jak se to vezme... Všech deset nových kompozic přináší asi nejucelenější celek od dob "Blackwater Park". Netroufám si tvrdit, že jsou si tato alba podobná, byť nějaká konceptuální spřízněnost tu je. Za onu ucelenost však může jiný fakt. Ač se dlouho ví, že Opeth jsou skupinou jednoho muže, zde znějí sehraně, jako by se našli a konečně vědí, jakým směrem jít.

Těžko vyzdvihovat jakýkoli z aktuálních tracků, kolekce zní výtečně jako celek.Přesto první čtyři skladby (nepočítám-li "Garden of Earthly Delights" v podobě jakéhosi klávesového intra) jsou asi tím nejpovedenějším, co kapela za posledních osm let nahrála. Zvuk je takový klasicky opethovský, lehce pod dekou, nicméně z něj čím dál více ční téměř dominující sedmdesátkový mellotron stále více se prosazujícího Joakima Svalberga. Tenhle chlap dokáže opravdu zvuková kouzla.

Pak tu jsou kytary (Åkesson/Åkerfeldt). Velký prostor zde má akustická kytara, rozuměj zvuk nezkreslený jakýmikoliv efektovými krabičkami. Celkovou zvukovou hutnost dokresluje excelentní Mendézova basa s Axenrotovými bicími.

Některé kompozice jsou, na rozdíl od těch z předchozích let, postaveny na různě kroutících se etudových kytarových riffech, což někdy může být už za hranou schopností posluchače vše vnímat. To je ovšem úděl progresivního rocku. Zároveň je stále možné velmi čitelně rozeznat styl starých dobrých Opeth. Je přitom nutno vyzdvihnout Åkerfeldtův zpěv, který dokáže chytnout za srdce, křehce zapůsobit ("Lovelorn Crime"), znepokojit i být řádně naléhavý ("Charlatan"). Stylově nejpestřejší je zde temně pekelná jazzůvka "The Garroter". Závěr pak obstarává dvojce epických skladeb "Continuum" a "All Things Will Pass", jež vytvářejí působivé až osudové finále.

Jednotlivé mnohovstevné kompozice jsou velmi dobře vystavěné a vygradované a drží posluchače ve střehu tak, že i po několikátém poslechu je stále na co se těšit. Byť nezřídka přesahují délky sedmi minut, nenudí. Navíc jsou umně propojeny (podobně jako tomu bývalo u Pink Floyd) zvukovými ruchy. Je možné slyšet dětské, ženské a mužské dialogy. Potíž je v tom, že hlasy jsou bohužel ve švédštině, což trochu narušuje koncept alba v angličtině, který formace proklamovala. K tomu se váže i známá zajímavost. "In cauda venenum" vyšlo ve dvou jazykových mutacích - v rodné švédštině a angličtině. Hudebně se od sebe neliší. Dokonce ani intonačně se obě verze nikterak nerozcházejí. Při poslechu švédské mutace si posluchač může uvědomit, jak je švédština podobně zpěvná jako angličtina. Ve srovnání třeba s Kaipou a jejich albem "Inget nyt tunder solen", na kterém jejich rodný jazyk působí lehce jako odnož maďarštiny, zde vůbec neruší.

Upřímně řečeno, tahle deska není láska na první pohled. Po prvním poslechu nezaujme. Ale to je podobné jako s přehlíženou ženou, která kolem vás již dlouho chodí. Nejprve si říkáte: Sakra co to po mě chce?! Po nějakém čase ale začnete přemýšlet: Však ono na ní něco je! A pak si znovu poslechnete její hlas, všimnete si i jejích očí, vlasů, těla. A po další schůzce si už sami přiznáte: Ona je vlastně fajn. Zamilujete se do ní. Pomalu, ale bezhlavě, bez příčiny. Naprosto vás učaruje.

A takhle je to i s "In cauda venenum". Postupně posluchače vtáhne do jakéhosi krásného příjemného a magického oparu. Zaujme svým vnitřním pnutím, energií, temnotou, ale též neklidem typickým právě pro alba z období od "Blackwater Park" po "Watershed". Co na tom, že se zde nestřídá growl s civilním zpěvem. Parta kolem Åkerfeldta na to šla už trochu jinak. Zní výrazně dravěji, tvrději a hlavně komplexněji než na předchozích třech albech. Muzikanti dokážou velmi úderně zahřmít. Metal, natož pak death, to ovšem není. Spíše jde o modifikovaný progresivní hard rock. Čert vem škatulky, když je to ku prospěchu posluchačova ucha. Ten zde skutečně zažívá zvukové či kompoziční hody. Je pravdou, že kdo očekával návrat k death metalu, může být zklamán.

Zdá se, že Opeth už konečně našli cestu. Sice ne tu metalovou, ale progresivní. A budiž jim to ku prospěchu. Snad jediná možná výtka k nově vydanému dílu směřuje k jisté a stále větší podobnosti s tvorbou Stevena Wilsona, spřízněné duše švédské formace, respektive jejího principála.

A protože Mikael věděl, že se mu podařilo Charóna oklamat, při svých živých kázáních svým věrným dál rád growluje a sjíždí řeky death metalu, stejně jako vyšívá krásné květy na progrockových lučinách. Osvobodil tak svoji duši. Začal žít, skládat a hrát tak, jak mu jeho vlastní nitro říkalo.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Ze začátku mi vadil ten odklon ale postupně si ... (Fimi, 14.10.2019 09:38) Reagovat

    Ze začátku mi vadil ten odklon ale postupně si na to zvykal a našel v Heritage, P Communion a Sorseress zalíbení a ocenil jsem to. Nové album je dle mě naprostý vrchol kapely. V každé skladbě jsou úžasné melodie, rytmika a jalvne hlas kterým zpěvák překonal sám sebe a podal naprosto fantastický výkon... To album poslouchám několikrát denně a pořád mě neomrzelo.. Výborné

  • A co Tool? (Honza, 14.10.2019 13:06) Reagovat

    Nové Tool recenzovat nebudete? Už je to docela dlouho od vydání...

