Odehrát první vlastní koncert až po osmi letech kariéry, navíc v takto velkém sále, je křest ohněm sám o sobě. Očekávání navíc Mikolas Josef, který loni šestým místem zazářil v Eurovizi, ještě podtrhl sebevědomou prezentací před vystoupením. Tiskové zprávy neskromně slibovaly "pompézní show ve stylu Robbieho Williamse" a "přepsání historie Fora Karlín". Bylo jasné, že měřítka pro posuzování výsledného dojmu proto budou o to přísnější.

O tom, že produkce nepodcenila sebemenší detail, však bylo jasno ještě před začátkem. Před budovou se rozprostíral červený koberec, po němž se prošly všemožné celebrity, takže si návštěvník připadal spíše jako na nějaké významné společenské události než na běžném koncertě. Pro novináře byla ve druhé galerii přichystána press zóna se zázemím a občerstvením, pokyny ohledně možnosti focení, natáčení a pořizování rozhovorů byly rovněž servírovány jako na stříbrném podnose. Taková péče se u nás na hudebních akcích jen tak nevidí.

Překvapení skýtal pohled na uspořádání haly. Pódium se totiž netradičně nerozléhalo naproti schodišti vedoucímu do sálu, ale v levé části plochy - a takřka přes celou její délku. Mělo mnoho vysunutých mol, po kterých se zpěvák a jeho crew v průběhu večera promenádovali. Hned na úvod se fanoušci dočkali slibované show v podobě projekcí, světelných efektů i velkolepého nástupu kapely a šesti afrických vokalistů. Mikolas se zjevil za bubny a poprvé se přivítal se svými příznivci.

Po ostrém startu však přišla o něco vlažnější pasáž, ve které své pěvecké působení na pódiu zbytečně kouskoval. Fanoušci z mnoha evropských zemí, kteří hrdě mávali vlajkami svých států, sice bouřili, jako by v Praze koncertoval Justin Timberlake, ovšem prvních zhruba pětadvacet minut nabídlo všehovšudy dvě písničky. Zbylý čas vyplnil interpret tancem, salty, povídáním a pokřiky jako: "Ahoj, Praho!", "Let's Go!" nebo: "Put Your Hands Up!"

Pak konečně otěže převzaly písně. Otázku, jaký repertoár vlastně zazní, si pokládal nejeden návštěvník. Mikolas totiž ještě nevydal žádnou desku, zatím představil světu jen několik singlů. Bylo jasné, že ty prostor hodinu a půl dlouhého koncertu samy neutáhnou. Možná někoho napadlo, že další čas zaplní předělávky (s těmi naštěstí šetřil) a zpívající hosté (bez nich se obešel). Třiadvacetiletý svěřenec mezinárodního vydavatelství Sony Music, jehož zástupci údajně v hledišti nechyběli, zvolil sympatičtější variantu - zpíval ještě nevydané skladby. Koncertem zahájil internetové hlasování, která z nich bude příštím singlem. V novinkách se mísí jak moderní pop, taneční žánry, R&B či funk, tak španělské rytmy a akustická kytara.

Nosným pilířem hudební složky byli již zmínění vokalisté. Je jasné, že program zábavného formátu, při němž se na pódiu vystřídaly přes dvě desítky tanečníků, si podporu pro hlavní zpěvy žádá. Proto lze odpustit, že v mnoha momentech - snad i vinou ozvučení - byli afričtí hlasoví kouzelníci slyšet jasněji než Mikolas, který přijal především roli showmana. Za večer se mnohokrát převlékl a odtančil řadu náročných choreografií. Šestici vokalistů nestavil nikterak do pozadí, naopak ji opakovaně vytáhl na přední mola a dopřál jí okusit zaslouženého aplausu. V okamžicích, kdy se sám chopil kytary nebo usedl za piano, ukázal, že ani on není na jevišti hudebně do počtu a že dokáže v komorní poloze vykřesat emoce.

Repertoárově nejsilnější byl závěrečný blok, ve kterém došlo na rádiové hity jako "Believe (Hey Hey)", aktuální "Abu Dhabi" nebo "Me Gusta". Pozornost vzbudil také novinkový song, který umělec doprovodil příběhem jeho vzniku. Mluvil o tom, jak se seznámili jeho rodiče, i o blízkém člověku, který už bohužel není na tomto světě. Chybět samozřejmě nemohl ani eurovizní hit "Lie To Me", po němž se interpret ještě jednou vrátil na pódium.

Až na zbytečně natahovanou první třetinou vystoupení se koncertní premiéře aktuálně patrně nejžádanějšího českého zpěváka v zahraničí nedá nic vytknout. Program nabídl vše, co si žádá show mezinárodního formátu. Co se produkční stránky týče, Mikolas Josef v rámci koncertů tuzemských interpretů jednoznačně nastavil novou laťku. Z hlediska hledání repertoáru je však stále ještě na začátku své cesty. Bude stát za to sledovat její další vývoj.