Bonnie Tyler, vlastním jménem Gaynor Hopkins, která brzy bude slavit své významné životní jubileum (8. června jí bude rovných padesát) se nesmazatelně zapsala do srdcí hudebních fandů svým megahitem "Total Eclipse Of The Heart" (1983). Zdařilých počinů od počátku své kariéry, který se datuje k roku 1977, má na svém seznamu požehnaně. Stihla i spolupráci s mnoha zajímavými lidmi, ať už to byl Shakin' Stevens, Cher, Mike Oldfield (hit "Islands"/1987) nebo Dieter Bohlen, který jí zkomponoval celé album ("Bitterblue"/1991). Její žánrový rozsah je velký, přesto má svou poznávací značku a tou je hlas, tzv. chraplák, který i dnes zní jasně a jako za mlada.

Na novince "Heart Strings" se obklopila zručnými pány, kterými Karl Jenkins (pokud vám toto jméno nic neříká, vězte, že to je duchovní otec projektu Adiemus) nebo Nick Ingman bezesporu jsou. Hlavní prim hrají smyčce, které se natáčely v barrandovských studiích Smečky a k nahrávání byli pozvání pražští filharmonikové. Materiál není vlastní, ale převzatý a během necelé hodinky zde čeká několik překvapení. Celkem třináct písní tvoří tento stříbrně obléknutý disk.

Úvodní vypalovák Bruce Springsteena "Human Touch" nedoznal velkých změn, jen to zpívá někdo jiný a chvilkami si říkáte, že tyto dva hlasy jsou si blízké. Klasika od R.E.M. "Everybody Hurts" byla zbytečně sladce rozmáznutá a s originálem se to nedá porovnávat. Podobných much na kráse je více. Překopávka Phila Collinse "Against All Odds", kterou si už doopravdy vypůjčil kde kdo, Bonnie zrovna nesedla, přeci jen, je to jemná a dojemná skladba. Píseň od Beatles "In My Life" se povedla lépe přepracovat. Je tu i několik rychlejších kousků, kromě "Human Touch", tu máme "Learning To Fly" (Tom Petty And The Heartbreakers) nebo dnes již hymna U2 "I Still Haven't Found What I'm Looking For", která se vůbec nepovedla a šmrnc Bona a spol. se úplně vytratil a vznikla tak popovka rozvířená smyčci. Richard Marx by se asi také divil, co z jeho "Right Here Waiting" vzniklo.

Podle předchozího odstavce by se mohlo zdát, že deska "Heart Strings" se spíše nepovedla nebo skoro vůbec nestojí za vaši pozornost. Opak je však pravdou. Bonnie Tyler neodvedla špatnou práci, jen je škoda, že vsadila na převzatý materiál a náročnost kloubení rocku, popu a smyčců s dominantním chraplákem, kterému by se spíše měly psát písně na míru, přeci jen tolik neklaplo. Celá nahrávka se pohodově poslouchá, ale trefa do černého to taktéž není. Je to něco v půli cesty, velký návrat do hvězdných výšin to asi nebude, ale k svátku zamilovaných to bude vydařený dárek.

Za povšimnutí ještě stojí booklet, kde Bonnie Tyler vypadá jako panenka Barbie. Její obličej byl přehnaně vyžehlen, je otázkou, zda-li kvanta líčidel nebo zásah odborného lékaře vykonaly své, ale při pohledu na tuto skoro umělou tvář, jsem se málem lekl. Děti, nebojte se, není to zombie převlečený za Barbie, ale Bonnie Tyler v roce 2003 a má pro vás srdcervoucí písně pro zamilované.