    • Re: A co Tool? (Anonym, 21.10.2019 11:16) Reagovat

      No,mohli by stejně tak nové KoRn

  • Pokud (Doktor Slovo, 14.10.2019 13:32) Reagovat

    v něčem dosáhnu dokonalosti,tak jako Opeth v death metalu,nebo třeba Emperor v black metalu,bylo by pokračování už jen sice výbornou,ale pouze nastavovanou a tudíž zbytečnou kaší.Cesta progrese je pro tyto génie jedinou správnou a jen hlupák by jim to mohl zazlívat.Takže jen tak dál,prog rules!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 46/2019 - od Simply Red přes Stinga po Blind Guardian
Nové desky 46/2019 - od Simply Red přes Stinga po Blind Guardian Tento týden budou hudebním novinkám vévodit s novým albem Simply Red, s živákem Sting, tvrďáci Blind Guardian, Ital Zucchero, irští The Script či domácí Vertigo. Neopomeneme zmínit nastupující hvězdu Luka Combse, vánoční Celtic... čtěte zde
Vydáno: 13.11.2019 06:41 v sekci Novinky | Nové desky
0
Charli XCX - Charli 7/10
Minirecenze: Charli XCX na "Charli" představuje svou verzi futuristického popu Deska "Sucker" sice vyšla už v roce 2014, těžko bychom ovšem mohli Charli XCX nařknout z lenosti. Právě naopak. V mezičase vydala spoustu singlů, spoluprací či mixtapeů a i třetí řadovka by vyšla už před dvěma lety, kdyby ji... čtěte zde
Vydáno: 12.11.2019 17:00 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Highly Suspect - MCID 4/10
Recenze: Spasitelé rocku Highly Suspect natočili multižánrový paskvil "MCID" Highly Suspect byli v minulých letech vysoce podezřelými adepty na ovládnutí kytarového trůnu. Štafetu rockových velikánů se však z neznámých důvodů rozhodli zahodit a na třetí desce "MCID" představují multižánrový guláš,... čtěte zde
Vydáno: 12.11.2019 10:30 v sekci Recenze
0
Alphabeat - Don't Know What's Cool Anymore 8/10
Recenze: Alphabeat jsou na čtvrtém albu stále cool, i když tvrdí, že ne Dánská šestice Alphabeat vydala tři desky nabité hity a energií a posléze se na několik let odmlčela, aby se její členové mohli věnovat i jiným projektům. Nyní jsou ovšem všichni zpátky s novou studiovkou "Don't Know What's Cool... čtěte zde
Vydáno: 11.11.2019 00:00 v sekci Recenze
0
Lewis Capaldi, SaSaZu, Praha, 7.11.2019
Naživo: Komediant Lewis Capaldi v Praze: Čím něžnější v písních, tím větší šibal mimo ně Na pódiu se zdržel jen něco málo přes hodinku a bylo to tak akorát. Skotský objev posledních měsíců Lewis Capaldi si v SaSaZu fanoušky omotal kolem prstu a skončil přesně v nejlepším. Po hitu "Someone You Loved" už se ani přes... čtěte zde
Vydáno: 10.11.2019 09:02 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 40/2019 - od Tegan And Sara přes Mirai po Opeth (02.10.2019 14:55)
- Pink Floyd připomenou svou post-watersovskou éru výpravným boxsetem (30.08.2019 13:09)
- Naživo: Nostalgie v duhové: Nick Mason přivezl do Prahy raná léta Pink Floyd (26.07.2019 09:57)
- Fotogalerie: Lucernou, natřískanou po střechu, zněla hudba Pink Floyd. Nutno říci, že parádně (26.07.2019 09:12)
- Roger Waters vstupuje do kin koncertním snímkem z veleúspěšného turné "Us + Them" (19.07.2019 10:21)
- Audio: Opeth představují "Hjärtat Vet Vad Handen Gör / Heart in Hand", první skladbu z chystané švédsko-anglické desky (14.07.2019 09:29)
- Nové album Opeth vyjde ve dvou verzích (24.05.2019 18:02)
- Video: Steven Wilson připomíná svou poslední desku překrásným klipem "Song of Unborn" (26.04.2019 14:19)
- Naživo: Jethro Tull nadchli vyprodané Kongresové centrum (25.03.2019 13:50)
- Fotogalerie: Jethro Tull v obrazech (25.03.2019 11:36)

ALBUM TÝDNE 45/2019

Alphabeat
Don't Know What's Cool Anymore

Dánská šestice Alphabeat vydala tři desky nabité hity a energií a posléze se na několik let odmlčela, aby se její členové mohli věnovat i jiným projektům. Nyní jsou ovšem všichni zpátky s novou studiovkou "Don't Know What's Cool Anymore", která opět přináší spoustu slunce do našich (občas) temných životů.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 13.11.
Ida Nielsen & The Funkbots (DK) (Metro Music Bar, Brno)
Čt 14.11.
Jeremy Loops (JAR) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Čt 14.11.
Charli XCX (UK) (Roxy, Praha)
Čt 14.11.
Tropical Fuck Storm (AU) (Café V lese, Praha)
Pá 15.11.
Alec Benjamin (USA) (Palác Akropolis, Praha)
Pá 15.11.
Doctor P.P. + Smola a Hrušky (SK) (Malostranská beseda, Praha)
Po 18.11.
Incognito (UK) (Sono Centrum, Brno)
Út 19.11.
Welshly Arms (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 19.11.
Ólafur Arnalds (ISL) (Sono Centrum, Brno)
St 20.11.
Mark Lanegan Band (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Kryštof Rihanna The Cure Coldplay Lady Gaga Sia Ewa Farna Beyoncé Adele Madonna Lenny AC/DC Marek Ztracený Metallica Karel Gott Ed Sheeran Chinaski Jitka Šuranská Shawn Mendes Depeche Mode
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver