shop.musicserver.cz
Opeth - In cauda venenum

Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář

Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec | foto: facebook interpreta

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

Opeth - In cauda venenum

Vydáno: 27.9.2019
Celkový čas: 67:44

Skladby: Garden of Earthly Delights, Dignity, Heart in Hand, Next of Kin, Lovelorn Crime, Charlatan, Universal Truth, The Garroter, Continuum, All Things Will Pass

Vydavatel: Nuclear Blast

Mikael věděl, že tato idea je dobrá, a souhlasil. A počal ji bez skrupulí s myslí a vůlí vlastní naplňovat...

I tak by se dala specifikovat novinka od Opeth. Trochu komplikovaný latinský název "In cauda venenum" je pro téma celého alba výstižný. V překladu může znamenat cosi jako "Jed na konci ocasu", což je metafora ke štířímu článkovitému ocasu. Článek po článku k posluchači putují jednotlivá slova, aby na jeho konci odhalila záměr či prohlášení, které je pro uši nežádoucí. Což je onen zmíněný jed. Ve zkratce řečeno - nelibě znějící pravda. Åkerfeldt zde velmi kriticky mluví o současné povrchní a pokrytecké společnosti. Otrávený prvek se však ani náznakem nenachází v hudbě zmíněné novinky. Ale pojďme si to shrnout popořadě.

Jak již bylo řečeno, Opeth již dávno opustili škatulku progresivního death metalu a albem "Heritage" se pustili do klidnějších vod. Opustili svůj dravý projev (včetně growlingu) a čím dál častěji do své tvorby začali zahrnovat prvky a postupy klasického art/prog rocku. Množina ortodoxně metalově založených posluchačů to samozřejmě nesla nelibě, zároveň však přibyli noví, ti, co po kapele pošilhávali z důvodu hudební progresivity. Ta byla sice patrna vždycky, ale nejzářnějším příkladem se mohla zdát právě poslední nahrávka "Sorceress" (2016), na níž se uskupení vydalo až trochu nezdravě cestou lemovanou alejí legend sedmdesátých let (Led Zeppelin, Jethro Tull, Genesis, Pink Floyd), jejichž odkazy čněly téměř z každé skladby.

Toto naštěstí u novinky odpadlo. Opeth jsou zpět. I když jak se to vezme... Všech deset nových kompozic přináší asi nejucelenější celek od dob "Blackwater Park". Netroufám si tvrdit, že jsou si tato alba podobná, byť nějaká konceptuální spřízněnost tu je. Za onu ucelenost však může jiný fakt. Ač se dlouho ví, že Opeth jsou skupinou jednoho muže, zde znějí sehraně, jako by se našli a konečně vědí, jakým směrem jít.

Těžko vyzdvihovat jakýkoli z aktuálních tracků, kolekce zní výtečně jako celek.Přesto první čtyři skladby (nepočítám-li "Garden of Earthly Delights" v podobě jakéhosi klávesového intra) jsou asi tím nejpovedenějším, co kapela za posledních osm let nahrála. Zvuk je takový klasicky opethovský, lehce pod dekou, nicméně z něj čím dál více ční téměř dominující sedmdesátkový mellotron stále více se prosazujícího Joakima Svalberga. Tenhle chlap dokáže opravdu zvuková kouzla.

Pak tu jsou kytary (Åkesson/Åkerfeldt). Velký prostor zde má akustická kytara, rozuměj zvuk nezkreslený jakýmikoliv efektovými krabičkami. Celkovou zvukovou hutnost dokresluje excelentní Mendézova basa s Axenrotovými bicími.

Některé kompozice jsou, na rozdíl od těch z předchozích let, postaveny na různě kroutících se etudových kytarových riffech, což někdy může být už za hranou schopností posluchače vše vnímat. To je ovšem úděl progresivního rocku. Zároveň je stále možné velmi čitelně rozeznat styl starých dobrých Opeth. Je přitom nutno vyzdvihnout Åkerfeldtův zpěv, který dokáže chytnout za srdce, křehce zapůsobit ("Lovelorn Crime"), znepokojit i být řádně naléhavý ("Charlatan"). Stylově nejpestřejší je zde temně pekelná jazzůvka "The Garroter". Závěr pak obstarává dvojce epických skladeb "Continuum" a "All Things Will Pass", jež vytvářejí působivé až osudové finále.

Jednotlivé mnohovstevné kompozice jsou velmi dobře vystavěné a vygradované a drží posluchače ve střehu tak, že i po několikátém poslechu je stále na co se těšit. Byť nezřídka přesahují délky sedmi minut, nenudí. Navíc jsou umně propojeny (podobně jako tomu bývalo u Pink Floyd) zvukovými ruchy. Je možné slyšet dětské, ženské a mužské dialogy. Potíž je v tom, že hlasy jsou bohužel ve švédštině, což trochu narušuje koncept alba v angličtině, který formace proklamovala. K tomu se váže i známá zajímavost. "In cauda venenum" vyšlo ve dvou jazykových mutacích - v rodné švédštině a angličtině. Hudebně se od sebe neliší. Dokonce ani intonačně se obě verze nikterak nerozcházejí. Při poslechu švédské mutace si posluchač může uvědomit, jak je švédština podobně zpěvná jako angličtina. Ve srovnání třeba s Kaipou a jejich albem "Inget nyt tunder solen", na kterém jejich rodný jazyk působí lehce jako odnož maďarštiny, zde vůbec neruší.

Upřímně řečeno, tahle deska není láska na první pohled. Po prvním poslechu nezaujme. Ale to je podobné jako s přehlíženou ženou, která kolem vás již dlouho chodí. Nejprve si říkáte: Sakra co to po mě chce?! Po nějakém čase ale začnete přemýšlet: Však ono na ní něco je! A pak si znovu poslechnete její hlas, všimnete si i jejích očí, vlasů, těla. A po další schůzce si už sami přiznáte: Ona je vlastně fajn. Zamilujete se do ní. Pomalu, ale bezhlavě, bez příčiny. Naprosto vás učaruje.

A takhle je to i s "In cauda venenum". Postupně posluchače vtáhne do jakéhosi krásného příjemného a magického oparu. Zaujme svým vnitřním pnutím, energií, temnotou, ale též neklidem typickým právě pro alba z období od "Blackwater Park" po "Watershed". Co na tom, že se zde nestřídá growl s civilním zpěvem. Parta kolem Åkerfeldta na to šla už trochu jinak. Zní výrazně dravěji, tvrději a hlavně komplexněji než na předchozích třech albech. Muzikanti dokážou velmi úderně zahřmít. Metal, natož pak death, to ovšem není. Spíše jde o modifikovaný progresivní hard rock. Čert vem škatulky, když je to ku prospěchu posluchačova ucha. Ten zde skutečně zažívá zvukové či kompoziční hody. Je pravdou, že kdo očekával návrat k death metalu, může být zklamán.

Zdá se, že Opeth už konečně našli cestu. Sice ne tu metalovou, ale progresivní. A budiž jim to ku prospěchu. Snad jediná možná výtka k nově vydanému dílu směřuje k jisté a stále větší podobnosti s tvorbou Stevena Wilsona, spřízněné duše švédské formace, respektive jejího principála.

A protože Mikael věděl, že se mu podařilo Charóna oklamat, při svých živých kázáních svým věrným dál rád growluje a sjíždí řeky death metalu, stejně jako vyšívá krásné květy na progrockových lučinách. Osvobodil tak svoji duši. Začal žít, skládat a hrát tak, jak mu jeho vlastní nitro říkalo.


NÁZORY
  • Ze začátku mi vadil ten odklon ale postupně si ... (Fimi, 14.10.2019 09:38) Reagovat

    Ze začátku mi vadil ten odklon ale postupně si na to zvykal a našel v Heritage, P Communion a Sorseress zalíbení a ocenil jsem to. Nové album je dle mě naprostý vrchol kapely. V každé skladbě jsou úžasné melodie, rytmika a jalvne hlas kterým zpěvák překonal sám sebe a podal naprosto fantastický výkon... To album poslouchám několikrát denně a pořád mě neomrzelo.. Výborné

  • A co Tool? (Honza, 14.10.2019 13:06) Reagovat

    Nové Tool recenzovat nebudete? Už je to docela dlouho od vydání...

    • Re: A co Tool? (Anonym, 21.10.2019 11:16) Reagovat

      No,mohli by stejně tak nové KoRn

  • Pokud (Doktor Slovo, 14.10.2019 13:32) Reagovat

    v něčem dosáhnu dokonalosti,tak jako Opeth v death metalu,nebo třeba Emperor v black metalu,bylo by pokračování už jen sice výbornou,ale pouze nastavovanou a tudíž zbytečnou kaší.Cesta progrese je pro tyto génie jedinou správnou a jen hlupák by jim to mohl zazlívat.Takže jen tak dál,prog rules!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
Mirai ft. Majk Spirit - čas rány zahojí 3/10
Video: Mirai a Majk Spirit v novince "čas rány zahojí" nemají daleko k hudebnímu odpadu Pět singlů během čtyř měsíců. Takhle se Mirai chystají na vydání nového alba. Zatímco počet zveřejněných písní a doprovodných videoklipů je působivý, hudebně novinky drhnou. A ta úplně nejčerstvější nazvaná "čas rány... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 10:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Steven Wilson má svou první vánoční píseň. Text k "December Skies" napsala umělá inteligence (22.12.2023 12:18)
- Naživo: Na koncertě Jethro Tull v Kongresovém centru vítězila nostalgie a nesoudnost Iana Andersona (07.12.2023 08:29)
- Kniha "Pink Floyd: Všechny písně" nabízí pohled do zákulisí tvorby slavné kapely (23.11.2023 18:12)
- Recenze: Steven Wilson se na "The Harmony Codex" hlouběji noří do již vytyčených teritorií (17.11.2023 18:30)
- Porcupine Tree oznámili velkolepý koncertní záznam "Closure/Continuation.Live" (11.11.2023 15:41)
- Jethro Tull o letošním adventu zahrají v Praze a v Brně (09.11.2023 17:06)
- Recenze: Mnoho řečí, málo muziky. Navzdory doslovnosti ale "The Dark Side Of The Moon Redux" Rogera Waterse za poslech stojí (02.11.2023 10:30)
- Nové desky 41/2023 - od Troye Sivana přes ††† po Holly Humberstone (18.10.2023 21:00)
- Nové desky 39/2023 - od Eda Sheerana přes Michala Horáka po LP (04.10.2023 20:00)
- Video: Rozsáhlý opus "Impossible Tightrope" ukazuje další tvář nového alba Stevena Wilsona (07.09.2023 11:41)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Taylor Swift Kabát Lucie Vondráčková Madonna U2 Dua Lipa Kryštof Rush Bono Mirai Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu